Výročí Palachova protestu

16. 1. 2007 - PRAHA [Radio Praha]

Jsou výročí veselá i smutná, výročí naplňující hrdostí i výročí burcující. To, které připadá na 16. ledna, bezesporu patří mezi ty posledně jmenované. Jméno Jana Palach se pro mnohé stalo tragickým symbolem odporu proti lhostejnosti a varováním před plíživou sebedestrukcí československé společnosti, která v Pražském jaru 1968 projevila touhu žít ve svobodě, prosadit demokratické poměry a převzít aktivní občanskou odpovědnost za vlastní vývoj.

"Dnes kolem patnácté hodiny se na Václavském náměstí těžce popálil jednadvacetiletý J. P., student Filozofické fakulty." Toto hlášení vysílal tehdejší Československý rozhlas 16. ledna 1969. Jan Palach v té době bojoval o svůj život. Utrpěl popáleniny třetího stupně na osmdesáti pěti procentech těla a o tři dny později, 19. ledna v půl čtvrté odpoledne, zemřel. Zanechal dopis, v němž žádal zrušení cenzury a další práva.

"Vzbudilo to ohlas zejména mezi studenty, kteří v podstatě už od podzimu roku 1968 v několika aktivitách a výrazných akcích dávali najevo nespokojenost s vývojem vnitropolitické situace i se sovětskou okupací. Vyvolalo to velký ohlas i mezi kulturní veřejnosti, ale myslím si, že to vyvolalo velký ohlas i mezi normálními, řadovými občany. Potom ta masová účast při jeho pohřbu napovídala tomu, že ten Palachův čin smysl tehdy měl," soudí historik Jiří Kocián z Ústavu pro soudobé dějiny.

Čin Jana Palacha ale nevyburcoval společnost k nějakému masovějšímu odporu proti tehdejší okupaci Československa. Prozaička, scenáristka a jedna z mluvčích Charty 77 Eva Kantůrková má na to svůj názor: "Kolem pohřbu samotného se samozřejmě děly velké věci, šel kondukt Prahou mezi Karolinem a Filozofickou fakultou, ale už se ho nezúčastnila vláda, už tam byli jenom akademičtí funkcionáři v čele toho průvodu, a rodina. Tam už bylo prostě vidět takové to zaváhání. Myslím si, že v takovém tom 'rozumářském' českém prostředí spíš ten skutek vyvolal něco jako údiv a úlek. Češi nejsou vybaveni na takové velké skutky. A ta zrada, která se stala v Moskvě podepsáním těch protokolů, myslím natolik ochromila takovou tu odhodlanost lidí z osmašedesátého roku, že už bylo pozdě na jakoukoliv takovouhle výzvu, že by mohla mít masový ohlas."

V říjnu 1973 byly Palachovy ostatky na příkaz Státní bezpečnosti na Olšanských hřbitovech v Praze exhumovány, zpopelněny a uloženy na hřbitově v rodných Všetatech. Na původní místo na Olšanech byly za účasti prezidenta Václava Havla slavnostně vráceny až v roce 1990.

Odkaz Jana Palacha je podle předsedy společnosti jeho jména, Lumíra Horáka, trvalý: "Odkaz Jana Palacha, ten platí dál, protože on chtěl vyburcovat obyvatelstvo naší země z lhostejnosti a proti tehdejšímu totalitnímu režimu. Domníváme se, že ta lhostejnost nadále trvá. Našim úkolem a cílem je připomínat hrdinský čin Jana Palacha."

Josef Kubeczka

DISKUSE - KOMENTÁŘE: