Severní koridor R35 je z hlediska kvality ovzduší nepříznivý
10.12.2003
BRNO [Děti Země - Klub za udržitelnou dopravu]
Autor: Miroslav Patrik, tel: 545 210 393
„Severní vedení silnice R35 před třemi lety také kritizovalo Ministerstvo životního prostředí, které proto doporučilo využít koridor kolem stávající silnice č. I/35,“ doplňuje Miroslav Patrik z Dětí Země. Zároveň připomíná, že příští čtvrtek má zastupitelstvo kraje schvalovat koncept územního plánu a zároveň o koridoru R35 rozhodnout.
Spolu s okresním úřadem a s MŽP se k jinému koridoru tehdy také přiklonili i autoři posouzení vlivů konceptu územního plánu okresu na životní prostředí, kteří zdůraznili nutnost zbourat několik domů ve Lhotce a v Rybníku a výstavbu protihlukových stěn v Řetové.
Bývalý okresní úřad v Ústí nad Orlicí ve svém odmítavém vyjádření vycházel z odborné studie Dr. Evžena Quitta, CSc. z Brna pod názvem „Topoklimatické mapování pro potřeby ochrany ovzduší“. Z ní totiž vyplývá, že údolí Třebovky mezi Ústím nad Orlicí a Českou Třebovou je územím s vysokou četností inverzí a se sníženým rozptylem znečišťujících látek. Umístění dalšího zdroje znečištění ovzduší do tohoto prostoru, jakým by byla silnice R35 s hustým automobilovým provozem, by tak mohlo mít negativní zdravotní důsledky na obyvatele v obou městech a v blízkém okolí.
„Ani se nedivím, že okresní úřad v souladu s principem předběžné opatrnosti požadoval najít jiný koridor, což se při projednávání konceptu kraje nakonec podařilo, neboť je k výstavbě doporučen koridor jižní a ne severní,“ komentuje celou situaci Patrik.
Přestože se projednávání konceptu územního plánu okresu Ústí nad Orlicí se vznikem kraje nedokončilo, stanovisko MŽP ze srpna letošního roku zůstalo u trasování silnice R35 při řešení konceptu územního plánu celého kraje nezměněné. Na základě výsledků posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona totiž opět podporuje jižní koridor podél stávající silnice č. I/35.
Navíc MŽP ve svém stanovisku upozorňuje, že „v případě, že by doporučená varianta silnice R35 v jižním koridoru nemohla být přijata v důsledku vyšších zájmů v území, je potřeba předložit odůvodnění těchto vyšších zájmů, které vedly k nepřijetí této varianty“.
Konečné rozhodnutí o koridoru silnice R35 v Pardubickém kraji lze očekávat již ve čtvrtek 18. prosince po 14 hodině, pokud samozřejmě zastupitelé vše časově zvládnou, na programu je ještě schválení rozpočtu na rok 2004, a pokud se shodnou na způsobu hlasování o konceptu.
Podrobné informace o rychlostní silnici R35 jsou na internetové stránce www.ctrebova.cz/doprava.
Příloha k tiskové zprávě Dětí Země ze dne 10. 12. 2003:
1) Výsledky „Odborného posouzení Konceptu ÚP VÚC Pardubického kraje, zaměřené na výběr koridoru pro rychlostní komunikaci R35“ - Fakulta dopravní ČVUT Praha, duben 2003
Jižní varianta je nejkratší, nejpřímější, obslouží nejvíce sídel a hlukem zasáhne nejmenší počet lidí a obcí. Její výhodou je také to, že v prostoru mezi Litomyšlí a Svitavami se dostává do souběhu se stávající trasou silnice I/35, což umožní její etapovou výstavbu. Na druhou stranu z ekologického hlediska ale v úseku Vysoké Mýto – východní hranice kraje třikrát prochází nadregionálními biokoridory. Tyto střety jsou však řešeny vedením trasy v tunelu. Negativní stránkou je její oddálení od České Třebové a od Ústí nad Orlicí, takže na silnici I/14 bude nutné postavit obchvaty obou měst.
2) Výtah z „Posouzení vlivů rozvojové koncepce ÚP VÚC Pardubického kraje na životní prostředí – koncept řešení“ – SURPMO, a. s., Ateliér Hradec Králové (Ing. arch. Alena Koutová), červen 2003
Závěry hodnocení: „Z porovnání s nulovou variantou vychází realizace rychlostní silnice R35 v jakékoliv variantě výrazně pozitivně s ohledem na celkové vlivy na životní prostředí. Při vzájemném porovnání navržených variant pak má optimální trasa následující průběh: v úseku Zámrsk – Petrušov v koridoru varianty C vedené v trase podvariant C-alt. a C-alt./1 a v úseku Petrušov – hranice kraje pak v koridoru podvarianty C/1. Méně vhodné z hlediska vlivů na životní prostředí je využití koridoru trasy B vedené v úseku Zámrsk – Třebovice trasami podvariant B-alt. a B/1. Třetí v pořadí je pak využití koridoru varianty A v úseku Zámrsk – Třebovice vedené trasami podvariant A/1 a A/2.“
Stanovisko Ing. arch. Jana Mužíka z FA ČVUT Praha: „Varianta „C“ nejvíce zlepšuje vztah (spádovost) měst nacházejících se již v povodí řeky Moravy, Svitav a Moravské Třebové a dále pak Litomyšl a Vysokého Mýta k centru kraje. Tato města, na rozdíl od České Třebové, Ústí nad Orlicí a Chocně nemají tak snadné a rychlé železniční spojení s hlavním městem kraje a státu. Varianta „C“ nahrazuje nezbytné obchvaty I/35 Vysokého Mýta a Litomyšle. Napojení České Třebové a Ústí nad Orlicí na R35 je nejvýhodnější po upravené silnici č. 358 s propojením na č. 360 ve variantě 1. Silnice č. 360 Ústí nad Orlicí – Litomyšle není v okolí Andrlova Chlumu přijatelnou trasou přivaděče na R35. Doporučuji hledat propojení silnic č. 360 a č. 315 severně od Sloupnice do prostoru Hrádek.“
3) Výtah ze „Souhlasného stanoviska o hodnocení vlivů Konceptu ÚP VÚC Pardubického kraje“ – Ministerstvo životního prostředí, 1. 8. 2003
„Do návrhu ÚP VÚC Pardubického kraje doporučujeme zapracovat nejvhodnější variantu silnice R35 a R43 z hlediska vlivů na životní prostředí, tzn. variantu, která byla doporučena v Posouzení vlivů rozvojové koncepce ÚP VÚC Pardubického kraje (v etapě jeho konceptu) na životní prostředí, červen 2003. V případě, že by doporučená varianta nemohla být přijata v důsledku vyšších zájmů v území, je potřeba předložit odůvodnění těchto vyšších zájmů, které vedly k nepřijetí doporučené varianty.“
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout