Británie povolí geneticky upravenou kukuřici

12. 3. 2004 - Londýn [BBC]

Britská ministryně životního prostředí Margaret Beckettová v parlamentu oznámila, že vláda souhlasí s komerčním pěstováním jedné geneticky modifikované plodiny. Konkrétně jde o zvláštní druh krmné kukuřice. "Měli bychom v principu souhlasit s pěstováním geneticky upravené kukuřice, ale jen za přísně stanovených podmínek," prohlásila Beckettová.

Konkrétně jde o zvláštní druh krmné kukuřice. "Měli bychom v principu souhlasit s pěstováním geneticky upravené kukuřice, ale jen za přísně stanovených podmínek," prohlásila Beckettová. Vyvolala tak ve sněmovně vzrušenou debatu. Proti povolení geneticky upravených plodin totiž vystupuje celá řada politiků a různých organizací.

Vláda, ještě než rozhodla, podrobila pěstování geneticky modifikované kukuřice řadě testů, které trvaly několik let. Kabinet Tonyho Blaira trvá na tom, že zemědělci, kteří dostanou povolení, musejí s kukuřicí nakládat naprosto stejně jako vědci během testů a musejí zaručit, že nezpůsobí žádný negativní dopad na životní prostředí.

Přísné podmínky

Navíc držitelé licence se budou muset chovat podle přesně daných pravidel upravujících jejich "spolužití" s těmi zemědělci, kteří budou pěstovat normální, geneticky neupravenou plodinu v okolí. Povolení pro pěstování vyprší v říjnu 2006 a všichni, kteří budou chtít licenci prodloužit, budou muset předložit výsledky svých výzkumů a pozorování, k nimž budou zavázáni.

Podle Margaret Beckettové se nezačne geneticky upravená kukuřice pěstovat dříve než na jaře příštího roku. Je tady ještě jeden zádrhel, o němž se moc nemluví. Aby se jakákoli nová plodina mohla začít pěstovat, musí s tím souhlasit také velšské shromáždění a skotský parlament. Wales si v roce 2000 odhlasoval, že žádné geneticky modifikované plodiny nechce.

Nová plodina se musí také zařadit na oficiální seznam odrůd, proti čemuž hodlají různé ekologické organizace podat žalobu k soudu, takže se vše asi protáhne. Důležité ovšem je, že z evropského hlediska nejde o nic revolučního. Evropská unie, která sice uplatňuje zákaz dovozu GM potravin ze zahraničí, pěstování této plodiny už před časem povolila a například Španělsko už tak nějakou dobu činí. Unie ovšem hodlá v následujících týdnech zvážit, zda zákaz nezrušit.

Britská veřejnost je jasně proti

S pěstováním upravených plodin nesouhlasí podle některých průzkumů až tři čtvrtiny Britů. Má se všeobecně za to, že vláda nemohla nadále odmítat geneticky modifikované plodiny jako celek. Už jen kvůli tomu, jak velký obchod představují ve Spojených státech. Proto přistoupila na podmínečné povolení jedné z nich, přičemž stále odmítá například cukrovou řepu nebo řepku olejku.

Debata je v Británii velmi vyhraněná. Podle bývalého náměstka ministra životního prostředí Michaela Meachera vláda prakticky vůbec nezkoumala, jaký je vliv geneticky modifikovaných plodin na lidské zdraví: "Jde o špatné rozhodnutí, protože ho věda nepodporuje. Testy nepředstavují dobré důkazy," tvrdí Michael Meacher, podle něhož se kabinet neřídí opatrným postojem veřejnosti, ale zájmy velký biotechnologických společností, jako je Monsanto, a také tlakem americké vlády.

Přesně opačný názor zastává Bob Fiddaman, mluvčí skupiny firem, která upravené plodiny podporuje. Podle něj je přínos - tedy například to, že dokážou odolávat různým škůdcům - daleko větší než možná rizika. "Neexistuje technologie, kterou by v minulosti vědci zkoumali tak pečlivě jako právě genetickou modifikaci," říká Bob Fiddaman.

Martin Řezníček