1. červen je Mezinárodním dnem dětí. "I romských?" ptá se Liga lidských práv
31. 5. 2007 - PRAHA [Econnect / Liga lidských práv]

-Foto Radio Praha-
Výbor zvláště doporučuje, aby Česká republika přehodnotila nástroje, které jsou používány k určení, zda žák má být zapsán do speciální školy. Jen tak se vyhne nepřímé diskriminaci romsých dětí na základě jejich kulturní identity, uváděla zpráva OSN. Občanské sdružení Liga lidských práv dodává, že k současnému stavu faktického vyloučení romských dětí z přístupu ke kvalitnímu vzdělání přispělo několik faktorů: jsou jimi obecná nechuť integrovat žáky, kteří se odlišují, mylná představa, že odlišný žák trpí v kolektivu ostatních žáků, používání nevhodných psychologických testů vedoucích k nepřímé diskriminaci při rozřazování dětí do příslušných tříd a škol či obecná neoblíbenost romské menšiny. Samotní romští rodiče pak mnohdy nemají vzhledem ke špatným zážitkům svých dětí s diskriminací i díky osobní zkušenosti zájem dávat své děti do běžných škol a tříd.
Kvalitní vzdělání je však jedinou zárukou toho, aby v České republice nevyrostla další generace Romů s omezeným přístupem na trh práce, následnou chudobou a závislostí na sociálních dávkách, problémy s bydlením, sociálním vyloučením a diskriminací, upozorňuje Liga lidských práv, která kritizuje dlouhodobou pasivitu státu směrem k romským dětem, a to i ve srovnání s dalšími zeměmi střední a východní Evropy.
Nechutí integrovat žáky ochuzujeme sami sebe
"Vedle závazků v oblasti lidských práv je bohužel nutno nadále opakovaně vysvětlovat, že vzdělaná Romka či Rom platící daně má přínos v každém racionálně nastaveném ekonomickém systému. Výzkumy maďarských ekonomů ukázaly, že přidaná hodnota pro státní rozpočet z jedné osoby, která zpravidla končí vzdělávání základní školou, by v případě dokončeného středního vzdělání byla až 70 000 Euro," uvádí se ve zprávě Ligy lidských práv.
Sdružení proto navrhuje změnit současný koncept speciálního vzdělávání na systém dodatečné podpory, který dovoluje individuální přístup ke každému žákovi a který v současnosti funguje například ve Skotsku. Dalším z návrhů je změna financování škol tak, aby nedostávaly příplatky pouze na zdravotně postižené žáky, ale také na žáky sociálně znevýhodněné, tak jak je tomu například na Slovensku - tamní školy dostávají pro případy všech jakkoli znevýhodněných bez rozdílu 2,5 x více prostředků na jednoho žáka. Pro posílení úspěchu integrace sdružení také navrhuje snížit maximální možný počet žáků ve třídě ze 30 na 15.
Liga také doporučuje motivovat romské rodiče k tomu, aby své děti dávali do mateřských školek, případně zavést poslední ročník mateřské školy jako povinný při zachování jeho bezplatnosti. Navrhuje také bezpečným způsobem sbírat etnická data, aby bylo možné přesně měřit úspěchy při integraci romských dětí, včetně potřebné pravidelné kontroly a zavedení sankcí pro školy, které by romské děti nadále diskriminačně umísťovaly do segregovaných tříd. Podle Ligy by se také mělo zavést používání takové diagnostiky žáků, která zohlední skutečné vzdělávací potřeby dětí.
Liga k problému zpracovala detailní systémová doporučení, která zaslala po uplynutí sto dní od nástupu vlády příslušným ministerstvům. Ve spolupráci s Evropským centrem pro práva Romů pak aktuálně vydává publikaci Stigmata - segregovaná výuka Romů ve školách střední a východní Evropy, včetně aktuálních analýz české školské legislativy.