Právní hlídky zpochybňují vyhlášení omezených zón, policejní opatření považují za přehnaná

25. 11. 2002 - PRAHA [Econnect]

Nejvyšší počet účastníků z demonstrací proti zasedání Severoatlantické aliance mělo čtvrteční anarchistické shromáždění - ani v tomto případě však podle informací Občanských právních hlídek (OPH) konečný počet demonstrantů nepřesáhl číslo patnácti set lidí. Při zasedání NATO v Praze pracovalo v ulicích deset skupin OPH po čtyřech členech: hlídky monitorovaly dění na nedělní demonstraci pořádanou anarchisty k připomenutí 17. listopadu, dále na středečních demonstracích komunistů na Staroměstském náměstí a podvečerní demonstraci u Obecního domu, sledovaly rovněž čtvrteční demonstrace na náměstí Míru a také protesty v pátek. Z vážnějších případů právní centrum OPH řešilo nezákonné předvedení studenta práv a kauzu dvou Němců a jednoho Poláka. V té se následně ukázalo, že dva z cizinců měli na našem území zakázaný pobyt.

"Během demonstrací nezaznamenaly hlídky ze strany policie žádné vážnější problémy. V rámci projektu právních hlídek však kontinuálně poukazujeme na neodůvodněně vysoký počet perlustrací – takové policejní jednání považujeme za zásah do osobnostních práv," upozorňuje právní koordinátor OPH Jiří Kopal z Ligy lidských práv. Dalším problémem je podle něj způsob, jakým byla odůvodňována opatření během konání summitu; ani po pátečních protestech se nepotvrdily předpoklady ministerstva vnitra o množství protestujících. "Již od počátku jsme upozorňovali, že protesty proti vojenským organizacím nemají oproti ekonomickým přílišnou oblibu a že nikdy v minulosti nebyly takové demonstrace početné. Vzhledem k těmto střízlivým odhadům je nutno považovat policejní opatření za přehnaná," tvrdí Jiří Kopal. Už v tiskovém prohlášení z počátku října tohoto roku Liga upozorňovala, že nelze očekávat přítomnost více než dvou až tří tisíc demonstrantů. Právní aktivisté dokonce nevylučovali, že počet protestujících může dosáhnout pouze několika stovek.

Práce právníků, kteří během akce zaznamenali nepřiměřená policejní opatření, však zakončením summitu NATO nekončí: Liga lidských práv se chce zabývat zejména problémem “bezpečnostních zón”, které omezily svobodu pohybu a podnikání části občanů Prahy. V souvislosti s konáním summitu NATO v Praze bylo vytvořeno několik tzv. “bezpečnostních zón”, kde je povolen vstup pouze osobám majícím v zóně trvalé bydliště a osobám tam zaměstnaným, které musí ovšem předem žádat o povolení – nebylo však zřejmé, které orgány státní správy a jaké předpisy umožňují omezení a uzávěry v tzv. bezpečnostních zónách na území města. Bezpečnostní opatření podle Ligy lidských práv omezila hned několik lidských práv a svobod obsažených v několika závazných právních dokumentech nejvyšší síly – zejména v Listině základních práv a svobod, v Evropské úmluvě o lidských právech a v mezinárodním Paktu o občanských a politických právech. "Je tedy třeba zkoumat, zda dané omezení těchto svobod je oprávněné a tedy možné. Základním předpokladem veškerých omezení těchto práv je, že se tak musí dít na základě zákona a v jeho souladu," vysvětluje Jiří Kopal.

V informačních zdrojích o omezeních chyběla především základní informace o tom, který orgán zákaz vstupu do tzv. bezpečnostních zón, respektive uzavřených oblastí, vyhlásil a zejména na základě kterých právních předpisů. "Podle vyjádření zástupce ředitele odboru dopravy Magistrátu Hlavního města Prahy Miroslava Rajcharta tento úřad rozhodl na základě silničního zákona pouze o omezení pro automobilovou dopravu s tím, že v rozhodnutí výslovně uvádí, že musí být zachován přístup pěších osob do objektů dotčených uzávěrou," říká Jiří Kopal. Tisková mluvčí Správy Policie ČR hlavního města Prahy Eva Miklíková podle Ligy lidských práv prohlásila, že veškerá omezení se provádějí na základě dopravně inženýrských rozhodnutí magistrátu. Výslovně popřela, že by šlo o rozhodnutí policie. Podle vyjádření pracovnice úřadu městské části Praha 4 však žádný z odborů tohoto úřadu žádné rozhodnutí omezující pohyb osob nevydal. "Podle názoru Ligy je nutno o oprávněnosti vyhlášení zón pochybovat, proto se budeme problému věnovat dál," uzavírá právník.

Jana Sobotková