Petice proti spalovně v Opatovicích předána hejtmanům
7.4.2004
OPATOVICE NAD LABEM [Petiční výbor petice proti záměru výstavby velkokapacitní spalovny odpadu v Opatovicích nad Labem]
„Prostřednictvím petice chceme požádat, aby v připravovaných Plánech odpadového hospodářství obou krajů přestalo být jednostranně preferováno spalování odpadů a byl dán maximální důraz na třídění a recyklaci komunálních odpadů. A dále, aby byly pro odpad zbytkový, který se nepodaří vytřídit v domácnostech objektivně zváženy také jiné - nespalovací technologie jeho zpracování“ uvedl Adam Záruba a dodal, že v uplynulých měsících se kvalita Plánu odpadového hospodářství velmi výrazně zlepšila a Plán již zdaleka není tak tendenčním dokumentem, jakým byl v říjnu loňského roku. Projekt spalovny tak již nemá jednoznačnou oporu ani v tomto strategickém krajském dokumentu.
Členové petičního výboru by touto cestou také chtěli velmi poděkovat všem občanům, kteří petici svým podpisem podpořili. „Děkujeme těm, kteří věří, že vyjádření názoru má smysl, že je třeba se zajímat o věci veřejné a kteří se nebáli vyjádřit svůj názor i podpisem na našich peticích“ sdělil Milan Hruška.
Prohlášení petičního výboru k příležitosti předání petice proti záměru výstavby velkokapacitní spalovny odpadu v Opatovicích nad Labem:
Dnešního dne předáváme hejtmanům Královéhradeckého a Pardubického kraje jim určenou petici proti záměru výstavby velkokapacitní spalovny odpadu v Opatovicích nad Labem. K uspořádání této petiční akce jsme se rozhodli poté, co začala být jednostranně prosazována (zejména některými krajskými politiky) tato spalovna odpadů, aniž by došlo k důslednému a objektivnímu posouzení jiných variant nakládání s odpady, které zrovna tak umožňují splnění legislativních požadavků na snižování množství skládkovaných komunálních odpadů. Spalovna navíc začala být připravována ještě dříve, než se rozběhly práce na Plánech odpadového hospodářství krajů, které budou základními koncepčními nástroji odpadového hospodářství na příští léta. Jsme přesvědčeni, že existují jiné cesty než spalování, které jsou reálné, v zahraničí běžně provozované a odzkoušené, a které zajistí větší ochranu životního prostředí než spalovna odpadů, budou ekonomicky výhodnější a méně rizikové a budou více podporovat materiálové využívání odpadů, které má ze zákona přednost před energetickým využíváním a spalováním. Důležitým kritériem musí být také přijatelnost technologie pro obyvatele v širším okolí.
Směry, jakými se bude v následujících letech ubírat odpadové hospodářství obou našich východočeských krajů navrhují Plány odpadového hospodářství (POH), které budou zanedlouho schvalovány krajskými zastupitelstvy. Zatím jediná zveřejněná verze těchto plánů z podzimu loňského roku působila poněkud tendenčním dojmem. Důvodem byla výrazná preference právě projektu spalovny, která se objevovala i v části dokumentu, která se stane po schválení závaznou (i když pravdou je, že zde nebylo zmiňováno konkrétní umístění). Navíc POH krajů polemizovaly v některých věcech s platným, demokraticky schváleným a závazným celostátním Plánem odpadového hospodářství ČR a zpochybňovaly některé jeho cíle (recyklace 50% komunálního odpadu do roku 2010). V další – směrné – části dokumentu pak bylo zhodnocení variant nakládání se zbytkovým směsným odpadem, které však nelze označit za objektivní. Bylo navrženo 5 variant, z nichž varianty dvě jsou nereálné hned na první pohled – jedná se o zachování současného stavu, kdy je 80% komunálních odpadů ukládáno na skládky a o transport odpadu mimo území vč. krajů převážně do stávajících spaloven v ČR (Brno, Liberec). Další varianta, maximální vytřídění odpadů již v domácnostech a jejich recyklace by byla z hlediska životního prostředí nejlepší, ale za dnešních podmínek asi stěží bez problémů realizovatelná. Zbylá dvě řešení předpokládají výstavbu zařízení pro zpracování směsného komunálního odpadu, který se nepodaří roztřídit přímo u zdroje.
Právě vícekriteriální porovnání obou zbylých variant – spalovny a zařízení na mechanicko-biologickou úpravu odpadů (MBÚ) vyvolávalo největší pochybnosti o nestrannosti POH. Obě řešení byla porovnána za pomoci 16 kritérií. U jednoho z nejdůležitějších kritérií – měrných provozních nákladů chybělo jeho vyčíslení pro metodu MBÚ. Další kritéria byla chybně kvantifikována (např. tržní uplatnitelnost výstupů pouze slovy ano/ne, akceptace obyvateli v okolí opět jen ano/ne). Mnohá velmi důležitá kritéria zcela chyběla (např. produkce toxických látek, flexibilita zařízení ve vztahu k měnícímu se množství odpadů, soulad s Plánem odpadového hospodářství ČR,…). Asi největší rozhořčení vyvolával výběr 4 tzv. nejzávažnějších kritérií – ani jedno z nich se nevztahovalo k ochraně životního prostředí, zato 3 z nich vyznívaly výrazně ve prospěch spalovny (4. bylo neutrální, ale jen díky velmi sporné kvantifikaci). Jedním z těchto nejzávažnějších kritérií byly provozní zkušenosti se zařízením v ČR, kvantifikované ano/ne. Jestliže toto je jedno z nejdůležitějších kritérií pro výběr, znamená to snad, že budeme odmítat v ČR nové moderní technologie proto, že jsme s nimi doposud neměli zkušenosti?
Dle nejnovějších informací se situace v přípravě Plánů odpadového hospodářství krajů změnila výrazně k lepšímu (mj. díky četným připomínkám k návrhu POH a tlaku z mnoha stran na větší objektivnost zpracovatele). Spalovna se již neobjevuje v závazné části dokumentů, cíle POH krajů jsou v souladu s cíli celostátního POH ČR, který maximálně preferuje třídění a recyklaci oproti spalování a dalším způsobům odstraňování odpadů. Zda došlo také ke změnám ve výše uvedeném hodnocení variant doposud nevíme…
Za signatáře petice si dovolujeme požádat o následující kroky krajských orgánů:
1. Aby bylo důsledně zkontrolováno a dohlédnuto na to, aby v závazné části POH krajů nebyla žádnou formou preferována konkrétní technologie zpracování odpadů.
2. Aby „komplexní vyhodnocení variant“ ve směrné části bylo přepracováno k maximální objektivitě oproti poslední zveřejněné verzi POH 06/2003 – doplnění kritérií týkajících se produkce toxických látek (soulad se Stockholmskou úmluvou o perzistentních organických látkách), flexibility zařízení ve vztahu k měnícímu se množství odpadů (snižování jeho množství v důsledku většího třídění a recyklace) a souladu s Plánem odpadového hospodářství ČR; dále lepší kvantifikace některých kritérií („tržní uplatnitelnost výstupů“ a „akceptaci obyvateli v okolí“ lze vyjádřit přesnějšími hodnotami než jen ano/ne); a nakonec výběr klíčových kritérií provést dle níže uvedeného bodu 3.
3. Aby se klíčová kritéria pro doporučení nejvhodnější varianty vztahovala k ochraně životního prostředí a z ekonomických kritérií především k investičním a provozním nákladům.
4. Aby prioritou v investicích do odpadového hospodářství byl systém třídění a materiálového využití komunálních odpadů (druhotné suroviny, bioodpad, nebezpečné odpady) a až potom nakládání se zbytkovým odpadem (volba technologie mj. na základě dosažených vlastností tohoto odpadu).
5. Aby před rozhodnutím o realizaci konkrétních zařízení pro likvidaci zbytkových směsných odpadů bylo provedeno důsledné rozpracování a vyhodnocení různých variant zařízení, jak z hlediska technologie, tak z hlediska jejich kapacity i umístění a byla provedena analýza rizik a ekonomické porovnání jednotlivých variant.
6. Aby byly pozastaveny práce na projektu spalovny EVO Opatovice do doby, než dojde k řádnému vyhodnocení různých variant dle výše uvedených bodů 2., 3. a 5.
Petiční výbor
Příloha: 8 důvodů, proč považujeme projekt spalovny za špatné řešení:
1. Protože se jedná o extrémně drahé zařízení za více než 2,0 –2,5 mld. Kč, přitom existuje mnohem levnější varianta - závod na mechanicko-biologickou úpravu (MBÚ) odpadu (třídící a kompostovací linka) za řádově stovky milionů Kč, který má dle řady podkladů i nižší provozní náklady než spalovna. Navíc MBÚ neprodukuje žádné toxické zplodiny. Spalovnu považujeme za velké plýtvání prostředky daňových poplatníků a zbytečné zadlužování naší společnosti.
2. Spalovna je v rozporu s vládou ČR schváleným a závazným Plánem odpadového hospodářství ČR, který požaduje zvyšování podílu recyklace, doporučuje výstavbu kompostáren a zařízení MBÚ a naopak deklaruje, že stát nebude podporovat výstavbu nových spaloven komunálních odpadů.
3. Spalovna významně zatíží obyvatele okolních obcí. Situována má být na severní konec areálu opatovické elektrárny – jen několik set metrů od obce Čeperka. Obyvatelé Čeperky jsou už dnes obtěžováni elektrárnou (hlavně hlukem), v jejich těsné blízkosti bude vbrzku vybudováno křížení dvou čtyřproudých komunikací R 35 a I/37 a v jejím středu se počítá se zdvojkolejněním tratě HK-Pce. Další zátěž v podobě obří spalovny je už neúnosná. Struska a popílek ze spalovny (který má toxické vlastnosti) se má ukládat na popílkoviště Bukovina. Za větrného počasí jsou obtěžováni polétavým prachem obyvatelé několika obcí v okolí (Borek, Bukovina, Dříteč,...), po výstavbě spalovny zde tedy budou dýchat navíc ještě toxický prach a popílek (podle odborníků z Ústavu chemických procesů AV ČR je 80% emisí dioxinů ze spaloven obsaženo právě v popílku, nikoliv v plynných zplodinách - z tohoto popílku je nelze vyprat, ale lze je odstranit jen velmi složitou a drahou technologií, se kterou se v tomto případě samozřejmě nepočítá).
4. Odpad se má do spalovny dovážet prakticky z celého území obou vč. krajů a dokonce se počítá s dovozy až ze středních Čech (Kutná Hora, Nymburk, Poděbrady,...). Doprava tak bude zatěžovat mj. i město Hradec Králové. Důsledky likvidace odpadů z velmi široké oblasti budou „hozeny“ na obyvatele malého území v hustě obydleném centru východních Čech.
5. Plynné exhalace budou zasahovat také velkou část Hradce Králové i Pardubic. I když budou čištěny, havárie nebo nedbalou obsluhu vyloučit nelze nikdy.
6. Česká republika je signatářem Stockholmské úmluvy o perzistentních organických látkách (mj. se jedná o dioxiny, PCB, DDT nebo hexachlorbenzen). Tato mezinárodní smlouva zavazuje státy ke snižování produkce těchto látek a kde je to možné tak k jejich úplné eliminaci. Jedním z opatření má být prevence zavádění technologií, jejichž produktem jsou tyto škodlivé látky. Takovou problematickou technologií produkující velké množství dioxinů jsou i spalovny odpadů.
7. Nezanedbatelný je také aspekt krajinný. Krajina mezi městy Hradcem Králové a Pardubicemi je utvářena jako rovina modelovaná tokem Labe, s výraznou dominantou vyvřelého útvaru Kunětické hory s pozdně gotickým hradem na vrcholu. Tato dominanta se velmi výrazně uplatňuje v dálkových pohledech často z velkých vzdáleností. V minulosti byla typická tvář této části Polabí narušena opatovickou elektrárnou a odkališti popílků z elektrárny. Zejména elektrárna se třemi komíny z některých pohledů zakrývá siluetu Kunětické hory. Jako velmi nežádoucí je třeba spatřovat možnost umístění dalšího mohutného monobloku vedle elektrárny a doplnění 4. vysokého komína (tentokrát 80m). To by vedlo k dalšímu narušení krajinného prostoru mezi Hradcem Králové a Pardubicemi, který by měl sloužit především pro bydlení, rekreaci a přírodní zázemí obou velkých měst. Problém střetu případné výstavby spalovny a přírodních a rekreačních hodnot území je jasně uveden i ve výsledné variantě Územní prognózy jádrového území Hradecko-pardubické aglomerace.
8. Spalovna se může stát brzdou v zavádění novějších a méně závadných technologií likvidace a využití odpadů. Stavbu a provoz za 2,5 miliardy Kč si nikdo po pěti letech odstavit netroufne, i když budou k dispozici daleko výhodnější a mnohem méně závadné možnosti zpracování a využití odpadů.
Petiční výbor
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout