Proč je v české politice málo žen?

6. 9. 2006 - PRAHA [Radio Praha]

Ženy tvoří 15,5 procenta osazenstva Poslanecké sněmovny a 11 procent osazenstva Senátu. V Topolánkově patnáctičlenné vládě zasedají dvě ženy. "V rámci střední Evropy nejsme v tomto ohledu nijak výjimeční. Spíš naopak. To jest, že odpovídáme tomu, co se dá označit za běžný postkomunistický průměr," soudí politolog Lubomír Kopeček. Politoložka Vladimíra Dvořáková si zvolila jiné měřítko: "Já si myslím, že to zastoupení je poměrně malé. A je poměrně malé i ve srovnání se západní Evropou a zejména ve srovnání se severskými zeměmi."

Podle výzkumu by řada lidí uvítala větší účast žen ve veřejném životě. Ženy se ale do politiky nehrnou. Proč? Lubomír Kopeček zohledňuje například to, že po roce 1989 se postavení žen ve společnosti změnilo: "V rámci toho, jak tu probíhala transformace, nároky na ženu stouply. Navíc bych řekl, že spousta žen, které jsou agilní, které jsou nějakým způsobem, řekněme, rozhodnuté se uplatnit, zamířila spíš do podnikatelské než do politické sféry."

Vladimíra Dvořáková doplňuje: "Hlavní důvod je v ženách samých, že do politiky vlastně nechtějí vstupovat. Ženy jsou poměrně aktivní v komunální politice, ale potom do té vyšší politiky vlastně nevstupují. Důvod může být i ten, že ženy nemají dostatek času, dostatek prostoru. To znamená, že žena, která jde do politiky, musí mít podporu z rodiny, musí mít jakési základní zabezpečení, aby mohla zvládnout rodinu a děti. A potom to může být i styl politiky, který je u nás velice mužský, velice arogantní, takový konfliktní - a to je věc, která většinou ženám příliš nesedí."

V souvislosti s postavením žen v politice se diskutuje i o kvótách, které by ženám zaručily určité zastoupení. Zavedení kvót podle průzkumu CVVM podporuje 35 procent lidí, proti se vyslovilo 51 procent dotázaných. Bylo by zavedení kvót krokem správným směrem? Lubomír Kopeček je v této věci skeptický: "Pokud by byla zákonem stanovena povinnost, že ženy by měly tvořit takové a takové procento na kandidátce dané strany, tak to strany mohou velice snadno obejít tím, že ženy umístí na nevolitelná místa."

Lubomír Kopeček vidí řešení spíše ve změně atmosféry ve společnosti. Kvóty se nelíbí ani Vladimíře Dvořákové: "Já osobně nejsem příznivcem kvót, i když se o tom diskutuje a v některých zemích to mělo docela dobré dopady. Já si myslím, že tam musí být hlavně vůle žen. A potom možná někdy ženy narážejí v jednotlivých politických stranách na ne úplně rovné soupeření. V tomto případě to mohou velmi silně ovlivnit voliči třeba jenom tím, že při různých volbách dávají své preference právě ženám-kandidátkám. Jakoby vytvářejí tlak na politické strany, aby ženy dávaly na volitelná místa."

Podívejme se ještě na přístup do politických funkcí. Výzkum ukázal, že tři čtvrtiny dotázaných si myslí, že muži mají lepší možnost dostat se do vrcholných funkcí. Co soudí odborníci? Mají muži a ženy rovný přístup do politických funkcí? "Já si myslím, že to záleží na atmosféře v té či oné politické straně. V některých politických stranách vidíme větší podporu žen. Já si myslím, že strany samy o sobě by se měly snažit ty ženy vyhledávat, podporovat je v jejich aktivitách. Hodně záleží na primárkách, pokud probíhají, jak dalece je způsob soutěžení pro ženy vhodný. Já si myslím, že právě ta určitá arogance a konfliktnost naší politiky ženy odrazuje. Do tohoto prostředí nechtějí jít," uzavírá politoložka Vladimíra Dvořáková.

Martina Lustigová