O dobrovolnickou práci v ADRA má zájem stále více mladých
23. 10. 2006 - PRAHA [Radio Praha]
ČTK to v sobotu na setkání dobrovolníků ve Zlíně řekl ředitel české ADRA Jan Bárta.
Většinu dobrovolníků však v organizaci stále tvoří starší lidé, kteří se dobrovolnictví věnují vedle své hlavní profese a jsou nepostradatelní především díky svým zkušenostem. Mladší generace je doplňuje tím, že velmi dobře zvládá angličtinu i další jazyky, nutné při práci ve světových humanitární projektech.
"Někteří z nich jsou navíc schopni i žádat o granty, což je nepostradatelné a důležité v případě dobrovolnické práce a při získávání financí," uvedl Bárta. Přesto se však ředitel ADRA domnívá, že v České republice ve srovnání se světem stále chybí některé obory, které by lidi na dobrovolnickou práci lépe připravily.
Absolventům některých oborů navíc chybí uplatnění. Daleko více možností je pro ně v zahraničí. "Je úžasné, že mladí lidé z České republiky se tam dokáží uchytit, neboť umí jazyk, a právě naše dobrovolnická činnost na této znalosti mnohdy staví. Anglický jazyk jim mnohdy umožňuje lepší vstup do profesionálního světa," poznamenal ředitel.
Studenti sociálních a pedagogických oborů tvořili například většinu dobrovolníků, kteří se v létě zúčastnili mise v Zakarpatské Ukrajině. Ve vesnici Rodnikova Huta pomáhali s opravou školy. "Studuji pedagogickou fakultu v Plzni a navíc píšu i diplomovou práci o humanitární pomoci v zahraničí, proto jsem se zapojil do dobrovolnické práce v ADRA," řekl ČTK jeden z účastníků.
Za čtrnáct let, co ADRA v Česku funguje, se vytvořila pevná dobrovolnická základna čítající tisíce dobrovolníků. V roce 1992 nebylo dobrovolnictví jako termín známé. Nyní se podle Bárty stává termínem téměř módním, každý chce být tak trochu dobrovolníkem. Slovo dobrovolník v sobě skrývá vlastně dvě slova: dobro a volit, takže to jsou právě ti lidi, kteří se rozhodli sem přijít dělat dobré věci. Nechtějí to dělat s nějakým velkým humbukem či velkou slávou, chtějí dělat jen to, na co stačí, poznamenal Bárta.