Čeští odborníci odhalili v Arménii staré zásoby DDT. Nyní pomohou prosadit jejich likvidaci
30. 11. 2010 - PRAHA [Econnect/Arnika]
„Je to pro naši zemi sice špatná zpráva, ale současně teď víme lépe, čím vším jsou kontaminovány areály starých skladišť a úložišť pesticidů, na jejichž problém už dlouho upozorňujeme státní i mezinárodní instituce,“ řekla Elena Manvelian, prezidentka organizace Arménské ženy pro zdraví a zdravé životní prostředí (AWHHE). Tato organizace nyní použije získaná data jak při jednání s úřady, tak pro informování tamních obyvatel, kteří často žijí v těsné blízkosti bývalých skladů pesticidů.
Sdružení Arnika pomáhá arménské nevládní organizaci s likvidací starých ekologických zátěží v rámci projektu nazvaného „Zvýšení zkušeností v oblasti chemické bezpečnosti s cílem snížit chudobu ve venkovských oblastech Arménie“. V červenci navštívil Arménii šestičlenný český tým složený z mladých vědců z vysokých škol - konkrétně z Centra pro výzkum toxických látek Masarykovy Univerzity v Brně a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. - a environmentalistů ze sdružení Arnika. Prozkoumali 4 místa skladišť starých pesticidů a jednu skládku odpadů z metalurgického průmyslu. Společný 18měsíční projekt Arniky a AWHHE byl podpořen z prostředků EU, UNDP a zahraničních nadací.
„Chceme na základě českých zkušeností pomoci Arménii zbavit se starých ekologických zátěží. Víme, že prvním krokem je vůbec zmapovat rozsah problému. Zatímco v České republice máme staré zátěže víceméně zmapovány i díky dobrému vybavení českých laboratoří, v Arménii sice vědí, že v určitých místech se skladovaly a skladují nebezpečné pesticidy, ale není přesně známo jaké a do jaké míry kontaminovaly budovy, půdu a další složky životního prostředí,“ podtrhla hlavní rozdíl mezi situací v České republice a v Arménii tisková mluvčí Arniky Mgr. Zora Kasiková., Aby jakákoliv země, tedy i Arménie, mohla zvolit vhodný způsob dekontaminace a najít pro něj finance, je třeba nejdříve odhadnout mimo jiné množství materiálu, který je třeba dekontaminovat.
Podle měřítek používaných v ČR by všechny 4 mapované sklady pesticidů musely být dekontaminovány. Rozhodně by v nich například nemohla být skladována v současnosti používaná hnojiva a pesticidy. „To je jedno z prvních jednoduchých opatření, které našim úřadům doporučíme. Bez analýz zorganizovaných Arnikou bychom k němu neměly dostatečné podklady,“ jmenovala jeden z praktických výstupů výzkumu Emma Anakchasian z organizace AWHHE.
„K nejvíce šokujícím patřilo zjištění, že v jednom ze vzorků pesticidů ve skladu Konstantin and Sisters bylo 50% DDT. Odhadované zde uskladněné množství tohoto pesticidu se pohybuje řádově ve stovkách kilogramů, pesticid se přitom válí v roztrhaných pytlích ve zcela zdemolované budově, takže se snadno rozfouká větrem a odplavuje při dešti, tím dochází k masivní kontaminaci okolní krajiny.“ Uvedla Ing. Zuzana Honzajková z VŠCHT.
Na místě, kam byly uloženy staré zásoby pesticidů u Nubarašenu byla zjištěna kontaminace nebezpečnými pesticidy i mimo vlastní oplocený areál úložiště pesticidů. „Znamená to, že zde hrozí kontaminace potravních řetězců. Oblast je přístupná i pro pasoucí se dobytek,“ shrnul základní riziko plynoucí ze zjištěné kontaminace pesticidy Ing. Marek Šír. Zarážející je, že lidé žijící v okolí skladů si neuvědomují možné riziko. „V sousedství skladů starých pesticidů bez obav pěstují zeleninu, ryby, dobytek, pijí vodu z nezakrytých studní. O přítomnosti pesticidů jako DDT či lindan však také dosud nevěděli. Budeme je informovat a obrátíme se na státní orgány, aby nám s tím pomohli,“ řekla Elena Manvelian.
Dosud se v Arménii hovořilo jen o úložišti zhruba 500 tun pesticidů nedaleko Jerevanu. „Arnikou zorganizovaný průzkum ukázal, že kontaminace pesticidy jako je DDT a další nebezpečné organochlorové pesticidy náležející k perzistentním organickým látkám se týká mnohem více míst,“ shrnul vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika a koordinátor česko-arménského projektu RNDr. Jindřich Petrlík.
„V další fázi budeme zjišťovat míru kontaminace potravních řetězců a šíření pesticidů vzduchem mimo areály jejich skladů. Rádi bychom na konci projektu alespoň načrtli možnosti dekontaminace míst znečištěných starými pesticidy. Budeme hledat pomoc i u českých státních institucí a poohlédneme se po dostupných technologiích použitelných pro řešení problému v Arménii. Pro to vše je pro nás důležitá spolupráce s mezinárodní sítí IPEN, jejíž jsou obě organizace členy,“ upřesnil Petrlík další kroky Arniky v projektu.
Arnika má zkušenosti s řešením podobného problému v Klatovech – Lubech, kde se jí podařilo prosadit dekontaminaci budov používaných v minulosti jako sklad a přípravna pesticidů. Členky AWHHE se do Klatov v rámci své několikadenní studijní návštěvy České republiky podívaly v pondělí 29. listopadu. V Lubech však už na rozdíl od arménských skladů nebyly uložené zbytky pesticidů.