Greenpeace ČR: Limity těžby chrání 4 964 pracovních míst
30. 1. 2015 - PRAHA [Econnect/Greenpeace ČR]
Je propuštění 600 horníků v průběhu 7 let celostátní sociální problém?
Společnost Severní energetická, a.s., která velkolom ČSA provozuje, měla podle své výroční zprávy v roce 2013 celkem 851 zaměstnanců. Podle starších, podrobných dat publikovaných firmou v obchodním rejstříku ovšem pracuje třetina jejích zaměstnanců v úpravně uhlí v Komořanech, zatímco na samotný důl jich připadají dvě třetiny. V současnosti tak těžba na velkolomu ČSA přímo zaměstnává pouhých 600 osob. To odpovídá 1,1 % obyvatel okresu Most v produktivním věku a dokonce jen 1,5 ‰(promile) Ústeckého kraje v produktivním věku. Jednorázové propuštění všech zaměstnanců velkolomu ČSA by tak zvýšilo nezaměstnanost na Mostecku z 12,7 na 14,2 %.
Ve skutečnosti je ale úplná nezaměstnanost všech dosavadních pracovníků z ČSA velmi nepravděpodobná. Firma totiž nepropustí všechny své zaměstnance současně, ale postupně v průběhu až 7 let (2015 – 2022). Ještě důležitějším faktorem je ale věková struktura zaměstnanců. Podle oficiálních dat publikovaných firmou bylo v roce 2011 celkem 501 zaměstnanců Severní energetické (tedy téměř 55 %) ve věku nad 50 let. V okamžiku ukončení těžby v roce 2022 tedy bude polovina zaměstnanců firmy v důchodovém či těsně předdůchodovém věku (s nárokem na odchod do předčasného důchodu) a řady nezaměstnaných tedy nerozšíří.
Dalším pozitivním faktorem je profesní struktura zaměstnanců. Nikdo z nich totiž není „klasický“ horník, ale jedná se o vykonavatele kvalifikovaných technických profesí, kterých je obecně na trhu práce nedostatek - mj. 162 řidičů techniky, 77 zámečníků a 67 techniků a mechaniků.
Zavřená chemička a zrušení 4 153 pracovních míst. Dřív, než si myslíte
Mnohem více zaměstnanců než povrchové doly na Litvínovsku zaměstnávají firmy v průmyslovém areálu Záluží u Mostu – zejména petrochemická skupina Unipetrol. Podle dostupných údajů má v uvedené průmyslové zóně práci 4 153 lidí. Podle plánů na prolomení limitů těžby prosazovaných Severní energetickou a hornickými odboráři by přitom těžba po roce 2050 celou zónu v Záluží zlikvidovala. Plán ministra Mládka na tzv. malé prolomení limitů by paradoxně rypadla k chemičce přivedl ještě dříve – přibližně za třicet let.
Zastánci těžby zpravidla argumentují, že jde o vzdálenou budoucnost. Ve skutečnosti se osudu petrochemického průmyslu v Záluží rozhoduje již dnes. V případě, že dojde k prolomení limitů, totiž nebudou mít vlastníci chemičky (polský PKN Orlen) žádnou motivaci investovat do rozvoje areálu určeného k likvidaci. V Evropě je v současnosti přebytek petrochemických kapacit a některé z nich budou v nejbližších letech uzavřeny. Je pravděpodobné a logické, že polský vlastník by jako první zavřel rafinerii, jejíž osud by byl prolomením limitů tak jako tak zpečetěn. Tisíce lidí, kteří v Záluží pracují, by tak nepřišli o práci v daleké budoucnosti, ale již v nejbližších letech.
Na území samotného Horního Jiřetína a Černic, které by v případě prolomení limitů velkolom ČSA spolkl během deseti let, je přitom dalších 811 pracovních míst.
Nové řešení: Hornická renta z dividend uhlobaronů
Limity těžby tedy chrání více pracovních míst, než by pomohlo udržet jejich prolomení. To však neznamená, že by propouštění zaměstnanců z velkolomu ČSA nepředstavovalo sociální problém. Město Horní Jiřetín i Greenpeace ČR chápou, že nejen ztráta domova, ale i ztráta zaměstnání je hluboce negativním zásahem do života.
Navrhují proto, aby stát zajistil účinná opatření na zlepšení situace zaměstnanců těžebního průmyslu, jejichž pracovní místa zaniknou. V případě mladších osob by se mělo jednat o posílení nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (včetně rekvalifikací, podpory vzniku nových pracovních míst a živnostenského podnikání). V případě osob v předdůchodovém věku či zhoršeným zdravotním stavem by se pak jednalo o možnost předčasného odchodu do důchodu za zvýhodněných podmínek (plný důchod).
Financování těchto opatření by přitom bylo možné bez jakéhokoliv zvyšování zátěže veřejných rozpočtů oproti současnosti. Město Horní Jiřetín a Greenpeace navrhují, aby stát zvýšil těžební poplatky z těžby hnědého uhlí (tzv. úhrady z vydobytého nerostu) ze současných 1,5 % na 15 %. To by vedlo ke zvýšení příjmů státního rozpočtu o 2,86 miliardy Kč ročně. Pouhá osmina takto získané částky (tedy 358 miliónů korun ročně) by umožnila zajistit zlepšení sociální pomoci horníkům ohroženým nezaměstnaností v rozsahu přesahujícím veškeré dnešní mzdové náklady na zaměstnance Severní energetické, a.s., tedy 325 miliónů Kč v roce 2013.