Třeboň probouzí dobrá vůle
8. 1. 2007 - TŘEBOŇ [Můžeš]
Místní občan i návštěvník občas musí nebo chce, i když každý z jiného důvodu, navštívit radnici. A má-li problémy s mobilitou, cestou narazí. Nikoliv na kočičí hlavy dláždění, náměstí T. G. Masaryka je vůči vozíčkářům vlídné, dlažba je rovná, vysoké chodníky zmizely před lety, ale třeba nevidomí zde vodicí pruh budou hledat marně. Hlavní problém ale přijde až se vstupem do radnice.
„Část městského úřadu sídlí v historické budově na náměstí a nájezd nebo výtah pro vozíčkáře v budově nejsou,“ připouští projektová manažerka města Markéta Stefanová. „Řešili jsme tento nedostatek umístěním zvonku pro vozíčkáře zvenku u vchodu. Máme dohodu s městskou policií, u které na služebně zvoní, že zprostředkují kontakt s úředníkem, v případě potřeby vynesou vozíčkáře do podatelny v poschodí, kam za ním úředník přijde.“
Protože policisté drží službu nepřetržitě, z horších řešení je toto asi nejpřijatelnější. Lépe vozíčkář pořídí v druhé budově MěÚ v bývalém klášteře, potřebuje-li jednat například na odboru sociálních věcí: součástí rekonstrukce objektu, která byla právě dokončena, bylo instalování bezbariérového výtahu. Při vstupu do přízemí vedle hlavního vchodu do budovy, kde je rovněž instalovaný přivolávací zvonek, pro vozíčkáře poslouží plošina.
Do města i vlakem
Do města přijíždějí ročně stovky klientů zdejších lázní. Některé z nich jistě zaujme zpráva, že doslova na spadnutí je vybavení železniční zastávky Lázně Třeboň mobilní zdvihací plošinou pro vozíčkáře.
„Měla by být zprovozněná do konce letošního roku. Město ze svého rozpočtu přispěje částkou osmdesát tisíc, Konto Bariéry padesáti a České dráhy osmdesáti pěti tisíci korun,“ říká Markéta Stefanová a přidává informaci o dalších přístupných objektech: divadlo, pošta, spořitelna, lékárna na náměstí, Kulturní dům Roháč s internetovou kavárnou, městská knihovna, pečovatelské domy, lázeňský dům Aurora a restaurace Adéla v Bertiných lázních, restaurace v pivovaru (tam pozor na nevyhovující WC!), v podobě připravovaného projektu je nájezdová plošina mezi zámeckým nádvořím a zámeckým parkem, jež umožní přístup k restauracím Šupina a Šupinka, úřad práce a sociálních věcí a přízemí katastrálního úřadu.
Na mnoha místech jsou zkosené chodníky, jinde se s těmito úpravami počítá ještě letos a v letech následujících.
Pomoz si sám
Ještě drsněji než na radnici narazíme tam, kam denně míří domácí i přespolní: na polikliniku v Klofáčově ulici. Musíte-li k praktickému lékaři, internistovi, očnímu, neurologovi atd., musíte po schodech. A není jich pár! Jste-li vozíčkář, připravte se na horor – schodiště je několikrát lomené, takže až vás zdatní nosiči, které si předem zajistíte sám, povlečou tam a zpátky, budou vás muset všelijak naklánět, abyste se do zatáčky vešel. Po stejných schodech šlapou všichni všelijak kulhaví, pajdaví, senioři, kardiaci, astmatici i maminky s dětmi. Přitom řešení k úlevě všech by přinesl venkovní výtah. Místa ve dvoře by zabral zanedbatelně, v patře by se jedno z oken změnilo na vstupní dveře.
Jenže je to soukromý majetek, vpadá do úvah upozornění, a i kdyby se na úpravu získaly finanční prostředky, což je v současné době po schválení projektu reálné, musí být ze strany vlastníka dobrá vůle... Hodně podobná situace čeká každého, koho nezbytnost přivede na pohotovost a stanici záchranné služby. A přitom tam před nedávnem dokončili rekonstrukci objektu!
I v zámku se s výjimkou Rožmberského sálu vozíčkář setká všude se závorou v podobě schodů. A výtah? Předem zmarněné naděje! Hlavní slovo zde i jinde mají při jakýchkoliv úpravách památkáři – a ti zůstávají až příliš často u nekompromisního ne. Ostatně památkáři si prosadili své i v případě hotelu Bílý koníček na náměstí: majitelé chtěli provést bezbariérovou úpravu pokojů a toalet, instalovat výtah, ale kvůli zamítavému postoji památkářů zůstalo vše při starém, tedy při postoji vůči lidem s těžkým zdravotním postižením chce se říci až pohrdavě diskriminujícím.
Jan Nouza