Nejotevřenější a nejzavřenější úřady byly oceněny
5. 10. 2004 - PRAHA [Econnect / Otevřená společnost]
V porotě 10ti nezávislých odborníků zasedli: Jan Šolc, předseda Etického fóra ČR; Ladislav Špaček, mediální konzultant, býv. mluvčí presidenta ČR; Miroslava Matoušová, inspektorka Úřadu na ochranu osobních údajů; Adriana Krnáčová, ředitelka Transparency International CZ; novináři Jan Pokorný (Český rozhlas) a Martin Fendrych (Týden); Břetislav Rychlík, režisér; Peter Wilfling, právník slovenského Sdružení "Občan a demokracia"; Pavel Černý, právník Ekologického právního servisu; Tomáš Holenda, ředitel odboru informatizace veřejné správy MV ČR.
"OTEVŘENO" získali ti, kteří dávají příklad
1. Otevřenou cenu získalo Zastupitelstvo města Přerova za přijetí Etického kodexu, který mj. nedovoluje zakázky pro firmy spojené se členy zastupitelstva. Návrh etického kodexu připravilo občanské sdružení Oživení a zastupitelům v Přerově ho předložila přerovská Strana zelených. Přestože při projednávání mnohé z původního návrhu kodexu vypadlo a přijatá podoba kodexu je podle Oživení poněkud obecná, patří Přerov mezi první v České republice, kteří přijali vlastní samoregulující opatření. Etický kodex představuje první z kroků v obraně proti korupci.
Podle Oživení většina představitelů měst etický kodex odmítá. Označuje ho často za naprostou zbytečnost. Radnice má být ale otevřená občanům, přístupná jejich účasti na rozhodování a veřejné kontrole. Etický kodex je jedním z možných cest prosazování těchto principů. V Přerově odvahu udělat první krok k transparentnějšímu fungování města našli, i když ne všechna původně navrhovaná opatření jako majetková přiznání či regulování odměn za funkce v městských firmách nalezla mezi zastupiteli většinovou podporu.
Po téměř dvouleté debatě v Protikorupční komisi Rady HMP sdružení Oživení upozorňuje, že etický kodex má být předložen na říjnovém zasedání ke schválení i pražskému zastupitelstvu. Zasedání jsou veřejná - občané se jich tedy mohou zúčastnit a aktivně se zapojit do debaty o tom, jak by měla radnice fungovat či jaké standardy chování by měli zastupitelé dodržovat.
Druhou otevřenou cenu "vybojoval" Úřad pro ochranu osobních údajů. Důvodem bylo příkladné poskytnutí informací ze správního řízení: Žadatel chtěl informaci, která správní řízení Úřad pro ochranu osobních údajů vedl se společností České aerolinie, a. s., a kopie všech rozhodnutí, pravomocných i nepravomocných. Ve lhůtě obdržel přehled všech řízení v členění podle jejich typu, včetně doprovodných informací (např. že v určitém typu řízení není rozhodnutí vydáváno), a včetně elektronické podoby vydaných Rozhodnutí. Podle poroty úřad ukázal, že i žádosti, která chce nahlédnout do nitra úředního procesu, zejména žádosti o informace ze správního řízení, lze bez problémů vyhovět.
Třetí místo patří Městskému soudu v Praze, jehož senát 5 Ca dle poroty svým rozhodnutím posunul právní výklad zákona o informacích k naplnění ústavního principu "státní moc slouží všem občanům".
"ZAVŘENO" získali ti, kteří překrucují zákon
Odbor stavební Magistrátu hl.m.Prahy (OS MHMP) získal své první místo Zavřeno za "soustavnou dezinterpretaci zákonů a blokování veřejných informací". Úřad podle nominace v několika případech nereagoval na odvolání proti nečinnosti či potvrzoval neoprávněnou nečinnost svých podřízených úřadů - odborů výstavby v Praze 7, Praze 3 a Praze 8. MHMP také potvrdil neoprávněný důvod odepření informací proto, že "nejsou pohromadě" úřadem Prahy 6. (Úřad Prahy 7 - odbor výstavby - nereagoval na žádost o poskytnutí informací o všech reklamních zařízeních a stavbách, které uvedený úřad povolil v roce 2002. O stejné žádosti rozhodl Odbor výstavby Úřadu v Praze 6 tak, že žádosti nevyhovuje a informace nebudou poskytnuty proto, že jednak zákon stavebnímu úřadu neukládá vést registr informačních zařízení či staveb pro reklamu a dále, že požadované informace nejsou "pohromadě".)
Dalším důvodem nominace OS MHMP do soutěže byla dezinterpretace zákona o přístupu k informacím u soudu: podle Stavebního odboru Magistrátu je nečinnost úřadu legitimní díky existenci tzv. fiktivního záporného rozhodnutí. To však soud odmítl - fiktivní záporné rozhodnutí slouží k ochraně žadatele o informace před nečinností úřadu, ne tedy jako návod k nečinnosti pro úřad: "Správnímu orgánu zákon ukládá zásadně o žádosti o poskytnutí informací rozhodovat, a to způsobem, který zákon stanoví". V případě Prahy 8 označil soud postup MHMP za neústavní.
Podle poroty je postup vedoucího stavebního odboru "mimořádně vážný a drzý útok na principy fungování právního státu, když blokuje výkon práva soustavným zpochybňováním smyslu právních norem v rozporu s rozsudky soudů. Soud postupně odmítl všechna tvrzení OV MHMP: že se na situaci nevztahuje zákon o informacích, ale stavební zákon, že požadované informace nelze vyhledat, protože nejsou "pohromadě", že v dané věci není OV Praha 6 povinným subjektem a další.
Druhá zavřená cena patří Stavebnímu úřadu Rumburk za maření přístupu k informacím a účasti veřejnosti na stavebním řízení ve prospěch silného investora. Stavební úřad v Rumburku při stavebním řízení na prodejnu Lidl v mnoha případech podle nominace porušil principy otevřenosti veřejné správy. V oblasti přístupu k informacím odmítá poskytovat informace, v oblasti otevřenosti rozhodování například manipuluje se spisem (zapírá podaná odvolání), v oblasti účasti veřejnosti na rozhodování (jak ji např. stanoví stavební zákon) postupuje jednostranně ve prospěch investora, ovlivňuje řízení i situaci na stavbě tak, aby veřejnost nemohla svá práva uplatňovat. Podle poroty se veřejný úřad namísto role arbitra a strážce všech veřejných zájmů a práv občanů, ztotožňuje s jedním účastníkem řízení a deformuje řízení v jeho prospěch. Korupční náboj takové situace je podle poroty mimořádný.
Třetí cenu získalo Ministerstvo financí ČR - Generální ředitelství cel za odepírání korupčně významné veřejné informace a vynalézavost, jak odstrašit žadatele