Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - regionální rozvoj
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > 
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

 Veřejná prospěšnost  

Zápis z diskuse na semináři 14.12.2004

22. 2. 2005
Petr Pajas -


Zápis ze strukturované diskuse na semináři 14.12.2004.

======================================================================
Veřejná prospěšnost – co to je?

---------------------------------------------------------------------
Definice pojmu

K otázkám z pléna, proč se uvažuje o zákonu upravujícím VP bylo vysvětleno, že jde o souvislost s tím, do jaké podrobnosti má zacházet OZ, zejména pokud jde o procesní a věcné vymezování druhotných znaků osob nebo právních postupů.

Z diskuse k tématu definice VP pak vyplynulo, že v návrhu zákona o VP by mělo být podáno zdůvodnění zejména z občanské roviny, nikoli z pohledu potřeb státu. Jedná se totiž o obecnější pojem, než takový, který by měl být výhradně spojován s nároky na prostředky státu a s tím spojené procesní otázky dozoru a kontroly využití případně poskytnutých prostředků. Z pohledu účastníků diskuse je s pojmem VP spojena také otázka důvěry a obecné podpory aktivit ve veřejném zájmu a potřeba vytvoření příznivých právních a obecných podmínek i pro činnost osob – fyzických nebo právnických – které pro svou činnost ve prospěch veřejnosti o peníze nežádají.

Zmíněno bylo v diskusi též významné riziko, které se zavedením právní úpravy spojující poskytování veřejné podpory činnostem a osobám se statutem veřejné prospěšnosti bude souviset. Jde o riziko „boje o peníze“ a s tím spojené riziko nekalé soutěže, korupce a dalších jevů známých ze současného chování některých subjektů v naší společnosti.

Pokud jde o spolkovou činnost, je třeba důsledně vycházet i z jejího pojetí nového OZ: spolky jsou určeny především pro spolkovou tj. vzájemností motivovanou činnost. To však nevylučuje, aby vzájemný zájem spolku nesměřoval k plnění užitnému pro veřejnost nebo výhradně směřující k cílovým skupinám nesouvisejícím s členskou základnou spolku.

- Je třeba pojem „veřejná prospěšnost“ definovat?

Z diskuse vyplývá, že definice je potřebná, zejména pro vymezení právnických osob. V řadě států je to řešeno na úrovni daňových zákonů. Např. v Německu veřejně prospěšné aktivity z hlediska vztahu k odvodu daně vymezuje daňový řád a to včetně potřebného vymezení pojmů.

Pokud jde o vymezení pojmu v návrhu OZ, jde o naprosté minimum, odpovídající mj. i základním zásadám uvedeným v materiálu ICNL: Modelové zásady zákona o VP.

Z pohledu diskutujících se zdá, že vymezit pojem VP zákonem má či může mít smysl hlavně z důvodu daňových, pro vlastní život občanů a organizací to potřeba bezprostředně potřebné není.

Pak je ovšem při formulaci vztahu mezi VP a daňovými úpravami přihlédnout i k problematice DPH. V zásadě by se mělo podařit rozlišení právnické osoby na ty, které pro společnost jako celek skutečně něco konkrétního dělají a na ty ostatní.

Jedním z možných přístupů se proto jeví vymezení VP a s tím spojených výhod či nároků prostřednictvím činností a to bez vazby na právní formu.

V USA se osvědčil pro daňové účely tzv. přístup několika testů ověřujících naplnění nezbytných předpokladů pro daňovou úlevu.

Jeden z takových testů (testu diversifikace podpory z veřejnosti) spočívá v reflexi minulé zkušenosti s danou právnickou osobou: kdo již dříve z titulu přiznané VP určitý nárok získal, pak má v USA snadnější přístup i k dalším výhodám. Pak ovšem hrozí riziko upřednostňování subjektů, které umí vést kampaň.

Poznámka z pléna: V USA to ovšem funguje jinak než tady: jednotlivé osoby mají větší sebereflexi, lépe všichni cítí hranici mezi dobrým a špatným.

Naproti tomu, chceme-li účinně využít inspiraci ze zahraniční praxe pro zlepšování našeho prostředí, pak nelze vycházet z předpokladu, že vše je zneužitelné.

Závěr: Je třeba vytvořit obecnou definici VP s demonstrativním výčtem a následně najít odpověď na to, komu svěřit rozhodování o statutu VP.

- Nebylo by lepší říkat „obecná prospěšnost“?

Přímá odpověď na tuto otázku v diskusi poskytnuta nebyla. Je však zřejmé, že jako v mnoha jiných případech, často si dobře neuvědomujeme rozdíly mezi pojmy „obecně prospěšné“ a „veřejně prospěšné“. Obě roviny mají své opodstatnění.
Poznámka: Protože se po roce 1990 mnohé u nás odvozuje od zkušenosti v USA a jinde, jde též o pochopení rozdílu mezi anglickými pojmy „common“ a „publiců.

- Máte pro pojem veřejné prospěšnosti vlastní výklad?

Pan Jiří Bárta podrobněji popsal situaci v USA a doporučil věnovat řešení, které je tam promítnuto do soustavy vymezujících podmínek a testů k ověření jejich naplnění aplikovat i v návrhu ZVP. To zahrnuje i svěření rozhodovací pravomoci orgánům pověřeným výběrem daní – v USA jde o nezávislou profesionální agenturu.

- Vadí roztříštěnost, neurčitost, nepřesný překryv souvisejících pojmů v našem právním řádu?

Dr. Deverová zmínila stav našeho právního řádu, kde je řada pojmů z této oblasti – charitativním dobročinné, obecně prospěšné atd. – používána nesourodě. To vyvolává stavy neurčitosti a matení pojmů i v interpretační rovině. Přínosem zákona o VP by proto mohlo být i sjednocení terminologie v tomto oboru poskytnutím definic pojmů, vyskytujících se v českém právním řádu.

---------------------------------------------------------------------
Vymezení veřejné prospěšnosti

Jak vyplývá především z výměny názorů na stránkách otevřených k této problematice, máme sami v rámci občanského sektoru potíže se dohodnout na interpretaci toho, co lze považovat jen za vzájemné poskytování výhod a co lze považovat za skutečně veřejně prospěšné, tj. za službu veřejnosti.
O to větší pochyby o hodnověrnosti rozhodování pak vyvolává představa, že by o statutu VP měli někdy v budoucnu rozhodovat úředníci.

- Jaké jsou znaky veřejné prospěšnosti?

Doporučení z pléna: Využít klasifikaci neziskových organizací - statistika členění ekonomických subjektů používanou statistickým úřadem a využít i inovace, s nimiž se počítá v rámci projektu „satelitní účet“.

Ve vztahu k současnému znění návrhu OZ z diskuse vyplynulo doporučení přesněji vymezit význam pojmu „zisk“ pro účely výkladu § 115, odstavce 1, písmene c. Jde o to, aby tvorba zisku jako výsledku hospodářské činnosti nebyla zaměňována s odměnou za vykonanou činnost. Tvorba zisku nemusí být základním znakem – viz kořeny vzniku kapitalizmu. S pohledu vymezení nároku na statut VP jde především o zákaz rozdělování zisku, nikoli o zákaz samotné tvorby zisku. To by ostatně bylo protismyslné a jen by to zvyšovalo závislost jednotlivých subjektů na státě.

Podstatou „neziskovosti“ je především dobrovolné rozhodnutí něco konat pro jiné bez nároku na zisk, tj. na vlastní obohacení nebo kumulaci určité výhody. To by mělo být určující i z hlediska posuzování zisku.

K samotnému pojmu „statut VP“ byl z pléna vysloven názor, že při rozhodování, komu poskytnout podporu bude vždy důležitější odraz důvěry jiných poskytovatelů než označení daného subjektu nějakou k tomu oprávněnou autoritou.

Další diskutující trval na požadavku, aby byly nejprve vymezeny důsledky poskytnutí statutu VP – výhody a povinnosti – a teprve na tomto základě, aby se přistoupilo k vymezení obsahu pojmu VP a k určení kritérií, na základě kterých lze statut VP někomu udělovat či jej odebírat.

Obecně je doporučeno pojímat VP jako činnost za účelem zlepšování kvality našeho společného života za předpokladu respektu ke sdíleným hodnotám a kvality poskytovaných služeb, produktů nebo konaných činností.

- Čím lze činnosti ve veřejném zájmu vymezit oproti jiným?

Diskutující upozornili na reálné nebezpečí, že může docházet k politického ovlivnění rozhodování o statutu VP nebo i k použití ustanovení zákona proti nepohodlným organizacím. Jako příklad může být politický odpor k vliv zájmových skupin, jako např. aktivit inspirovaných organizací Greenpeace.

Oproti VP lze postavit pojem „privátní (soukromá) prospěšnost“ jako jednání ve vlastním zájmu.

Není však vhodné užívat k vymezení VP pojem „vzájemná prospěšnost“, neboť ta je sama o sobě základem společného jednání a tudíž i odráží veřejný zájem.

- Na základě čeho lze říci, že určitá aktivita není veřejně prospěšná?

Z diskuse vyplynulo několik námětů, jako např. využití svěřených prostředků pro vlastní zájem.

Bylo konstatováno, že v současné době se dárci často řídí nejen ohledem na zájem veřejnosti, ale přistupují k darování i z hlediska tržního – z vlastního zájmu propagace své činnosti, prosazení se na trhu apod.

Opět v souvislosti s posuzováním, zda jsou naplněna kritéria veřejné prospěšnosti bylo poukázáno na metodiku odpovědí na standardní otázky - viz testy užívané v USA.

Požadavek pléna: Je třeba mít k disposici nejprve návrh kritérií, pak se bude lépe argumentovat pro nebo proti.

---------------------------------------------------------------------
Měřitelnost veřejné prospěšnosti

Výstupní konstatování: Pro míru veřejné prospěšnosti může být rozhodující někdy kvalita, jindy kvantita a mnohdy obojí.

- Lze veřejnou prospěšnost jakkoli kvalifikovat, měřit, rozlišovat co do významu?
Diskuse byla spíš rozpačitá a nepřinesla zřetelnou odpověď.
Jedno konstatování: Vždyť i péče o vlastní zdraví je veřejně prospěšnou hodnotou!

- Pokud ano, jak a proč?
bez odpovědi

- Jaké mohou být míry veřejné prospěšnosti?
Souhrn zachycených doporučení z pléna je následující:
Kvantita
Kvalita
Profesionalita
Zájem z řad veřejnosti
Nahrazení jinak nedostupných potřeb
Místní priorita

---------------------------------------------------------------------
Členění veřejné prospěšnosti
Bez odpovědi

- Má veřejná prospěšnost jiný obsah v závislosti na:
-- oboru činnosti (např. zdravotnictví, sociální péče, obhajoba zájmů veřejnosti, …)
-- územní působnosti nebo dopadu (mezinárodně významné, EU, ČR, kraj, obec, komunita, etnicky homogenní území, jiné členění)?
-- velikosti cílové skupiny (všichni, velké množství osob, podíl osob, jiné přijatelné členění)?
-- otevřenosti / uzavřenosti cílové skupiny (kdokoli, jen někteří, jen určení)?
-- jiných znacích?

Postoj pléna: S tímto členěním je třeba zacházet jen velmi opatrně!

- Lze veřejnou prospěšnost omezit jen na činnosti vázané na příjemce v tuzemsku nebo je třeba ji definovat i vzhledem k veřejnosti v zahraničí?
Plénum se vyjádřilo naprosto jednoznačně: Statut VP rozhodně NELZE vázat jen na tuzemsko. Nicméně i v oblasti mezinárodní pomoci a veřejně prospěšných aktivit je nezbytné trvat na předpokladu transparentnosti.

- Jsou pro zahraniční působnost podstatná jiná hlediska než pro tuzemskou?
Diskutován byl příklad Amnesty International, kdy byla zaznamenána omezení pokud pobočka AI pracuje jen pro tuzemskou klientelu.
Obecně se zdá, že převažuje názor, podle kterého se každý případ musí řešit individuálně.

- Pokud ano, jaká a v čem by se měla lišit?
Bez zaznamenané odpovědi

- Lze vymezit veřejnou prospěšnost jen jako působnost vůči veřejnosti jako celku nebo i jako vůči vymezeným skupinám společnosti?
Bez zaznamenané odpovědi

- Jaké cílové skupiny činností řadíte mezi takové, že působnost v jejich prospěch je ve veřejném zájmu?
Bez zaznamenané odpovědi

- Jaké cílové skupiny by naopak měly být vyloučeny?
Bez zaznamenané odpovědi

- Jsme schopni vyjmenovat činnosti, které jsou nesporně a bez dalšího přijímány jako veřejně prospěšné?
Bez zaznamenané odpovědi

---------------------------------------------------------------------
Zákonná úprava pojmu veřejné prospěšnosti

Následující otázky nebyly diskutovány:
- Je potřeba upravovat pojem veřejné prospěšnosti zákonem?
- Stačí pojem zmínit v OZ obecně nebo má smysl jej podrobněji vymezit samostatným zákonem o VP?
- Pokud není třeba nový zákon, existují důvody pro úpravu existujících zákonů?
- Pokud ano pak kterých a v čem?
- Máte na mysli jiné otázky?

======================================================================
Statut veřejné prospěšnosti

Pokud jde o vlastní potřebu poskytování statutu VP, vyplynulo z diskuse mj. že:
* jde o deklaratorní vyjádření významu činností ve prospěch prospěšnosti
* pokud někdo nic nechce nemusí statut požadovat, ale pokud něco chce, mělo by být možné posoudit, zda je požadavek oprávněný
* je třeba v rozhodovacím procesu minimalizovat vliv státu a maximálně se opřít o důvěru v ty, kdo něco skutečně činí a dbát na vliv vůle občanů

---------------------------------------------------------------------
Pojetí podle návrhu OZ

- Hlavní znaky nositele statutu – viz §115 návrhu OZ (nové znění)

- Je pro přiznání statutu VP nutné, aby byl dodržen princip nerozdělování výnosů z činnosti osobám spjatým s držitelem statutu?

- Proč je tvorba zisku vylučována?
Viz diskuse výše k otázce vymezení pojmu zisk.

- Je rovnost v přístupu k veřejně prospěšným činnostem (k účasti na nich) nezbytným znakem pro přiznání statutu VP?

Následující otázky nebyly diskutovány:
- Pokud ano, je možné rovnost jakkoli podmiňovat?
- Je dostačující vymezit nositele statutu právní formou?
- Které právní formy by měly statut získat ze zákona?
- Je nutné, aby se každá právnická osoba sama ucházela o to, aby jí byl přiznán statut VP?
- Máte na mysli jiné otázky?

---------------------------------------------------------------------
Co se statutem VP souvisí

- Je třeba veřejnou prospěšnost podporovat nebo ji lze pouze předpokládat?

- Jaké výhody by měly být na statut VP výslovně vázány?
Odpověď z pléna: Nejspíš ty, které dnes již existují.

- Je třeba s výhodami spojovat specifické povinnosti?
Plénum: Nepochybně by měl být jasně stanoven okruh závazků zřetelně deklarovaných, jako např. transparentnost hospodaření s poskytnutými prostředky zveřejňování výročních zpráv …

- Které povinnosti by měly být vyžadovány od držitelů statutu VP (jejich plnění očekáváno od držitele)?
Plénum: Minimálně je třeba požadovat, aby do statutu, stanov a dalších statutárních dokumentů právnické osoby byl zřetelně zapsán závazek vůči veřejnosti.

- Máte na mysli jiné otázky?

---------------------------------------------------------------------
Přiznávání a ověřování statutu VP

- Je třeba ověřovat náležitosti související s činností právnické osoby ve vztahu k přiznání statutu VP takové osobě?

- Pokud ano, jaké nástroje kontroly jsou přiměřené a přípustné?

- Měl by existovat mechanizmus odejímání statutu VP?

- Jaká jsou rizika spojování výhod s přiznáváním a odejímáním statutu VP?
Z diskuse vyplynulo, že se nemusí podařit domyslet veškeré důsledky přijatého zákona a pak se mimo rámec přiznaného statutu VP může dostat mnoho opravdu potřebného – mohla by nastat situace určité diskriminace.
Z tohoto pohledu se jeví jako menší riziko nechat proklouznout malé myšky (jízda na kole v rámci spolku) než ohrozit většinu (tj. ty, kdo činí veřejně prospěšné na něž často ani nedohlédneme).

---------------------------------------------------------------------
Zkušenosti ze zahraničí

- V USA se používají tzv. testy pro přiznání výhod vyplývajících z veřejné prospěšnosti.
-- Lze uvést příklady takových testů?
-- Mají takové testy smysl v našem prostředí?

- V Maďarsku rozlišují veřejně prospěšné činnosti výčtově a výhody s nimi spojené jsou odstupňovány podle jejich významu.
-- Je podobný přístup u nás potřebný?
-- Můžeme uvést příklady rozlišení výhod podle významnosti veřejné prospěšnosti?

- Víte o jiných příkladech, které by nás mohly inspirovat?
Viz částečně výše, přímo nediskutováno.

======================================================================
Kdo a jak by měl o přiznání statutu VP rozhodovat?

O tom opravdu diskutujme až příště, respektive v návaznosti na dosavadní diskusi.

Nicméně několik zaznamenaných postřehů:
* Je třeba zachovat opatrnost s ohledem na některé aktivity, kdy může docházet k využívání obecných postupů a rámců pro jiné, než zákonodárcem zamýšlené hodnoty.
* Budou existovat nějaké mechanizmy vyloučení?
* Bude třeba zajistit odlišitelnost jednotlivých rozhodnutí od normy popisující obecnou povahu činnosti.

A na závěr morální poučení: „Není podstatné, kolika lidem pomáhám, ale to, že pomáhám!“

======================================================================
Zápis pro potřebu pracovní skupiny připravil
Ing. Petr Pajas

Založeno výhradně na poznámkách, které se podařilo v průběhu semináře osobně zachytit. Záznam je proto jistě neúplný, nemá chronologický charakter, neidentifikuje osoby, které se do diskuse zapojily. Při zpracování kusých poznámek byly vytvářeny větné konstrukce, které nemusí nutně odrážet přesně tu myšlenku, která v diskusi byla přednesena nebo zamýšlena.

Přesto všem účastníkům semináře v Brně zpracovatel upřímně děkuje a vynasnaží se z jejich podnětů využít vše, jak jen to bude možné.

Petr Pajas

DISKUSE - KOMENTÁŘE:


-
-

Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz