Územní plán Břeclavska se možná dostane k ústavnímu soudu
14. 3. 2007 - PRAHA/BRNO [Econnect/EPS]
Včera rozhodl rozšířený senát Nejvyššího správního soudu o odmítnutí návrhu dvou obcí, tří vlastníků nemovitostí a tří občanských sdružení na zrušení Územního plánu velkého územního celku Břeclavska, který v listopadu 2006 schválilo Zastupitelstvo Jihomoravského kraje. Územní plán obsahuje mimo jiné koridor rychlostní silnice R52 Pohořelice - Mikulov. S vedením R52 přes Mikulov nesouhlasí řada dotčených obcí, jednotlivců a nevládních organizací v České republice i Rakousku.
Ekologický právní servis upozorňuje, že soud se vůbec nezabýval námitkami týkajícími se nezákonnosti územního plánu Břeclavska a postupu při jeho schvalování. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) tak v žádném případě neznamená, že územní plán Břeclavska byl schválen v souladu se zákonem. Touto otázkou se NSS odmítl zabývat. Proti rozhodnutí NSS lze podat ústavní stížnost. Dotčené obce mohou kromě toho u Ústavního soudu navrhnout zrušení obecně závazné vyhlášky kraje o závazné části územního plánu.
Obce Bavory a Dolní Dunajovice, tři vlastníci nemovitostí v Bavorech, Perné a Troubsku a občanská sdružení Nebojsa, Občané za ochranu kvality bydlení a životního prostředí v Troubsku a Ekologický právní servis (EPS) podali 9. ledna 2007 návrh na zrušení Územního plánu VÚC Břeclavska.
K nejdůležitějším námitkám občanských iniciativ patří nedodržení postupu podle platné české i evropské legislativy, upravující postup posuzování vlivů na životní prostředí a zejména na chráněná území „Natura 2000“. „Kraj, stejně jako Ministerstvo životního prostředí, postupovaly podle zrušeného zákona a ignorovaly závazky vyplývající z evropských směrnic“, uvedl k tomu právník EPS Pavel Černý. V důsledku toho mimo jiné nebyly posouzeny a srovnány varianty dálničního spojení Brna a Vídně. To potvrdil ve své zprávě z listopadu 2006 i ombudsman, podle nějž byl prosazováním „mikulovské varianty“ bez jakéhokoli koncepčního posouzení alternativ „zcela popřen smysl a účel územně-plánovacích procesů“.