Terapeutická komunita Sejřek u Bystřice nad Pernštějnem podává pomocnou ruku drogově závislým

12. 1. 2007 - JIHLAVA [Econnect]

Středisko Sejřek vzniklo v srpnu roku 1999. Přičemž objekt, ve kterém se nachází byl zakoupen ještě o tři roky dříve. Rekonstrukce trvala delší dobu, ale kýžený výsledek se nakonec dostavil. Zařízení terapeutické komunity se nachází v malebné krajině hornosvratecké pahorkatiny jen několik kilometrů od Bystřice nad Pernštejnem. Jedná se o jednu z nejekologičtějších oblastí u nás.

Terapeutická komunita nakonec našla vhodné útočiště v objektu bývalého statku, který ale musel nejprve projít rozsáhlou rekonstrukcí. Vzniklo zde však kvalitní zázemí, kde klienti mají vše co potřebují.

V přízemní části objektu se nachází kuchyň, jídelna, společenská místnost a také kancelář i zázemí pro terapeuty. V patře jsou potom pokoje pro klienty a terapeutická místnost. Právě ona je vlastně jádrem celého domu. V areálu objektu je dále stodola na dřevo, chlévy pro hospodářské zvířectvo (králíci, drůbež), zahrada. Nechybí ani hřiště. Část objektu je ještě před dokončením rekonstrukce - nachází se zde dílna uměleckého kovářství, pokoje pro návštěvy.

Pokoje klientů jsou sice menší, ale zato útulné. Jde také o to, aby se zde cítili co nejlépe a prostředí působilo pozitivně. Je zde místo pro 15 klientů, tento počet je maximální kapacitou zařízení. V současné době není kapacita plně využita, takže zůstává určitý prostor pro potenciální nově příchozí klienty.

Pokud je kapacita zcela naplněna, bývá zde většinou 9 mužů a 6 žen či podobný poměr. Za dobu trvání komunity se tento poměr nijak zásadně nezměnil.

„Nyní máme 13 klientů, kteří se u nás podrobují léčbě. Věkový průměr u nás mírně narůstá na 26 let. V poslední době ubylo lidí mladších než 20 let a naopak se zvýšil počet starších 30 let. Mužů k nám přichází o něco více než žen. Dá se říci, že asi dvě třetiny klientů tvoří muži, třetinu potom ženy,“ dodává Jan Sobotka, který v zařízení působí jako jeho vedoucí.

Drogově závislí musí do terapeutické komunity přicházet výhradně dobrovolně, to je jedna ze základních podmínek. Klienti se hlásí většinou sami, když předtím byli např. v K-centru nebo v psychiatrické léčebně. Pro léčbu zde je tedy podstatná dobrovolnost.

Člověk, který se rozhodne pro léčbu zde musí splnit několik podmínek, nutných pro nástup do léčebného terapeutického programu. „Klient musí před nástupem k nám nejdříve napsat životopis a kontaktovat nás. Poté je dohodnut termín nástupu. Ještě před ním však musí absolvovat detoxikaci (odborné lékařské odstranění návykové látky z těla). Obecně jde o lidi závislé na nealkoholových drogách a lidi s nějakou duševní poruchou (kromě závislosti),“ upřesňuje dále Jan Sobotka.

Za dobu trvání zařízení se v něm objevilo asi 170 klientů, ale zhruba 20% z nich vydrželo jen několik dnů. I s tímto musejí pracovníci komunity počítat. Pozitivním faktem je, že třetina klientů celý program řádně dokončí v předepsaném termínu. Drtivá většina z těchto potom žije běžným životem, najde si práci a založí rodinu. Z těch co léčbu řádně nedokončí zhruba polovina žije také plnohodnotný život (často po dokončení léčby v jiném zařízení).

Po odborné lékařské detoxikaci nastoupí klient do terapeutické komunity. V prvním měsíci po nástupu je pro něj nejdůležitější, aby se v programu zorientoval. Absolvuje různá anamnestická vyšetření. Výsledkem této fáze je dobrý přehled o tom, co klienta trápí a trápilo a na čem je třeba dále pracovat. V další fázi musí přijmout jednotlivé fáze vlastního léčebného procesu a ztotožnit se s nimi. Musí přijmout program za svůj, což je důležité pro úspěšnou léčbu. Někteří klienti tento důležitý krok nezvládnou a komunitu opouštějí.

V další fázi plní klienti různé funkce samosprávy domu, přebírají odpovědnost nejen za sebe, ale i za ty druhé, tedy za komunitu. V poslední fázi mají úkol najít si běžnou práci a postupně se od komunity odpoutat.

„Normální běžný den v komunitě začíná mezi 6-7 hodinou ranní budíčkem, následuje rozcvička a ranní společné setkání s cílem rekapitulace minulého dne a plán dalších prací a aktivit. Dopoledne probíhá pracovní program (příprava dřeva, úklid, vaření, práce v dílně apod.). Po obědě následuje opět pracovní činnost doplněná sportem. Po ukončení práce a sportovních aktivit je na programu devadesátiminutová skupinová terapeutická sezení. Program dne končívá ve 20 hodin,“ popisuje průběh denního plánu Jan Sobotka.

Rozšíření kapacity o větší počet klientů zatím v komunitě neplánují. Spíše chtějí nadále zkvalitňovat stávající služby. Plánuje se ale např. vybudování služeb následné péče pro uživatele drog v kombinaci s duševním onemocněním. Půjde konkrétně o zařízení poskytující chráněné bydlení, ambulantní terapeutické služby a podporované zaměstnání.

Miroslav Pořízek