Projekt podpořil růst populace perlorodky říční na Ašsku
1. 7. 2016 - FRANTIŠKOVY LÁZNĚ [Econnect/Ametyst]
Perlorodka říční je náročný živočich
Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) patří mezi velké sladkovodní mlže, délka tmavě až černě zbarvených lastur u dospělých jedinců dosahuje 14 cm. Živí se drobnými rostlinnými částmi, které filtruje z tekoucí vody. Perlorodka osídlila ekologickou niku chladných, živinami chudých toků. Základní podmínkou výskytu je ovšem vysoká kvalita vody. Její životní cyklus i ekologické nároky jsou složité. Samčí spermie vypouštěné volně do vody samička nasává a v jejím těle dochází k oplodnění vajíček. Po 4 až 6 týdnech samičky vyvrhují do vodního proudu larvy – glochidie. Jejich další vývoj probíhá na hostitelských rybách, u nás je to pouze pstruh potoční. Glochidie jsou uchycené na rybích žábrách po dobu 3 až 12 měsíců, pak mladé perlorodky ryby opouštějí. Dalších 5 až 10 roků žijí zahrabány ve vrstvě písku a štěrku. Poté vystupují na povrch dna a nechávají se unášet na vhodné místo, kde nacházejí nejlepší potravní podmínky.
V oslabených a přestárlých populacích, jako je ta ašská, navíc v ne zcela optimálních podmínkách je míra úspěšného přirozeného rozmnožování malá. Proto byla vyvinuta speciální metoda polopřirozených odchovů, která pomáhá překonávat kritické fáze rozmnožování. Hlavní náplní skončeného projektu byl proto právě polopřírozený odchov. Při něm jsou larvy perlorodek získány při vyvrhování ze samiček, jsou naočkovány na malé pstruhy chycené ve zdejším povodí a ti jsou následně umístěni do náhonů nebo jiných oddělených částí toků. Po několika měsících jsou odchyceni, umístěni samostatně do boxů a vypadávající mladé perlorodky jsou sbírány, tříděny a několik měsíců krmeny v laboratorním prostředí rostlinnými částečkami získanými ve vybraných prameništích.
Počasí perlorodkám nepřálo
Projekt však narazil na nemalé obtíže. Při odchovech mladých perlorodek došlo k jejich extrémně vysoké úmrtnosti. Z odchycených pstruhů vypadávala většina perlorodek mrtvá nebo neživotaschopná. „Příčina byla v extrémně teplém a suchém počasí loňského léta, které dozrávání glochidií, jejich kvalitu a následný vývoj na žábrách pstruhů negativně ovlivnilo,“ vysvětluje Ing. Ondřej Spisar, který odchovy perlorodek zajišťuje. „Naštěstí část pstruhů s perlorodkami byla umístěna do jiných úseků toku, které jsou chladnější. Odchytili jsme je a zjistili, že vývoj glochidií zde proběhl podstatně lépe.“ Výstupem projektu je tak nakonec několik tisíc mladých perlorodek. Ty budou následně umístěny přímo do ašských toků ve speciálních destičkách, které budou pravidelně kontrolovány a čištěny. Za několik let budou vypuštěny na svobodu a mohou se stát významnou posilou zdejší populace.
Přímá podpora rozmnožování perlorodek by však pro záchranu druhu nestačila. Především je třeba zlepšit kvalitu prostředí, ve kterém perlorodky žijí. „Dlouhodobě se proto na Ašsku investuje do péče o vlastní vodní toky, o luční porosty v jejich okolí i do celkového zlepšení stavu krajiny,“ dodává Mgr. Michala Kopečková z Občanského sdružení Ametyst. Směřují sem proto nejen další projekty, ale především vytrvalé úsilí mnoha lidí, kterým není osud tohoto vzácného a zajímavého druhu lhostejný.
Projekt byl realizován za finanční podpory EHP fondů 2009–2014 a Ministerstva životního prostředí. Za obsah tohoto sdělení je výhradně odpovědné Občanské sdružení Ametyst a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a nelze jej v žádném případě považovat za názor donora nebo Ministerstva životního prostředí.