Kosovo: Oběti zločinů nenacházejí spravedlnost

20. 6. 2006 - PRAHA [HRW/Econnect]

Oběti trestných činů stále nenacházejí spravedlnost u soudů v Kosovu navzdory tomu, že země je téměř sedm let pod mezinárodní správou. Tvrdí to organizace Human Rights Watch ve své nové zprávě. Budoucí statut Kosova je v současnosti předmětem intenzivního vyjednávání, které zprostředkovává mezinárodní společenství.

Rozsáhlá studie “Not on the Agenda: The Continuing Failure to Address Accountability in Kosovo Post-March 2004,” se zabývá reakcí trestního soudnictví na násilí, které propuklo v Kosovu v březnu 2004. Tehdy propukly konflikty po celé zemi a zasáhly více než 50 tisíc lidí. Stovky příslušníků menšin bylo při konfliktech zraněno a tisíce vyhnáno ze svých domovů.

„Zodpovědnost za minulé zločiny není právě teď v Kosovu na pořadu dne,“ řekl Holly Partner, ředitel pobočky HRW pro Evropu a Střední Asii. „Avšak statut Kosova nelze řešit bez toho, že se nezlepší systém trestního soudnictví. To by jinak přineslo vážné problémy v budoucnosti.“

Pokrok ve vyšetřování tehdejších konfliktů není příliš velký, ačkoliv řešení těchto událostí mělo prioritu v rámci soudnictví. Po více než dvou letech bylo pouze 426 osob obviněno v souvislosti s březnovými událostmi. Většinou pouze pro menší přestupky jako jsou krádeže, přičemž zatím zhruba pouze více než polovina vyústila v rozsudek.

Reakce soudů na březnové události představuje užitečný standard, podle kterého lze poměřovat pokrok v rámci úsilí o nápravu v celé provincii. Téměř sedm let mezinárodní správy je dost času na to, aby úřady vyřešily nedostatky v právním rámci, v práci policie, soudů a státních zástupců. Mezinárodní komunita po březnových událostech v podstatě jednohlasně tvrdila, že pachatelé zločinů musí být potrestáni.

Přesto se podle zprávy nepodařilo dostat před soud všechny pachatele násilných deliktů. Klíčovými důvody jsou:

Neadekvátní příprava a výcvik úředního aparátu v souvislosti s reformou soudnictví, která byla zavedena tři týdny po březnových událostech. Např. státní zástupci získali v rámci reforem hlavní roli při vyšetřování, na což nikdo z nich nebyl adekvátně připravený.

• Vytvoření speciálního samostatného mezinárodního policejního týmu, který vyšetřoval březnové události bez souvislosti s hlavním vyšetřovacím procesem, což vedlo k jeho neúspěchu.
• Neefektivní policejní práce, včetně nedostatku podrobnějšího vyšetřování, špatná koordinace mezi mezinárodní a národní policií a neadekvátní spolupráce se státními zástupci.
• Neadekvátní opatření na ochranu svědků.
• Neadekvátní dohled a zařazení soudního systému do priorit správy OSN v Kosovu.

Neadekvátní reakce soudnictví na březnové události symbolizuje jeden z největších problémů, kterému dnes čelí Kosovo: velmi slabá vymahatelnost práva, obzvláště v souvislosti se zločiny s politickým nebo etnickým rozměrem. Vyšetřování a soudní řešení válečných zločinů a mezi-etnických konfliktů před březnem 2004 je také velmi slabé.

Výsledkem je neustálé pokračování trendu vyhýbání se spravedlnosti za zločiny a posilování názoru všech komunit v Kosovu – jak majoritních tak minoritních – že systém soudnictví není důvěryhodný a ani neslouží lidem. Menšiny jako kosovští Srbové v současné době mají méně důvěry než kdykoliv předtím, že mohou žít bezpečně v Kosovu.

HRW žádá klíčové organizace v Kosovu, včetně OSN, OBSE, policie a provizorní vlády, aby zahájily co nejdříve aktivity, které by tuto situaci pomohly řešit. Součástí by mělo být: zajištění řádného dohledu nad soudy, rozvoj akčního plánu, který by ustanovil justiční policejní složky, jež by spolupracovaly přímo se státními zástupci, větší spolupráce mezi mezinárodní a národní policií, státními zástupci a soudci, ustanovení efektivnějšího systému na ochranu svědků.

Pro Econnect přeložil Tomáš Tetiva.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: