Třebíč se chystá odstranit bariéry ve městě a usnadnit tak pohyb handicapovaným

20. 2. 2007 - TŘEBÍČ [Econnect]

V České republice je nyní již celá řada měst, která se mohou pochlubit tím, že potřebnými stavebními úpravami podstatně usnadnily život lidem pohybově postiženým. A to alespoň ve svých centrálních částech jako je např. hlavní náměstí. Mezi taková města patří třeba Vyškov, Pardubice nebo Hradec Králové. Velmi brzy se k nim chce přidat i druhé největší město na Vysočině Třebíč. Zdejší radnice chce co nejrychleji vypracovat konkrétní plán pro odstranění bariér. Přizve ke spolupráci na tomto projektu i organizace sdružující handicapované.

Problémy, se kterými se setkávají vozíčkáři nebo jinak pohybově znevýhodnění lidé, nejsou jednoduché a většinová populace si je ani často nedovede představit. Bohužel stále existuje mnoho lidí, kteří na parkovištích stavějí auto na vyhrazených místech pro handicapované a i v jiných situacích jim svým bezohledným chováním komplikují život.

Vozíčkář Jan Boštík je člověk, který překypuje vitalitou, pracuje jako fundraiser v Diakonii Myslibořice u Třebíče, ale pohyb po městě je pro něj vždy velký problém. Přitom sem potřebuje poměrně často jet.

„Nájezdy na chodníky v centru Třebíče jsou pro mě nezdolatelné. Parkovací místa jsou nezřídka obsazena bezohlednými řidiči, což se týká především míst u supermarketů. Ovšem nejhůře přístupné jsou obecně obchody kdekoliv ve městě, nejen v centru,“ uvádí překážky se kterými se setkává Jan Boštík.

Pokud Jan Boštík potřebuje vyřídit něco například na živnostenském úřadě, čeká pod schodištěm až za ním úřednice sejdou dolů. Zadní trakt budovy na třebíčském Masarykově náměstí, kde sídlí několik odborů Městského úřadu totiž nemá výtah.

Nyní se tedy konečně Janu Boštíkovi i dalším postiženým konečně blýská na lepší časy. Radnice dostala z fondu Vysočiny 150 tisíc korun na projekt nazvaný Bezbariérová Třebíč. Město přidá k této dotaci ze svého rozpočtu dalších sto tisíc korun. Nejprve musí být zpracována komplexní studie, jak odstranit bariéry ve městě. Během letošního roku má být hotova. Poté začne vlastní realizace. Potřebné úpravy potrvají několik let.

Jaké nejčastější překážky při pohybu po centru města musí vlastně pohybově postižení překonávat? „Chodníky sám vozíkem nevyjedu ani nesjedu, pohyb po šikmém chodníku je samostatně nemožný. Nedokážu vystoupit z auta, pokud vedle něj nemám minimálně 130 centimetrů šířky. I jeden nízký schod do obchodu je obrovskou překážkou, pokud nemám asistenta. Podobně jako dveře o šířce 60 centimetrů,“ uvádí Jan Boštík překážky, se kterými se nejčastěji setkává.

Ve městě chybějí velmi akutně právě nájezdy na chodníky. A tam kde nájezd je, bývá často tak příkrý, že je pro vozíčkáře prakticky nepoužitelný. Do mnoha obchodů vede alespoň jeden schod, často i dva. Ale i jeden znamená velkou překážku. Bez cizí pomoci je nemožné tuto překážku zdolat. Na druhou stranu ve městě za poslední roky vzniklo dost parkovacích míst pro postižené i jejich viditelné označení stejně jako bezbariérová WC. Stále však zůstává spousta nevyřešených míst a nejsou to jen obchody, ale i lepší přístupnost veřejných budov.

„Musím přiznat, že z těchto všech důvodů jezdím raději nakupovat do Brna. A to i přesto, že se v Třebíči v posledních letech vybudovalo hodně parkovacích míst pro postižené - od zaparkovaného auta se ovšem ztěží dostanu tam, kam bych potřeboval,“ dodává Jan Boštík. A nemluví jen sám za sebe, se stejnými problémy se setkávají i ostatní lidé trpící omezením ve vlastním pohybu.

Třebíč v současné době zaostává za mnohými městy u nás v odstraňování bariér. Teď chce toto své opoždění dohonit. Například v Pardubicích nebo v Hradci Králové existuje projekt na bezbariérové ulice již delší dobu. Handicapovaným se tam pohybuje mnohem lépe. Třebíčská radnice chce zapojit do projektu samotné postižené. Aby si řekli, kde a jaké potřebují nájezdy nebo rampy, kde překáží schodiště apod.

„Projekt k odstranění bariér se nedá dělat jen tak od stolu. Je nutné vzít vozík a přímo v terénu zmapovat problematická místa. A hlavně celý projekt musí být ucelený, jinak nemá smysl. Nelze vytvořit bezbariérovou cestu k nemocnici nebo k soudu a nemyslet na to, že do samotných objektů už se potom kvůli schodům postižený nedostane,“ uvádí Alena Pytlíková z pobočky krajského Centra pro zdravotně postižené.

Realizace projektu bude velmi náročná a potrvá několik let, na tom se shodují všichni, kdo se touto problematikou zabývají. Další informace na www.trebic.cz.

Miroslav Pořízek