Porodní asistentky vytýkají připravovaným zákonům porušování Listiny základních práv a svobod

31.3.2003
PRAHA [ČAPA]
Autor: Ivana Koenigsmarková

V souvislosti se vstupem do EU připravuje Česká republika nové zákony v oblasti zdravotnictví. Je třeba do nich mimo jiné zabudovat směrnice EU, týkající se „regulovaných povolání“. Regulované povolání znamená, že členský stát je povinen zajistit srovnatelné podmínky pro vzdělávání a výkon povolání tak, aby byl zajištěn volný pohyb osob.

Ve zdravotnictví je regulovaných povolání celkem 5 – lékař, zubař, farmaceut, všeobecná sestra a porodní asistentka. V praxi to znamená, že např. česká porodní asistentka, pokud zvládne jazyk, může bez problémů pracovat třeba v Německu, dánská porodní asistentka v ČR za podobných podmínek jako doma, ale i to, že pokud si např. Švédka vybere v ČR péči porodní asistentky, dostane se jí podobné péče jako ve Švédsku.

Připravované zákony jsou celkem čtyři. Dva z nich – „o způsobilosti k výkonu povolání“, zvlášť pro lékaře a nelékaře, jsou v současné době již předány k projednání v Poslanecké sněmovně, která se jimi bude zabývat na nejbližší schůzi začínající už zítra. Další dva – „o zdravotní péči“ a „o zdravotnickém zařízení“ jsou v připomínkovém řízení na MZČR.


Česká asociace porodních asistentek (ČAPA) vznikla v roce 1997 odloučením od České asociace sester (ČAS). Jsme členem ICM a přidruženým členem Evropského fóra sester a porodních asistentek, což je poradní orgán EU pro setry a porodní asistentky. ČAPA, jako jediná fungující profesní organizace porodních asistentek v ČR, není připomínkovým místem MZČR, přesto, že o to opakovaně žádala. To v důsledku znamená, že připomínky, které podáme nemusí být zapracovány a tento fakt nemusí být nijak zdůvodněn.

Připomínky k připravovaným zákonům však máme zásadní.

Především je třeba říci, že všechny zákony jsou příliš rozsáhlé a nepřehledné, je v nich upraveno mnoho věcí, které by měly být upraveny nižšími právními normami (postih při přestupcích) nebo samostatnými zákony. Použitý právní jazyk je příliš složitý a nesrozumitelný. Je jen obtížné si představit, že by se podle nich měli řídit všichni občané ČR, vzhledem k tomu, že zákony obsahují také práva a povinnosti pacientů.

Těhotná žena a žena užívající hormonální antikoncepci je podle nich chápána jako osoba ohrožená chorobou nebo nemocná.

Pokud jde o porodní asistentky, mohou poskytovat péči pouze na základě indikace (doporučení, předepsání, vyžádání, pokynu) lékaře, což je v rozporu s Listinou základních práv a svobod, ke které ČR přistoupila. To v konečném důsledku může znamenat podstatné zhoršení péče. Prevence není, na rozdíl od států EU, chápána jako právo, ale jako povinnost.

Porodní asistentky byly vždy moudré a vzdělané ženy. Poskytovaly péči během porodu, ale často se na ně obraceli mnozí i s radami v jiných oblastech péče o zdraví. Porodní znamená, že většina její činnosti spočívá v péči o ženu v souvislosti s porodem a zdravé dítě do věku 6ti týdnů po porodu. Asistentka pak znamená, že asistuje. Asistuje ženě, nikoli lékaři. S tím spolupracuje.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v rámci programu „Bezpečné mateřství“ vydala doporučení pro péči během normálního (nekomplikovaného) porodu. To bylo na sklonku minulého roku vydáno oficiálně MZČR. Doporučení vzniklo na základě obsáhlého výzkumu skupiny Cochraine a bylo schváleno Mezinárodní federací gynekologů a porodníků (FIGO), jejímž členem je i Česká gynekologicko-porodnická společnost (ČGPS). V ČR existuje v současné době asi 110 porodnic a bohužel ani jedna nedodržuje doporučení WHO do důsledku.

Především je třeba nekomplikované těhotenství, porod a poporodní období chápat jako přirozené stavy v životě člověka a ne jako choroby. Není třeba do takových jevů zasahovat. Normální těhotenství a porod a zdravá žena s dítětem po porodu nepotřebují léčit, potřebují jen odborný dohled, radu a podporu a tu jim musí zajistit dobře vyškolená porodní asistentka.

Podle tohoto doporučení je vhodné, aby se o ženu a dítě během normálního těhotenství, porodu a po porodu staral co nejmenší počet poskytovatelů péče, ideálně jedna porodní asistentka.

Péči je třeba poskytovat individuálně. Rutinní zásahy do průběhu porodu mohou být škodlivé a průběh porodu mohou velmi často zkomplikovat.

Žena má na základě komplexních a objektivních informací právo spolurozhodovat o poskytované péči, zvolit si místo a způsob porodu a poskytovatele péče.

Pokud hovoříme o místě porodu, nemáme na mysli návrat porodů do domácnosti. Je třeba však vzít v úvahu fakt, že v ČR existovaly, existují a určitě budou existovat ženy, které se rozhodnou rodit doma. Je třeba zdůraznit, že porod doma není pro každou ženu, ale těmto ženám je třeba zajistit bezpečnou péči, tzn. stanovit pravidla.

České porodní asistentky byly uznávanými odbornicemi i v zahraničí. Ve 20.letech minulého století byla česká porodní asistentka Lišková předsedkyní Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM). Po roce 1948 byla u nás zrušena všechna profesní sdružení, mimo České lékařské společnosti, tedy i sdružení porodních asistentek. V šedesátých létech jsme z porodní asistentky udělaly ženskou sestru. Trochu jsme jí vzali (péči o novorozence a kojence) a jinde naopak trochu přidali (péče o gynekologicky nemocné). Tím jsme v ČR udělali z porodní asistentky hybrid mezi sestrou a porodní asistentkou. Rozhodující pro výkon povolání musí být v tomto směru vykonávaná praxe. Pracuje-li ženská sestra v oblasti porodní asistence, tedy v péči o ženu a dítě v období těhotenství, porodu a po porodu, je třeba ji chápat jako porodní asistentku. Pracuje-li však na gynekologii, či dokonce na jiných odděleních, je třeba ji chápat jako sestru se specializací na péči o ženu. Přesto, že v ČR existují právní normy, které dávají ženské sestře v oblasti porodní asistence jasné kompetence, nejsou tyto normy dodržovány a mnoho kompetencí převzali v rozporu se zákonem lékaři s odůvodněním, že oni jsou ti zodpovědní.

Na základě informací, které získáváme ze zahraničí, podáváme připomínky k návrhům zákonů, jsme účastníky dohodovacích řízení s pojišťovnou, jednáme se členy Parlamentu. Všechny naše aktivity mají zatím ale jen chabý výsledek. Česká odborná veřejnost, zástupci státní správy, samosprávy a pojišťoven nejsou ochotni vzít na vědomí fakt, že i v ČR existují porodní asistentky, nejsou schopni a ochotni pochopit roli porodní asistentky a dokonce je ani nezajímá možná úspora finančních prostředků, kterou ČAPA jen v péči při a po porodu vyčíslila na cca 300 miliónů korun ročně.

předsedkyně České asociace porodních asistentek (ČAPA) Ivana Koenigsmarková

DISKUSE - KOMENTÁŘE: