Aktivisté Greenpeace zablokovali budovu Rady EU v Bruselu
10. 3. 2009 - PRAHA [Econnect/Greenpeace]
„Naši ministři financí vydávají miliardy z peněz daňových poplatníků na záchranu krachujících bank a jejich manažerů. Jsme tu, abychom se ujistili, že dají na stůl i peníze na boj proti klimatickým změnám,“ řekl Thomas Henningsen z Greenpeace International. „Kdyby planeta byla bankou, určitě by ji už zachraňovali.“
K tomu, aby mohly rozvojové země čelit již nyní neodvratitelným dopadům změny klimatu a zároveň snižovat své emise skleníkových plynů, budou potřebovat k roku 2020 od vyspělých zemí částku nejméně 110 miliard Eur ročně.
Podíl příspěvku jednotlivých zemí na tento plán finanční pomoci je založen na schopnosti placení i na míře odpovědnosti za způsobené klimatické změny. Vlády evropských státu by na základě toho přispívaly částkou 35 miliard Eur ročně, což odpovídá 1.3 Eura týdně na jednoho občana Evropské unie, tedy výše ceny jízdenky na autobus.
„Naše vlády nedokázaly urychleně zareagovat na varovné signály nastupující finanční krize a nyní za to všichni musíme zaplatit. Nemůžeme připustit, aby došlo ke stejné chybě v souvislosti s klimatickou krizí. Je třeba okamžité významné investice k odvrácení překotných klimatických změn, jinak za to draze zaplatí naše planeta,“ řekl Joris den Blanken.
Proto, aby bylo snazší získat tyto prostředky, podporuje Greenpeace systém oceňování emisí skleníkových plynů a požaduje po bohatých státech, aby platily za svou uhlíkovou stopu podle svých možností a stupně odpovědnosti za problém.
Dnešní rozhodnutí přímo ovlivní pozici Evropské unie na prosincovém summitu OSN o klimatu. Nejvyšší představitelé států EU se sejdou 19. a 20. března v Bruselu, aby rozhodli o množství finančních prostředků, které Unie poskytne rozvojovým zemím na boj se změnami klimatu. Očekává se, že přední vědci, kteří se tento týden setkají v Kodani, upozorní na skutečnost, že pokud nepřistoupíme k rázné akci, dopady klimatických změn pocítíme daleko dříve, než se předpokládalo.