Rabih Abou-Khalila bude hledat spojení mezi jazzem a arabskou klasickou hudbou
10. 11. 2008 - PRAHA [Econnect]
„Rabih Abou-Khalil dokáže z rozdílných kulturních elementů vytvořit novou hudební řeč, která překlenuje zcela rozdílné světy tradiční arabské hudby, jazzu a evropské klasické tradice. Koncert potěší nejen příznivce jazzu, ale i world music,“ je přesvědčen Marek Vrabec, umělecký ředitel festivalu Struny podzimu.
Hudebníci Joachim Kühn a Rabih Abou-Khalil a Jarrod Cagwin natočili společně nahrávku Journey to the Centre of an Egg. Značný důraz na improvizaci a hudební architektura překračující vymezené žánrové půdorysy jsou zárukou originálního přístupu ke každému hudebnímu vystoupení. „Při hraní s Joachimem Kühnem vždy šlo o to, že když hrajeme společně, ani jeden z nás se příliš nestará o vlastní tradice. On se mnou nehraje Bacha nebo Coltranea, já se zase nepouštím do tradiční arabské hudby. Pokud se chceme někam dostat, musíme se méně zabývat tíhou minulosti a více ‚letící budoucností',“ objasňuje spolupráci Rabih Abou-Khalil.
Rabih Abou- Khalil zaujímá na scéně světového jazzového crossoveru zvláštní postavení. V jeho hudbě se mísí arabská klasická hudba s jejími přísnými pravidly pro improvizaci, spontaneita a rytmický tah jazzu i evropské kompoziční myšlení. Zároveň je jeho hudba velice proměnlivá, což je dáno také širokým spektrem spoluhráčů, mezi nimiž najdeme instrumentalisty jazzové, ale také smyčcové kvarteto či interprety tradiční hudby Arménie či Portugalska.
Rabih Abou-Khalil studoval na konzervatoři v Bejrútu vedle oudu také flétnu, kterou tam tehdy učil český flétnista Josef Severa. Libanon byl ve srovnání s ostatními zeměmi Blízkého východu vždy poměrně otevřený západním vlivům. Abou-Khalil tak zároveň s domácími hudebními tradicemi mohl objevovat jazz i Franka Zappu. Když v polovině sedmdesátých let v zemi vypukla občanská válka, odjel do Mnichova, kde pokračoval ve studiu flétny na tamní Akademii.
Během své kariéry prošel Rabih Abou-Khalil mnoha tvůrčími proměnami od progresivních jazzových trendů šedesátých let přes okouzlení elektronickými nástroji až k propojování jazzu s odkazem evropské vážné hudby. V roce 1993 vydal Rabih Abou-Khalil na německé značce Enja první desku, nazvanou Between Dusk And Dawn, přizval ke spolupráci také saxofonistu Charlieho Mariana, jednoho z průkopníků jazzově-etnických fúzí, i kontrabasistu Glena Moorea ze slavné skupiny Oregon. Po celou svou kariéru spolupracuje Rabih Abou-Khalil s hudebníky stojícími nad hranicemi žánrů. Na jeho nahrávkách se objevil arménský hráč na hoboj „duduk“ Gevorg Dabaghyan, zpěvák ze Sardinie Gavino Murgia nebo francouzský virtuózní tubista Michel Godard. Na albu Arabian Waltz (Enja, 1995) hraje smyčcové kvarteto The Balanescu Quartet, na nejnovějším Em Português zpívá Ricardo Ribeiro, představitel portugalského žánru fado. Album Journey to the Centre of an Egg vydali Rabih Abou-Khalil a Joachim Kühn vydali v roce 2006 opět na značce Enja.
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout