Potopení lodi Rainbow Warrior - dvacet let od útoku na vlajkovou loď Greenpeace

8. 7. 2005 - PRAHA [Econnect/Greenpeace]

Dvacetileté výročí bombového útoku na svoji vlajkovou loď „Duhový bojovník“ si v těchto dnech připomíná ekologická organizace Greenpeace. Útok, při němž přišel o život nizozemský fotograf Fernando Pereira, uskutečnila 10. července 1985 francouzská tajná služba, aby zabránila Greenpeace v protestech proti pokusným jaderným výbuchům na atolu Mururoa. Hlavní vzpomínková slavnost se uskuteční v místě potopení lodi, v novozélandském přístavu Auckland, a zúčastní se jí členové tehdejší posádky, dcera Fernanda Pereiry a také novozélandská premiérka Helen Clarková.

„Greenpeace při této příležitosti znovu vyzývá světové politiky, aby přestali plýtvat veřejnými penězi a lidským úsilím na vývoj jaderných a konvenčních zbraní, a namísto toho se zaměřili na řešení skutečných problémů, jakými jsou globální oteplování, drastické ničení pralesů či ohrožení mořského života,“ uvedl tiskový mluvčí Greenpeace ČR Zbyněk Havránek.

Loď Duhový bojovník (Rainbow Warrior) byla výbuchy dvou náloží vážně poškozena. Při druhém výbuchu navíc zahynul portugalský fotograf Greenpeace Fernando Pereira, který se vracel do kajuty pro výbavu a unikátní dokumentární materiál. Akce, která měla ekologické hnutí odvrátit od podobných protestů, vyvolala ale zcela opačný efekt. Francouzský útok byl po celém světě odsouzen a organizace Greenpeace si získala řadu dalších stoupenců.

Vyšetřování pumového útoku na loď Greenpeace nakonec ukázalo, že byl dílem agentů francouzské tajné služby DGSE (Direction générale de la sécurité extérieure), majora Alaina Mafarta a kapitánky Dominique Prieurové. Aféře se dostalo značné mediální publicity a nejen francouzská veřejnost byla jejím rozkrytým pozadím šokována. Za potopení Duhového bojovníka zaplatili svými posty francouzský ministr obrany Charles Hernu a šéf DGSE admirál Pierre Lacoste. Oba agenti se dostali před soud, který byl zahájen v listopadu 1985. Mafart i Prieurová se k vině doznali a za pár dní byli za neúmyslné zabití a poškození cizího majetku odsouzeni k deseti letům vězení na Novém Zélandě. O rok později byl oběma trest změněn na tříleté "domácí vězení" na odlehlé francouzské základně na polynéském ostrově Hao. Již v prosinci 1987 však Francie odeslala Mafarta zpět do jeho rodné země na léčení a v květnu 1988 jej následovala i Prieurová, protože byla v jiném stavu.

Řada vyjednávání, jichž se zúčastnil i tehdejší generální tajemník OSN Javier Pérez de Cuéllar, přiměla nakonec Francii k omluvě novozélandské vládě a také k zaplacení odškodného Greenpeace i pozůstalým. Ekologickému hnutí se na základě mezinárodní arbitráže dostalo satisfakce za zničenou loď a za další újmy ve výši přesahující osm milionů dolarů.

Poslední cesta neopravitelného Duhového bojovníka, třístěžňové plachetnice o výtlaku 418 tun, vedla na dno jednoho z novozélandských zálivů. Zde slouží jako umělý útes nejrůznějším mořským organismům. Jméno Rainbow Warrior však z flotily Greenpeace zcela nevymizelo. Stejnojmenná loď byla na vodu spuštěna v německém Hamburku 10. července 1989, při čtvrtém výročí pumového útoku v Aucklandu.

-red-

DISKUSE - KOMENTÁŘE: