Nucené sterilizace: ombudsman navrhuje odškodnění a další opatření

13. 1. 2006 - BRNO [Econnect]

V případě stížnosti osmdesáti sedmi žen, převážně romského původu, došlo k přelomovému okamžiku: ombudsman vydal zprávu, v níž navrhuje finanční odškodnění, změnu zákona o zdravotní péči a další kroky vedoucí k nápravě. Dokument tak přiznává existenci ožehavého problému – nucených sterilizací romských žen. Nevládní organizace zprávu ombudsmana vítají.

Ombudsman Otakar Motejl je přesvědčen, že v České republice problém sexuálních sterilizací prováděných buď s nepřijatelnou motivací anebo protiprávně existuje a česká společnost stojí před úkolem vyrovnat se s touto skutečností. "Veřejný ochránce práv je přesvědčen, že jedině akceptování tohoto nepříjemného poznání může přinést katarzi v podobě přijetí takových opatření, která praxi, na niž tato zpráva upozorňuje, znemožní," uvádí se ve zprávě.

Ombudsman doporučuje takové změny v legislativě, které by lépe zakotvily princip informovaného souhlasu, ale také metodická opatření, která zajistí respektování práv pacientů lékařskou komunitou v praxi. Ta by zahrnovala celoživotní vzdělávání lékařů o právech pacientů i důslednou etickou přípravu budoucích lékařů na kontakt s pacienty z odlišného sociokulturního prostředí. "Část lékařské veřejnosti má stále nedostatečné či zkreslené představy o východiscích a obsahu práv pacientů a v konkrétních jednáních docházelo rovněž ke komunikačním deficitům zapříčiněným nedostatečným respektováním odlišného sociálního, kulturního a etnického pozadí pacientů," zdůvodňuje takový návrh ve své zprávě Otakar Motejl.

Odškodnění: nevládní organizace navrhují nerozlišovat

V souvislosti s obdobím před rokem 1990 veřejný ochránce práv hovoří dokonce o eugenických snahách. Ombudsman vyzývá k odmítnutí praxe, kdy sociální sektor řízený státem si vytýčil za cíl jako jedno z nepokrytě eugenických opatření řízené snižování porodnosti v romské komunitě, a za tímto účelem v praxi vyvinul administrativní postupy, které v jednotlivých případech vedly i k právně a morálně pochybnému přesvědčování žen, aby podstoupily sterilizaci, tedy zákrok jen stěží napravitelný. "Takový model sociálních opatření je jako nepřijatelný třeba odmítnout zvláště proto, že může vést k naprosto tragickým důsledkům, jak je v evropském kontextu známo z příkladů Švýcarska a Švédska. Praxe sociální sféry před rokem 1989 v Československu sterilizace jako sociálního nástroje vykazuje významné shody s tendencemi některých evropských zemí využít poznatků eugeniky k praktickým sociálním opatřením. Tyto pokusy obecně vedly ke značně pochybným důsledkům," uvádí ombudsman.

Obětem popsaných praktik by mělo podle ombudsmana náležet odškodné. "Velmi oceňujeme, že ve zprávě ombudsmana byla dána přednost spravedlnosti obětem, byť s určitým omezením," konstatuje právník Ligy lidských práv Jiří Kopal. Ombudsman v obsáhlém dokumentu totiž mimo jiné navrhuje přijetí zákona, který by umožnil odškodnění postižených v rozmezí let 1973 až 1990, tedy v období, kdy existovaly motivační dávky vyplácené za sterilizace. Později už podle něj za sterilizace, které byly prováděny bez dostatečného informování dotčených žen, nesou zodpovědnost konkrétní lékaři.

Navzdory tomu nevládní organizace, kromě Ligy lidských práv též Vzájemné soužití a Evropské centrum pro práva Romů, ombudsmanův přístup vítají, ačkoli by podle nich bylo ideální odškodnit všechny postižené, tedy nejen v případech do roku 1990. "Podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku nese stát zodpovědnost i za tyto případy," uvádějí organizace ve svém stanovisku.

Nevládní organizace jsou přesvědčeny, že v rámci procedury respektující důstojnost a soukromí obětí by podle nich měly být odškodněny bez výjimky všechny ženy, jimž byla provedena sterilizace v rozporu s právem: a to bez ohledu na skutečnost, zda podstoupily nedobrovolný zákrok spojený s intervencí sociálních pracovnic nebo bez ní a rovněž bez rozlišování toho, zda-li spadají do období komunismu, devadesátých let či současnosti.

Jana Sobotková

DISKUSE - KOMENTÁŘE: