Miroslav Patrik: Nemístné jásání nad betonem

2.1.2025
[Děti Země]

Článek předsedy Dětí Země Miroslava Patrika o rekordním zprovoznění různých úseků dálnic s řadou rizik do budoucna, který vyšel v časopise A2 (02.01.2025).

Konec roku bývá spojen s bilancováním a nejinak je tomu v politice. Podobně jako se před rokem 1989 vláda chlubila přesáhnutím svých budovatelských plánů o mnoho procent, před koncem roku 2024 jsme se od současného kabinetu dověděli, že se postavilo rekordních sto jedenáct kilometrů nových dálnic. A díky multiplikačnímu efektu se prý každá koruna vložená do dálnic násobně vrátí.

Od ledna 2025 tedy budeme rekordně šťastní, neboť motoristé budou moct rychleji, bezpečněji a častěji jezdit svými auty po republice. Dnešní politickou mantrou je totiž heslo, že čím více peněz dáme do dálnic, tím lépe se budeme mít. Proto za ně mohlo Ředitelství silnic a dálnic loni utratit 78 miliard korun z celkových 150 miliard korun určených na všechny dopravní sítě. Nejde o plýtvání veřejnými prostředky, které jinde chybějí?

V úterý 17. prosince se otevřela první soukromě provozovaná dálnice D4 z Příbrami do Písku, přičemž stát ji bude obhospodařovat až za dvacet pět let. Problém je ovšem v tom, že kdyby se stávající silnice I/20 z Písku do Českých Budějovic ještě rozšířila na dálnici, nemusela by se stavět dálnice D3 z Prahy na jih přes Posázaví. Ekologické spolky přitom tento plán zveřejnily již v únoru 1998, takže mohlo být dávno hotovo.

Následně byla ve čtvrtek 19. prosince zprovozněna dálnice D48 u Nového Jičína, dálnice D55 z Babic do Bzence a 9,5 kilometru z celkových 17,3 kilometru dálnice D49 z Hulína do Fryštáku. U dálnic D55 a D49 jsou ovšem pikantní dvě zásadní skutečnosti, o kterých se nemluví.

Pokračování dálnice D55 z Bzence na Hodonín totiž existuje jen na papíře, neboť má v délce zhruba čtrnácti kilometrů protínat ptačí oblast, takže se stále řeší účinná ochrana ptáků. A to již od roku 2006, protože od té doby na tento problém ekologické spolky upozorňují.

Při rozhodování o dálnici D49 z Hulína do Fryštáku bylo téměř vše špatně. Stát byl totiž od vydání stanoviska EIA v roce 2001 nečinný nebo porušoval zákony, a to i tím, že vydal stavební povolení bez územního rozhodnutí nebo odmítal účast spolků ve stavebních řízeních. Soudy tak musely zrušit dvě stavební povolení a jedno územní rozhodnutí. Státní investor zase předkládal neúplné žádosti. Proto se zprovoznila jen část zmíněného úseku.

A konečně, v sobotu 21. prosince byla do užívání předána dálnice D3 vedoucí z Českých Budějovic ke Kaplici. Nyní chybí úsek ke státní hranici a úsek z Prahy do Mezna, který má vést přes krajinářsky cenné Posázaví. Z toho důvodu proti její trase už více než dvacet let brojí místní obce a spolky, které navrhly vést dálnici podél stávající silnice I/3 a urychleně realizovat dálniční spojení z Prahy do Českých Budějovic dálnicemi D4 a D20.

Jásání není tedy zcela na místě. Dálnice se mnohdy připravují překotně, nekoncepčně či přímo nezákonně, bez diskuse s veřejností, ne-li přímo s mediálním zastrašováním občanů. Navíc se Ředitelství silnic a dálnic uchyluje k různému švindlování a zatajování informací o své činnosti.

Na závěr ještě jedna důležitá poznámka: v roce 2024 se neotevřela žádná nová železniční trať.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: