Třídění bioodpadu je u nás v nedohlednu

25. 6. 2003 - ČESKÉ BUDĚJOVICE [Econnect]

Nechce se vám vyhazovat slupky od brambor, skořápky od vajec či nahnilá rajčata do popelnice? Pokud nemáte vlastní zahrádku, kde můžete tyto věci kompostovat, jinou možnost nemáte. Veřejné nádoby na bioodpad lze v celé České republice spočítat doslova na prstech jedné ruky.

Tzv. biologický odpad, jako jsou kuchyňské zbytky, posekaná tráva, drobné klestí apod. není ve skutečnosti odpadem, ale cennou surovinou. V podobě přírodního kompostu dodá potřebné živiny zahrádkám a polím, a ve srovnání s umělými hnojivy je k půdě i podzemní vodě výrazně šetrnější. Netřídění biodpadu je navíc i nebezpečné: sejde-li se v jedné popelnici větší množství kuchyňských zbytků, snadno se kolem ní začne tvořit zápach, slétat hmyz, případně shromažďovat hlodavci. Ani vyvezením obsahu popelnice na skládku problém nekončí: dochází zde k chemickým reakcím, při nichž se ve velkém uvolňuje metan, tedy plyn, významně přispívající ke globálnímu oteplování.

Proč to nejde?

Stávající využívání bioodpadu je v ČR tristní, funguje jen v několika málo městech, a to ještě spíše symbolicky. Např. občané Písku mají k dispozici jeden kontejner. "Lidé tuto službu využívají, vozí tam bioodpad z celého města, hlavně trávu a drobné větve" říká Roman Mára z odboru životního prostředí tamního magistrátu. Rozšíření sběru ale podle jeho slov není v dohledu: „Abychom mohli přejít ze zkušebního provozu na běžný, museli bychom mít na svoz bioodpadu speciální vodotěsné auto, a na to nemáme peníze. Kromě toho má naše městská kompostárna malou kapacitu, takže bychom víc bioodpadu neměli kam dávat" hodnotí vyhlídky do budoucna.

V Bystřici nad Pernštejnem zase mají problém s tím, že lidé stále dávají do kontejneru na bioodpad věci, které tam nepatří. "Náklady na odstraňování nečistot jsou příliš velké, proto zřejmě nádoby přemístíme do sběrného dvora, kde nebudou přístupny 24 hodin denně" stěžuje si Petr Hanzlík, ředitel Technických služeb. V nejbližší době plánují v Bystřici uvést do provozu tzv. "komunitní kompostér", který bude zpracovávat zbytky ze školní kuchyně. Podle dostupných informací třídí v ČR bioodpad ještě města Nová Paka a Rýmařov.

Nezájem obcí

V propagaci třídění bioodpadu se už rok angažuje například Český svaz ochránců přírody. "Oslovili jsme celkem 80 měst a obcí a nabídli jsme jim mimo jiné zorganizování exkurze do oblasti rakouského Freistadtu," říká koordinátorka programu Věra Horská. Zájem byl mizivý: exkurze se uskutečnila až po několika odkladech (povodně, volby) a zúčastnili se jí zástupci pouze devíti obcí. Vážný zájem nakonec projevily jen dvě: Vidov a Srubec, obě v těsné blízkosti Českých Budějovic. "Zajistíme pro tamní starosty odborníky, kteří jim spočítají, kolik bude třídění bioodpadu stát. Oni naopak uspořádají besedy s občany, kde jim vysvětlí, proč mají bioodpad třídit." dodává Věra Horská.

Dotlačí nás EU?

Směrnice 99/31/EC, která na úrovni EU řeší nakládání s odpady, ukládá postupné snižování biologického odpadu vyváženého na skládky. Česká republika se během přístupových jednání zavázala množství bioodpadu na skládkách snížit do roku 2010 o 25%, do roku 2013 o 50% a do roku 2020 o 70% (vyhláška č. 383/2001 Sb). ČR si tak s Unií vyjednala přechodné období, stávající státy "patnáctky" musí povinnost snižovat množství bioodpadu na skládkách splnit o 4 roky dříve. Mnohé z nich se s ní ale vypořádaly už dávno. Např. v Holandsku využívá možnosti separovaného sběru bioodpadu 75% domácností, v rakouském příhraničním okrese Freistadt 80% a Linci dokonce 100% domácností.

Markéta Šubrtová

DISKUSE - KOMENTÁŘE: