Tibetský duchovní vůdce dalajlama navštívil Prahu
3. 12. 2008 - PRAHA [Econnect]
Duchovní a světský vůdce Tibetu, Jeho Svatost čtrnáctý dalajlama Džampal Ngawang Lozang Ješe Tändzin Gjamccho, se narodil ve vesnici Tagccher v Amdu, v severním Tibetu v chudé rolnické rodině 6. července 1935. Když mu byly dva roky, byl rozpoznán jako reinkarnace posledního třináctého dalajlamy. V roce 1939 byl přiveden do Lhasy, kde byl o rok později prohlášen hlavou tibetských buddhistů. Ve věku šestnácti let musel dočasně převzít plnou světskou i duchovní odpovědnost, vyplývající z jeho funkce dalajlamy, vlivem problémů, které vznikly v Tibetu s postupující čínskou okupací.
Sedm dní po občanském povstání proti Číňanům, 17. března 1959, dalajlama opustil Lhasu. Bylo mu poskytnuto útočiště v Indii, kde až dodnes zůstává v exilu v malém městečku Dharamsala na severu země. V roce 1959 zahájil kampaň za mírový návrat tibetské nezávislosti, činnost, za kterou byl vyznamenán Nobelovou cenou míru v roce 1989. V únoru 1990 na pozvání tehdejšího prezidenta Václava Havla poprvé navštívil Československo a od té doby navštívil Českou republiku již několikrát, především jako účastník konference Forum 2000.
Události v březnu a dubnu 2008 v Tibetu
10. března u příležitosti 49. výročí tibetského povstání proběhly ve Lhase a na několika místech severovýchodního a východního Tibetu (Amdo a Kham) protesty mnichů a mnišek. Po nich propukly zatím největší nepokoje od roku 1989.
Lhasa.
Ve Lhase byla 10. března policií zadržena skupina mnichů z kláštera Sera. Na jejich zadržení reagovali 11. března další mniši z tohoto kláštera a ten byl uzavřen. Stejně dopadly i kláštery Däpung a Gandän. 12. března tentokrát ve Lhase protestovaly mnišky z kláštera Čhugcchang.
13. března se začala šířit zpráva, že se dva mniši z kláštera Däpung pokusili o sebevraždu. K největším protestům došlo den poté, t.j. 14. března. K pochodujícím mnichům z kláštera Ramočhe se přidávali kolemjdoucí. Policie nejprve nezasáhla. Dav začal zapalovat auta a rabovat čínské a muslimské obchody. Večer zasáhly ozbrojené složky s transportéry. Následně bylo okolí nejposvátnějšího kláštera ve Lhase, Džókhangu, poblíž kterého protesty proběhly, i celá Lhasa uzavřeny.
V následujících dnech začala policie prohledávat domy ve Lhase a hledat demonstranty. Lhasu museli opustit zahraniční turisté i novináři. Údaje o počtu obětí se liší. Podle oficiálních čínských zdrojů bylo zabito několik lidí, především Číňanů, a podle tibetských zdrojů několik desítek lidí, hlavně tibetských demonstrantů. Některé zdroje uvádějí až sto obětí.
Koncem března a v dubnu protesty ve Lhase pokračovaly. 29. března demonstrovaly stovky lidí před kláštery Džókhang a Ramočhe. 14. dubna došlo k incidentu na železniční stanici ve Lhase. Zůstaly v ní uzavřeny stovky lidí a mnoho z nich bylo bito.
Severovýchodní a východní Tibet
Ve stejné době jako ve Lhase začaly nepokoje i v historických provinciích Amdo a Kham. 10. března demonstrovali mniši z kláštera Lucchang, k nimž se přidávali místní lidé, a na jiném místě mniši z kláštera Diccha (Amdo). Vřelo to i v amdoském klášteře Labrang a ve městě Kandze v Khamu.
14. března demonstrovalo v městečku Sangčhu několik tisíc místních obyvatel a mnichů z přilehlého kláštera Labrang. Demonstrující házeli kameny na vládní budovy. 15. března se nepokoje v Labrangu opakovaly. Téhož dne došlo ke střetům s policií i v okrese Ngawa. Demonstraci v Ngawa policie krvavě potlačila. Bylo zastřeleno minimálně sedm Tibeťanů, podle některých zdrojů však přes dvě desítky lidí. Střety pokračovaly i následujícího dne. 16. března došlo dále k protestům v Mačhu a Rebkhongu. Opět demonstrovali mniši společně s místními lidmi.
Demonstrace probíhaly i na dalších místech Amda a Khamu. K protestům se také přidali studenti. K největším studentským nepokojům došlo 16. března v Lančou (Amdo) a 17. března v Marthangu (Kham).
V Khamu propukly největší demonstrace v Kandze a jeho okolí. 18. března se v Kandze shromáždilo na deset tisíc laiků i mnichů. Několik lidí bylo zastřeleno. 24. března demonstrovalo asi tisíc lidí v nedalekém městečku Dango. Rovnež zde došlo ke střetům s policií a k zatýkání.
Další ohnisko nepokojů bylo ve městě Čhagdril v Amdu. Protesty začaly 17. března a vyvrcholily následujícího dne, kdy demonstrovalo několik tisíc lidí. 20. března byly město i klášter uzavřeny vojskem.
Koncem března nepokoje na většině míst Amda a Khamu ustávaly. Přesto došlo ještě k několika protestům. Největší z nich proběhl 3. dubna v městě Tongkor nedaleko Kandze. Při demonstraci stovek laiků a mnichů bylo údajně zastřeleno přes deset lidí, další byli zraněni a mnoho protestujících zatčeno. 5. dubna se ještě protestovalo v Dawu v Khamu, kde bylo hlášeno na tisíc demonstrantů. I zde se střílelo.
Dle zdrojů tibetské exilové vlády bylo od března do dubna při střetech s policií zabito minimálně 203 lidí. V reakci na četné protesty na mnoha místech Tibetu probíhalo masivní zatýkání účastníků demonstrací. Koncem dubna bylo ve Lhase odsouzeno 17 lidí nepodmíněně. Stovky dalších jsou zadržovány.
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML?