Nevládní organizace žádají vládu, aby zamítla stavbu jezů na Labi

2.4.2004
PRAHA [Zelený kruh]
Autor: Zuzana Drhová, tel: 222 517 143

Česká vláda příští týden rozhodne o tom, zda je výstavba jezů na Labi veřejným zájmem převyšujícím veřejný zájem na ochraně přírody a krajiny. Ekologické nevládní organizace dnes vyzvaly dopisem všechny ministry české vlády, aby stavbu jezů nepodpořili. Stavba jezů, plánovaná v Malém Březně a Prostředním Žlebu má přitom řadu odpůrců. Stavba jezů by nevratně poškodila přírodu horního Labe a podle dostupných studií je ekonomicky neodůvodněná. Navíc je v rozporu s mezinárodními závazky České republiky v oblasti ochrany přírody. Ministerstvo životního prostředí s ní proto také opakovaně nesouhlasilo. Petici proti jejich výstavbě podepsalo více než 15 tisíc lidí. Také Evropský parlament vyzval Českou republiku, aby záměr stavět jezy na Labi přehodnotila s odkazem na zkušenosti z povodní roku 2002.

„Investujme veřejné finance efektivněji: do rozvoje vzdělávání, turistického ruchu, k přírodě šetrné rekreace, ochrany životního prostředí, vědy, výzkumu, služeb, veřejné dopravy a podobně“, řekla Zuzana Drhová z nevládní organizace Zelený kruh.

Dle nových zjištění německého ministerstva dopravy Labe od česko-německé hranice až po Magdeburk zaručuje plavební hloubku jen 1,4 metru, a to dokonce průměrně pouhých 276 dní v roce, a nikoliv plavební hloubku 1,6 m průměrně 345 dní v roce, jak bylo původně uvedeno. (zdroj: ČTK, 30. 3. 2004, -ik-). V takovém případě se stavba plánovaných jezů na českém úseku Labe nemůže vyplatit.

Odpůrci jezů zdůrazňují možnost využít volnou kapacitu železnice podél Labe, která je elektrifikovaná a k přírodě šetrnější než naftové motory lodí. „Železnice podél Labe je navíc modernizovaná na transevropské parametry. Investice, které vyžaduje, jsou tedy převážně záležitostí údržby a modernizace vozového parku, které bude nutné vynakládat nehledě na jezy, uvedl například Pavel Přibyl z Hnutí Duha.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: