Díky občanským iniciativám ožívá paměť krajiny II. – Sdružení Tejnka
18. 4. 2003 - PRAHA [Econnect]
-foto-
Řídící učitel Emanuel Batěk napsal v roce 1898 do knihy Břevnov pod Hvězdou: „...Za jasných dnů svátečních vychází sem jako na práh svůj naše máti měst, aby osvěžení tu nabyla. Vane tudy osvěžující větřík západní, přinášeje z blízkých lesů zdravý a čistý vzduch pryskyřičný." Přestože mnohé z kouzla starého Břevnova bere v poslední době za své, denní rytmus je tu na míle vzdálen obvyklému pražskému spěchu. Pořád ještě tu po ránu uslyšíte zakokrhat kohouta a když bude svítit sluníčko, najdete usedlíky vysedávat na lavičkách. Stačí se posadit do některé z pražských tramvají číslo 8, 22 či 23, nechat se vyvézt na půl cesty mezi Pražský hrad a Břevnovský klášter a vystoupat vzhůru směrem k fotbalovému hřišti divizního FC Dragoun Břevnov. Co zde najdete, může být překvapením i pro rodilého Pražáka. Křivolaké uličky, nepřeberné množství hospod, děti hrající si na ulici a úplně na kopci shluk opukových stavení s výhledem na město hluboko v údolí. Klidná čtvrť na dosah pražského centra však láká stavebníky k budování všeho možného. Celou řadu nově dokončovaných staveb tvoří kanceláře, sklady a garáže.
Vesnice ve městě
Když obyvatelé starého Břevnova začali objevovat jedinečnost a půvab "vesnice ve městě" ve které žijí, rozhodli se v červnu 2000 založit Sdružení Tejnka. Jeho posláním je zachovat jedinečný ráz někdejší pražská periferie, která v letech osmdesátých mohla skončit pod lopatami buldozerů, podobně jako sousední čtvrti Buďánka či Střešovičky.
Geofyzik František Cahyna, který zde bydlí přes dvacet let, říká "Chceme, aby vzhled ulice odpovídal památkovému významu naší čtvrti." Sousedé, výtvarnice Dorota Zemanová a dřevoumělec Daniel Flek, jej doplňují: "A abychom tady nemuseli uskakovat před uhánějícími automobily." "Výsledkem by mělo být zpříjemnění lokality nejen pro místní obyvatele, ale i pro pěší turisty či výletníky na kole," uzavírá novinář Marek Šálek. "Domníváme se, že současný vzhled této čtvrti neodpovídá jejímu památkovému, rekreačnímu ani rezidenčnímu významu," shodují se zakládající členové sdružení. Nadšenci nechali jak vypracovat urbanistickou studii, tak získávají místní obyvatele do diskuse o budoucí podobě starého Břevnova.
Vzhůru do hospody
Na podzim roku 2001 dostali všichni místní usedlíci do schránky anketní lístek, který jim nabídl možnost vyjádřit se k návrhu na zklidnění dopravy. Sdružení Tejnka se obrátilo na Bohuslava Blažka, který vyučuje na Fakultě architektury ČVUT, jak zapojovat veřejnost do plánovacích procesů. Ten doporučil pro zpracování studie architekta Petra Husáka z ateliéru Arch Studio M. Po intenzivní diskusi vznikl koncept obytné ulice, který počítá s obnovením historické dlažby a vytvořením odpočinkového zákoutí s lavičkami, pítkem a stromy v těsném sousedství někdejší kaple. " Jedná se o zpomalení rychlosti projíždějících aut, vytvoření dostatečného počtu parkovacích stání, ochranu chodců u vstupů do domů. Do návrhu je zapojena rovněž obnova a připomenutí kapliček lemujících historickou poutní cestu," uvádí architekt Husák v průvodní zprávě studie.
V březnu 2002 se v hostinci Na Závěrce sešlo šedesát obyvatel a příznivců starého Břevnova. Po promítnutí krátkého filmu o nedávné minulosti čtvrti se účastníci seznámili s architektonickou studií. Proti návrhu obytné ulice nikdo nevystoupil, naopak většina mu vyjádřila podporu. V průběhu promluvil radní Městské části Praha 6 odpovědný za územní rozvoj a památkovou péči ing. arch. Jan Winkler. Potvrdil, že předložená studie koresponduje s dalšími záměry radnice: s vyhlášením Památkové zóny Břevnov, s obnovou poutní cesty z Lorety do Hájku, s rekonstrukcí a zpřístupněním usedlosti Ladronka.
V létě 2002 vedení radnice Prahy 6 rozhodlo, že studie obytné ulice se stane podkladem pro zařazení akce do návrhu rozpočtu pro rok 2003. "Jedná se o pilotní projekt, kterým hodláme vyzkoušet zklidňování dopravy v obytných zónách,"říká k tomu vedoucí odboru územního rozvoje ing. arch. Bohumil Beránek. V prosinci se Sdružení Tejnka obrátilo na nově zvolené členy zastupitelstva Prahy 6 a informovalo je o své činnosti. "Zařadili jsme Vaši představu obytné ulice do takzvaného Chodníkového programu. V současné době je třeba zabezpečit projektovou přípravu a uvítali bychom, kdybyste se mohli této fáze aktivně zúčastnit," reagovala zástupkyně starosty Jaroslava Trnková.
Na jaře roku 2003 je už jasné, že z peněz vyčleněných na letošní Chodníkový program se na rekonstrukci horní části ulice Za Strahovem nedostane, do konce roku by však měl být vypracován podrobný prováděcí projekt tak, aby v roce 2004 mohla proběhnout realizace.
Díky občanským iniciativám ožívá paměť krajiny
Histrorie snažení občanských sdružení za záchranu rázu prostředí má krátkou historii. Jedním z impulsů k záchraně ohrožených objektů byla výzva Dobroslava Líbala z roku 1999 - Manifest dříve osídlené krajiny. V manifestu kunshistorik Dobroslav Líbal vyzývá k záchraně smrtelně ohrožených sakrálních památek kapliček, křížů, Božích muk, hřbitovů i samotných kostelů, neboť vrácením jejich podoby se krajině navrátí historická paměť. Závisle i nezávisle na vydání Manifestu se mnohá sdružení rozhodla podílet se na revitalizaci památek, vyjadřovat svůj názor k proměnám měst. Zachování historie, diskuse, citlivé plánování může přispět k zachování hodnot a ke vzniku kvalitních měst.
Historie a současnost:
Tejnka
Hlavním posláním Sdružení Tejnka je udržení historického a památkového rázu starého Břevnova a také snaha o otevřenější a efektivnější komunikaci mezi obyvateli čtvrti, místními živnostníky a firmami, radnicí a dalšími úřady. Na svoji činnost dostalo Sdružení Tejnka dva granty: 45 tisíc korun od Nadace Via a 30 tisíc od Open Society Fund. Peníze posloužily především na vypracování architektonické studie, na vytvoření internetových stránek, pořízení fotodokumentace a vydání souboru pohlednic. O novinkách informuje Sdružení Tejnka své sousedy i návštěvníky čtvrti na nástěnce, umístěné poblíž zaniklé poutní kaple. Koncem března získal projekt Sdružení Tejnka s názvem Jak bude vypadat poutní cesta starým Břevnovem cenu Benjamin, vyhlašovanou čtyřmi významnými českými nadacemi.
O poutní cestě starým Břevnovem
Někdejší osada Tejnka se nachází na trase poutní cesty mezi pražskou Loretou a klášterem v Hájku. Podél staré cesty, která vedla od Prahy přes Bílou horu k Hostivicům a dál do Hájku, vzniklo v letech 1720-26 jedenadvacet kapliček ozdobených na vrcholu křížem a dvěma kulemi „ve slohu vlašském“. Kaple byly postaveny donátorským způsobem, dobrodinci z řad šlechticů darovali po 200 zlatých na vybudování jedné kaple a dalších 20 zlatých věnovali na údržbu. Každá kaplička měla na omítce citát z bible, znak a jméno mecenáše, střed byl vyzdoben obrazem ze života Panny Marie a Františka z Assisi.
Na poutní cestu z pražské Lorety do kláštera v Hájku, lemovanou jedenadvaceti výklenkovými kaplemi, se v minulosti vydávaly desetitisíce lidí. Od konce 18. století však stavby, původně sloužící k rozjímání a odpočinku poutníků, začaly chátrat; Josef II. zrušil nadaci, s jejíž pomocí byly pravidelně udržovány. Kaple zůstaly ponechány osudu a postupně jich devět zmizelo.
V roce 1999 byly zásluhou spolku Hostivít a místní radnice opraveny dvě kaple před klášterem v Hájku a mezi nimi vysázeno lipové stromořadí. Městská část Praha 6 v letech 2000-02 obnovila pět kaplí, nyní se dokončují úpravy jejich okolí. V dohledné době bude v přibližné stopě pouti vyznačena výletní stezka. První kapli najdeme na Dlabačově naproti hotelu Pyramida, odkud cesta stoupá starým Břevnovem do ulice Za Strahovem. Zde, poblíž nástěnky Sdružení Tejnka, stávala již neexistující kaple č.2. Cesta pokračuje k usedlosti Ladronka (kaple č.3 a 4), na Vypich (kaple č.5) a dále směrem k Hostivicím.
Některé iniciativy a spolky činné při záchraně kulturních památek:
Informace a fotografie nám laskavě poskytlo Sdružení Tejnka.
Eliška Kapounová
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout