WWF: Záplavám na Dunaji mohou zabránit přirozené retenční oblasti

10. 5. 2006 - PRAHA [Econnect/WWF]

Záplavy, které na jaře tohoto roku způsobil rozvodněný Dunaj v Rumunsku a dalších zemích, jsou výsledkem špatného územního plánování a managementu v okolí celé řeky. Kvůli tomu, že v horní části toku řeky chybí přirozené retenční zóny, se tak záplavy přesouvají dál po proudu, přičemž jejich dopady a škody jsou závažnější. Oznámila to ekologická organizace Světový fond na ochranu přírody (WWF).

„Trhliny, které se nedávno objevily na hrázích na Dunaji a přinutily k evakuaci tisíce obyvatel v jižním Rumunsku, ukazují limity tradičních protipovodňových opatření, jež spoléhají na hráze a přehrady,“ řekla Christine Bratrich, vedoucí programu WWF Danube-Carpathian Freshwater.

„Po celé délce toku řeky jsou nutná integrovaná a mezinárodně koordinovaná protipovodňová opatření, která budou fungovat v souladu s přírodou, nikoliv proti ní.“

Kvůli změnám, které zahrnovaly hloubení kanálů a výstavba hrází a přehrad pro plavbu lodí a tradiční protipovodňová opatření, ztratil Dunaj od 19. století zhruba 15 – 20 tisíc km2 svých záplavových oblastí. V současnosti zůstalo zachováno méně než 19% dřívějších záplavových oblastí.

„Nové směrnice EU týkající se povodní, by mohly přispět k integrovaným protipovodňovým opatřením, která budou potřebná na ochranu proti povodním v budoucnosti. Bude však velmi záležet na způsobu, jak bude legislativa implementována,“ řekla Christine Bratrich.

Při zavádění nových evropských povodňových směrnic musí Evropská komise a členské státy EU zajistit lepší propojení s ostatní evropskou legislativou, zejména s evropskou rámcovou směrnicí týkající se správy vodních toků, která prosazuje integrovaný management říčních oblastí. Zavádění směrnice musí také zohlednit ekonomické aktivity směrem k životnímu prostředí, například tím, že ekonomické aktivity v povodňových územích budou nést náklady protipovodňových optaření.

Při zavádění směrnice by měla Evropská komise a členské státy EU také prosazovat ostatní opatření zmírňující povodně jako je údržba a obnovování záplavových oblastí.

V roce 2000 vlády Rumunska, Bulharska, Ukrajiny a Moldávie podepsaly deklaraci ohledně obnovení více než 220 tisíc hektarů původních povodňových oblastí v regionu dolního toku Dunaje – což je přibližně kapacita, která při povodních, které zaplavily zhruba 200 tisíc hektarů, chyběla.

Pro Econnect přeložil Tomáš Tetiva.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: