ČEZ chce v Prunéřově ušetřit na zdraví Severočechů. Sám ale přesně neví kolik
18. 1. 2010 - PRAHA [Econnect/Greenpeace/EPS]
Ne všem Severočechům se ale podobná úspora zamlouvá. ČEZ navíc není schopen veřejnosti vysvětlit, o kolik by byla kvalitnější varianta dražší. Greenpeace a Ekologický právní servis doufají, že ministerstvo životního prostředí vydá v nejbližších dnech k záměru negativní stanovisko.
Obec Hora Svaté Kateřiny leží na hřebenu Krušných hor 25 kilometrů od elektrárny ve směru převládajících větrů. Podle rozptylové studie ČEZu obec leží na hranici území, ve kterém by i po přestavbě elektrárny docházelo k překračování krátkodobých imisních koncentrací oxidů síry. Její místostarosta Petr Pakosta plány na využití zastaralé a méně účinné technologie v Prunéřově odmítá: „Podle oficiálních rozptylových map jsme Prunéřovem postižení víc, než třeba Kadaň - jsme bohužel po větru a vysoko. Není rozhodně pravda, že všechny samosprávy dotčené rozšířením elektrárny se záměrem souhlasí, jak tvrdí ČEZ. My jsme nikdy podobný souhlas nevydali. Pokud by se nás někdo obtěžoval zeptat, určitě bych prosazoval, aby naše stanovisko k záměru bylo negativní. Pokud chce majitel elektrárny ničit naše životní prostředí dalších 25 let, nepřipadá v úvahu, aby na kvalitě použité technologie šetřil."
Okres Chomutov, ve kterém Prunéřov leží, je mj. v důsledku jejího provozu dlouhodobě postižen nejvyššími koncentracemi oxidů síry v Čechách. Možná i proto podepsaly téměř tři tisíce lidí místních lidí petici „Nechceme šrot v Prunéřově!“, která byla počátkem prosince 2009 předána ministrovi životního prostředí Janu Dusíkovi. Signatáři petice žádají, aby byla v Prunéřově buď použita stejně účinná technologie, jako v nedalekých Ledvicích, nebo aby byla do roku 2015 elektrárna zcela uzavřena. Použití „ledvické“ technologie v Prunéřově by (ve srovnání s přestavbou podle plánů ČEZu) snížilo emise oxidu uhličitého o půl miliónu tun ročně (tedy dvojnásobek emisí všech osobních aut v Karlovarském kraji). Ekvivalentně by se snížilo i znečištění oxidy dusíku a oxidy síry.
ČEZ je nejbohatší česká firma, v roce 2008 vydělal 47,4 miliard Kč, tedy téměř pětkrát více, než byl rozpočet celého Ústeckého kraje. Přesto umístění nejlepší dostupné technologie v Prunéřově odmítá z ekonomických důvodů. ČEZ ale buď neví, kolik by na použití horší technologie ušetřil, nebo v této otázce médiím poskytuje nepravdivé informace. Uvedenou částku vyčíslují představitelé firmy jednou na 5 miliard, podruhé na 10 miliard, potřetí pak tvrdí, že žádnou ekonomickou analýzu nemají.
"Argumentovat tím, že nemohou dodržet požadavky zákona, protože instalovat účinnější technologii se jim ekonomicky nevyplatí, je samo o sobě dost absurdní," říká právník EPS Jiří Nezhyba a dodává: "Navíc se zdá, že takové argumenty mají sloužit jen k oklamání veřejnosti. Z nejnovějších informací z úst tiskového mluvčího totiž plyne, že ČEZ žádnou cenovou analýzou variant výkonu elektrárny vůbec nemá, a to přestože na ni odkazuje například v dokumentaci posuzování vlivů na životní prostředí.“
Ekologický právní servis kromě toho zjistil, že u nových německých hnědouhelných elektráren jsou přepočtené náklady na 1 GW výkonu až o třetinu nižší, než u elektráren s podkritickými parametry a nedostatečnou účinností, které u nás v Tušimicích staví nebo hodlá v Prunéřově stavět ČEZ.
Ministerstvo životního prostředí by mělo v nejbližší době vydat k záměru stanovisko podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. "Doufáme, že ministerstvo projekt v navržené podobě odmítne. Opačný výsledek by byl velmi špatným precedentem. Jednak by se potvrdilo, že ČEZ si v téhle zemi dokáže prosadit cokoliv bez ohledu na platné zákony i zájmy místních lidí. Jednak by na tento případ mohly začít poukazovat další firmy, kterým se platné emisní limity či normy na energetickou účinnost nelíbí,“ uvedl dnes Jan Rovenský z Greenpeace.