Vzácný raroh velký ze Slovenska uhynul na elektrickém sloupě na Moravě
29. 8. 2011 - PRAHA [Econnect/ČSO]
Slovenská nevládní organizace Ochrana dravcov na Slovensku sleduje v rámci evropského projektu LIFE pohyb ohrožených druhů dravců pomocí satelitních vysílaček. Data z telemetrie se přepisují do map a podle nich je možné hned druhý den zjistit aktuální polohu sledovaných jedinců kdekoli na naší planetě. Letos byla vysílačkami vybaveny čtyři mláďata rarohů velkých, jednoho z nejohroženějších druhů dravců v Evropě. Při jejich sledování po vyvedení z hnízda se zjistilo, že první mládě zaletělo do Ruska a zdržuje se asi 160 km severovýchodně od Moskvy, druhé hledá potravu v centrální části Německa a třetí tráví léto u moře v Rumunsku. Čtvrté mládě zaletělo na Moravu do oblasti jižně od Olomouce.
Vysílačka této mladé samičky se ale v polovině srpna odmlčela, proto se ornitologové vypravili na přímou obhlídku do terénu. Místo živého ptáka s pokaženou vysílačkou našli jen mrtvolku tohoto raroha pod sloupem elektrického vedení 22kV. Raroh byl zřejmě usmrcen elektrickým proudem, když dosedl na konzolu v nebezpečné blízkosti vodiče vysokého napětí. Při prohlídce nejbližšího okolí objevili ornitologové pod tímto sloupem i uhynulou káni lesní a vránu šedou.
Jak říká Jozef Chavko z Ochrany dravcov na Slovensku, „jde o nejnebezpečnější typ smrtící konstrukce rohového stožáru, protože nebezpečné vodiče visí blízko nad rovinnými konzolami, na které si ptáci s oblibou sedají.“ Na Slovensku se tento problém dlouhodobě řeší ve spolupráci s energetickými společnostmi (ZSE, SSE, VSE) a nebezpečné „sloupy smrti“ jsou opatřované chrániči, které zabraňují kontaktu ptáků s elektřinou. Je velká škoda, že u Olomouce, kde se raroží samice zdržovala, nejsou vedení takto zabezpečena. Mnoho poznatků naznačuje, že takovýmto způsobem hynou bez povšimnutí ročně tisíce ptáků i ohrožených druhů ve většině zemí Evropy. Kdyby tento raroh neměl vysílačku, nikdy bychom se o příčině jeho úhynu nedověděli. Mrtvá ptačí těla pod sloupy totiž rychle zmizí při orbě půdy nebo je sežerou lišky, divočáci nebo toulaví psi.
Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické, k tomu dodává: „Úhyny ptáků na elektrických vedeních nejsou ničím novým, o možnostech zabezpečení jednáme s energetiky již řadu let. Jak ale ukazuje i tento případ, reálná ochrana vedení je zatím stále velice nedostatečná.“
Sledování dravců probíhá v rámci mezinárodního projektu LIFE09 NAT/HU/000384 „Ochrana sokola rároha v severovýchodnej časti Bulharska, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku“ podpořeného Evropskou komisí.