Sdružení Maneor pomáhá lidem, kteří se chtějí stát dobrovolníky

11. 12. 2006 - NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ [Econnect]

Občanské sdružení Maneor z Nového Města na Moravě se zabývá především koordinováním činnosti dobrovolníků, zejména v různých sociálních projektech. Zaměřuje se jednak na získávání nových zájemců o dobrovolnictví, které pak připravuje na výkon této činnosti. Další důležitou činností, které se Maneor věnuje, je i propagace dobrovolnictví. O práci sdružení jsme hovořili s její koordinátorkou Kateřinou Ondrovou.

Můžete nejprve představit sdružení Maneor, kdy vlastně vzniklo, kde jej můžeme najít a co vedlo k jeho založení?

O sdružení Maneor lze hovořit od roku 2004. Tehdy došlo k přejmenování již nějaký čas „odpočívajícího“ sdružení Arché, kdy toto přejmenování zároveň symbolizovalo jakési znovuzrození a zároveň nové nasměrování. Tehdy jsem na vlastní pěst pracovala na přípravách založení dobrovolnického centra v Novém Městě na Moravě a chyběla mi organizace, která by vzala „můj“ (ve skutečnosti se samozřejmě podílelo na jeho přípravách více lidí, nejen já) projekt pod svá křídla. Vzhledem k tomu, že sdružení Arché se původně věnovalo sociální oblasti a problematice nezaměstnaných, naše spolupráce byla nasnadě. V současné době se v podstatě ničemu jinému nevěnujeme, když pominu pouze organizaci letošních Novoměstských hudebních slavností a některé drobné aktivity.

Zbývá ještě dodat, že sídlíme v Novém Městě na Moravě, působíme v mikroregionech Bystřicko, Novoměstsko a Žďársko a název Maneor je přesnou zkratkou našich vlastních ambicí: Malá Nezisková Organizace.

Dobrovolnictví je jistě zvláště dnes, kdy se vše většinou poměřuje hodnotou peněz, velmi záslužnou činností. Jaké věkové skupiny se Vám daří nejvíce oslovovat?

Věnujeme se především programu „Dobrovolnictví nezaměstnaných“ a dá se říci, že nás oslovují zájemci o dobrovolnictví ze všech věkových skupin. Ovšem dokážu si představit dobrovolnické programy, kde to tak být nemusí. Mnohem nápadnější, a to asi u všech těchto programů, bývá víceméně obecný jev, že je zde znatelná převaha žen. Důvodů, proč tomu tak je, existuje více. Pravdou ale podle mě zůstává fakt, že i muži coby dobrovolníci jsou potřeba a mnohde se jich nedostává. Je to určitě škoda.

Ve kterých konkrétních projektech mohou najít zájemci o dobrovolnickou práci uplatnění?

Vzhledem k tomu, že se snažíme fungovat spíše jako centrum, které dobrovolnou činnost zprostředkovává a usilujeme o to, aby nabídka dobrovolných činností byla opravdu pestrá, je těch projektů či zařízení, do kterých dobrovolníky vysíláme, poměrně hodně. V současnosti se jejich počet pohybuje okolo patnácti. Jsou to především zástupci sociální oblasti, ale i organizace nabízející volnočasové či kulturní aktivity, sdružení věnující se zlepšování životního prostředí, krajiny. Aktuální nabídka je vždy na našich webových stránkách www.dobrocentrum.org. Nejedná se o naše vlastní projekty či zařízení, ale o projekty a zařízení jiných organizací.

Kolik máte aktuálně dobrovolníků, kteří již jsou zapojeni a nyní vykonávají dobrovolnou práci?

K dnešku (to znamená o více než rok od zahájení činnosti) jsme mluvili s 33 skutečně vážnými zájemci o dobrovolnictví. Všech zájemců bylo mnohem více, hodně z nich si ale tuto práci z různých důvodů rozmysleli. V přijímacích organizacích v tuto chvíli pracuje 11 dobrovolníků, z toho 8 z řad nezaměstnaných. Dobrovolnictví jsme začali nabízet přibližně před rokem a za ten rok se do dobrovolné činnosti zapojilo 24 dobrovolníků, z toho 16 z řad nezaměstnaných.

Chystáte nějaké další rozšíření působnosti v budoucnu na ještě další aktivity v oblasti dobrovolnictví?

Rozšiřování naší působnosti ve smyslu rozšiřování nabídky dobrovolnických činností je v podstatě naším posláním. Kdy nám jde o to, aby se dobrovolnictví na Bystřicku, Novoměstsku a Žďársku dále rozvíjelo. Na jedné straně se budeme snažit získat nové přijímací organizace pro naše dobrovolníky, tzn. organizace, které již v těchto mikroregionech existují. Na straně druhé budeme usilovat o otevření programů a rozjezd projektů, které jsme viděli jinde a jejich „zdomácnění“ i na naší půdě vidíme jako smysluplné. Toto je však teprve ve fázi dílčí přípravy, takže konkrétně zatím nemohu uvést žádný příklad.

Miroslav Pořízek

DISKUSE - KOMENTÁŘE: