Nemáte se kde koupat? Postavte si jezero.
6. 8. 2004 - PRAHA [Rosa / Econnect]
ROSA - společnost pro ekologické informace a aktivity se rozhodla, že tento typ koupaliště bude propagovat jako ekologicky příznivější variantu oproti klasickým aquaparkům a zahradním bazénům. „Klasické umělé plovárny jsou náročné na spotřebu energie, vody i chemikálií, proto chceme propagovat šetrnější technologii koupacího jezírka“ řekla ředitelka organizace Zuzana Guthová. „Navíc, koupací sezóna je poměrně krátká a tak často nepřirozeně modré betonové bazény většinu roku zejí prázdnotou a esteticky hyzdí své okolí. Kdo si pořídí koupací jezírko, může se z jeho krásy těšit po celý rok a v zimě si na něm i zabruslit. Věříme, že nová legislativa, která vychází z norem EU usnadní rozšíření této technologie i pro veřejná koupaliště“.
Na podporu tohoto procesu pořádá ROSA ve spolupráci s Biologickou fakultou JČU konferenci "Koupaliště s přírodním čištěním vody" spojenou s exkurzí pro budoucí možné uživatele i poskytovatele této technologie v naší republice. Konference se uskuteční 16. září 2004 v Českých Budějovicích v aule Bobík v areálu Jihočeské univerzity.
Umělé jezírko spojující v sobě požadavky na koupání v čisté a zdravotně nezávadné vodě začíná být docela běžná a žádaná v sousedním Rakousku i Německu. V takzvaném „biotopu“, nebo-li umělém jezírku, je voda čištěna podobně jako v kořenové čistírně pomocí rostlin a mikroorganismů ve štěrkovém loži, kde dochází k rozkladu a spotřebovávání živin z veškerých nečistot a odumřelých částí rostlin. Pro rozvoj řas a sinic tak ve vodě nezůstává dostatek živin. Část vodní plochy je určena ke koupání, druhá tvoří čistící zónu s mokřadními rostlinami, kde navíc nacházejí útočiště četné druhy hmyzu a dalších živočichů. Umělé jezero s lemem mokřadních rostlin také esteticky oživuje své okolí. Výstavba koupacího jezírka je materiálově mnohem úspornější a tím i levnější než stavba bazénu. Malé varianty pro rodinné koupání se tu a tam objevují i u nás.
Rizika a znečištění koupališť, rybníků a řek
Koupání v rybníce i na veřejných koupalištích či v domácím bazénu má svá rizika. Na jedné straně nebezpečné sinice, na druhé chlór a další chemické látky, které mohou vyvolat u citlivějších jedinců alergické reakce. Náklady na chemickou úprava vody a její čištění jsou často vysoké. Provoz aquaparků a veřejných plováren je pro řadu obcí ztrátový.
„Pokud dáváte přednost řece, měli byste se zajímat, jak jsou čištěny splaškové vody ze sídel podél jejího toku“, upozorňuje hydrobiolog RNDr. Faina ze společnosti ENKI, „Rybník totiž, byť totálně zelený, může být z hygienického hlediska vhodnějším řešením“.
Nejzávažnějším problémem znečistění povrchových vod je znečištění splaškovou vodou z domácností, popřípadě vodou z velkochovů a drůbežáren. Fekální bakterie totiž mohou způsobit široké spektrum infekčních chorob, průjmy ap. I když je voda v řece na pohled čistá a bez zápachu, může obsahovat značné množství nebezpečných bakterií.
Také do rybníků se dostává fekální znečištění. Mezi řekou a rybníkem je ale rozdíl v tom, co se s tímto znečištěním ve vodě děje. Rybník je díky přítomnosti a obrovskému rozvoji fytoplanktonu plný i drobných živočichů - zooplanktonu. Jeho potravou jsou také bakterie, včetně těch patogenních. V rybníce jsou tedy nebezpečné patogeny v krátké chvíli „sežrány“ a koupajícím se nic nehrozí. V řece k tomuto procesu dochází podstatně pomaleji.
Všeobecná představa, že jedině průhledná voda je „ta čistá“ je vůbec nešťastná. Majitelé zahradních bazénů kvůli ní zbavují vodu vegetačního zákalu různými chemikáliemi. Zahubí tak veškerý vodní plankton, který jim v podstatě vodu čistil a rozkládající se těla těchto organizmů ve vodě začnou zahnívat. Tím se podstatně zhorší kvalita vody, nehledě k tomu, že koupání v chloru a řadě chemikálií vadí nejen pokožce, ale i očím a při vypití může docházet také k slabším otravám.
V souvislosti s koupáním v přírodních vodních nádržích se hodně mluví o vodním květu tvořeném sinicemi, z nichž některé mohou způsobovat u citlivých jedinců různé zdravotní potíže. Na mnohých rybnících a přehradách se proto kvalita vody sleduje a hygienici na základě výsledků testů rozhodují, zda koupání v daném místě nedoporučit či přímo zakázat. Informace o bezpečnosti koupání na koupalištích ve volné přírodě i takzvaných koupacích místech informují na svých webových stránkách krajské hygienické stanice.
„Důvěra veřejnosti v přírodní koupání klesá, protože se problematika zdravotního rizika výskytu sinic značně medializuje“, domnívá se ředitelka ekologické organizace Rosa, RNDr. Guthová,“ proto také dramaticky stoupá zájem nejen o zahradní bazény ale i výstavbu veřejných plováren a aquaparků s chemicky upravovanou vodou“.