Dají poslanci zelenou plošnému sledování internetové komunikace vojenskými zpravodajci?
27. 6. 2017 - PRAHA [Econnect/Iuridicum Remedium]
Předkladatelé zdůrazňují, že jejich cílem je „pouze“ sledování metadat, nikoli obsahu komunikace, byť ani tomu nic technicky bránit nebude. Každopádně zcela tak pomíjí, že z metadat - lze vyčíst celou řadu informací často mnohem efektivněji, než z analýzy obsahu. Zejména to pak platí při plošném zpracování obrovského množství dat, možnostem jejich počítačového zpracování a propojením s dalšími osobními daty, kterými zpravodajci disponují, nebo k nimž se mohou legálně dostat.
„To, že sledování metadat zasahuje do soukromí minimálně stejně, jako sledování obsahu komunikace je dnes bráno odbornou komunitou jako fakt. Opakovaně se k tomu vyjádřila i judikatura, včetně Soudního dvora Evropské unie či našeho Ústavního soudu. Je zarážející, že se nám z úst předkladatelů novely vrací dnes již okřídlené a vysmívané vyjádření prezidenta Obamy „this is just metadata“ přednesené v reakci na aféru americké NSA před více než třemi lety. Ukazuje to pouze na to, že obavy z budoucí činnosti vojenských zpravodajců mají reálný základ,“ uvedl Jan Vobořil z nevládní organizace Iuridicum Remedium, která na chystanou novelu dlouhodobě upozorňuje.
Řešení otázek kybernetické obrany je nepochybně naléhavé a soukromé subjekty, které při této činnosti chtějí zpravodajci suplovat, s tímto ostatně mají již bohaté a každodenní zkušenosti. Navrhované znění zákona je ovšem tak neurčité, že ho lze považovat spíše za jakýsi bianko šek pro činnost zpravodajských služeb v sítích elektronických komunikací. Určité utajení zejména v technických detailech je u zpravodajských služeb pochopitelné. Zákon ale musí obsahovat pravidla, za nichž může docházet ke sběru osobních dat, jejich dalšímu zpracování. Měla by být upravena pravidla přístupu i likvidace. Nic z toho zákon neobsahuje, což už samo o sobě vede k pochybnostem o jeho ústavnosti.
Je třeba připomenout, že plošné sledování elektronických komunikací, bylo koncem minulého roku jednoznačně odmítnuto jako neústavní ze strany Soudního dvora Evropské unie. Poslanci tak budou schvalovat něco, co s velkou pravděpodobností je v rozporu s evropským a tedy i naším ústavním právem. Místo aby byl s ohledem na tuto judikaturu vládou revidován stávající systém, kdy stát ukládá operátorům uchovávat několik měsíců zpětně údaje o komunikaci každého z nás, tak zde máme další nástroj plošného sledování, který je potenciálně mnohem invazivnější, a u nějž se v tuto chvíli fakticky nepočítá s efektivní a nezávislou kontrolou.
„To, co budou zpravodajci z internetového provozu chtít, si mají nadiktovat v budoucnu přímo operátorům, zákon nám na to jasnou odpověď nedává. Operátory přitom nelze považovat za nějaké garanty občanských svobod, jsou to zejména podnikatelé, kterým logicky jde hlavně o zisk a o to, aby neodpovídali ať už penězi či pověstí za případné problémy a škody, které v souvislosti s činností zpravodajců na sítích mohou plynout. Úkol chránit naše občanské svobody, včetně práva na soukromí, mají mimo jiné poslanci. Každý z nich by si tedy měl před důležitým hlasováním položit otázku, zda skutečně ví, o čem hlasuje, k čemu dává zpravodajcům zmocnění, co budou zpravodajci monitorovat, jak s daty budou dále nakládat a zda bude někdo schopen efektivně kontrolovat, zda nedochází ke zneužití jejich nově nabytých pravomocí,“ uzavřel Vobořil.