Na veřejnost hypermarkety ohledy neberou. Na zákony často také ne
17. 2. 2004 - BRNO [Econnect]
- zahájení výstavy Zaostřeno na hypermarkety (foto Dušan Rosenbaum) -
Představit odvrácenou tvář nákupních center: takový je záměr obnovené výstavy Zaostřeno na hypermarkety, která byla včera představena v brněnské Moravské zemské knihovně. "Výstava dokumentuje v textech a na fotografiích expanzi obřích nákupních řetězců z trochu jiného pohledu, než na jaký jsme zvyklí. Popisuje současnou situaci v České republice, dopad těchto staveb na fungování a vzhled našich měst," přibližuje zaměření výstavy Filip Fuchs z pořádajícího Nezávislého sociálně ekologického hnutí - Nesehnutí. Výstava potrvá do 12. března.
"Pozornost je věnována také nejčastějším reklamním trikům, které velké řetězce používají k získání svých zákazníků, či popisu nejznámějších případů, kdy se proti výstavbě nových supermarketů postavili sami občané," dodává Fuchs. O tyto údaje a další podrobnosti ze světa hypermarketů byla výstava pro své další putování doplněna. O informace o super- a hypermarketech z pohledu ekonomů, architektů, ekologů, sociologů a právníků projevilo zájem na tři desítky návštěvníků, kteří na vernisáž přišli. V den uvedení výstavy měli navíc možnost seznámit se s prací studentek scénografie JAMU na téma Manipulace.
Jedním z negativních dopadů výstavby super- a hypermarketů, na které organizátoři výstavy poukazují, je vzrůstající dopravní zatížení okolí. "V centrech měst narušují nevzhledné plechové krabice tradiční architekturu a enormně zvyšují automobilový provoz v ulicích, které nebyly budovány na tak silnou zátěž. Problémy s automobilovou dopravou však nemizí ani tehdy, budují-li se nákupní centra na okraji měst. Například v Brně narostla po otevření areálů Shopping Park a Olympia intenzita dopravy na přilehlé komunikaci o čtyřicet procent," tvrdí Fuchs. V případě otevírání nových nákupních center uvnitř města je nárůst dopravy pro obyvatele ještě patrnější: příkladem může být brněnská ulice Cejl, kde v posledních měsících dopravní zatížení silně zvedlo otevření nového Intersparu. Protože přechody pro chodce jsou od sebe značně vzdáleny a ty existující motoristé často ignorují, je pro pěšího často velkým problémem ve zdraví ulici přejít.
Nesehnutí upozorňují i na další nebezpečný efekt výstavby velkých nákupních center na okrajích měst: vylidňování městského centra. "S tím, jak se obchod stěhuje z centra na periférii, stává se střed města pouhou kulisou bez života. Tradiční ulice, lemované výklady, které dodávaly městům jejich ráz, postupně mizí, hlavní ulice přestávají přitahovat chodce. Malé obchody krachují jeden za druhým, namísto nich vznikají herny, secondhandy či kanceláře," vypočítávají organizátoři výstavy další důsledky stavby nových a nových hypermarketů. Ty přitom podle aktivistů rostou jak houby po dešti: na konci roku jejich počet dosahoval sto čtyřiceti a naplánovány jsou stavby řady dalších.
"Zatímco ve většině západoevropských zemí sestavují urbanisté, sociologové, geografové a ekonomové podrobné plány, kolik si město obchodů tohoto typu může dovolit, a jejich budování různými způsoby regulují, Českou republiku zasáhl příliv obřích obchodů nepřipravenou," tvrdí Nesehnutí. Sdružení poukazuje též na to, že místní samospráva jen zřídkakdy klade investorovi tvrdší podmínky, které by omezovaly umístění, velikost či vzhled nákupního centra. Realita je však taková, že i když město konkrétní podmínky zadá, není to ještě zárukou jejich respektování – příkladem může být stavba již jmenovaného Intersparu na brněnském Cejlu, který obyvatele Brna nemile překvapil mimo jiné absencí požadovaného podzemního parkoviště. "Obchodní řetězce mají obrovskou ekonomickou moc, která jim umožňuje prosazovat své zájmy často bezohledným způsobem, bez ohledu na veřejné mínění a nejednou i bez ohledu na existující zákony," uzavírá Filip Fuchs.
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout