Do kin míří film o nedokončitelné dálnici, kterou vymyslel Hitler
31. 1. 2014 - PRAHA [Econnect/Děti Země]
Dokumentární snímek Dál nic se na pozadí stavby nechvalně proslulého úseku D8 zabývá tím, jak bizarně vznikající dálnice obnažuje komunikační rozkol ve společnosti a zablokované vztahy mezi skupinami lidí. Film pozoruje šestnáctikilometrovou trasu posledního nedokončeného dálničního úseku a její okolí.
Současní stavaři se zde již sedmým rokem neúspěšně pokoušejí dokončit někdejší Hitlerův záměr vybudovat dálnici z Berlína do Prahy a naplnit jeho sen jednolité průjezdné Evropy. Film je unikátní příležitostí nahlédnout zblízka, jak se postupně staví dálniční dílo a podívat se do jeho vnitřností.
„Stavbyvedoucí úseku nedbal moderní zvyklosti institucí, že vyjadřovat se smí jen tiskový mluvčí, a několik let s námi natáčel na místech, kam se veřejnost nedostane. Bez jeho osobní revolty by tento snímek spoustu věcí nemohl vystihnout. Po jeho odchodu vedení Ředitelství silnic a dálnic ČR ostatně další natáčení zarazilo,“ říká režisér filmu Ivo Bystřičan.
Tvůrci začali natáčet v roce 2007, kdy stavba posledního úseku dálnice D8 začala a s vizuální pečlivostí hledají v malebné krajině Středohoří dopady průtahů, administrativních problémů, žalob a soudů, nucených přestávek ve výstavbě a politických bojů.
Dokument se soustředí na to, co se odehrává v prostoru mezi hlavním stavbyvedoucím dálničního úseku dr. Pavlem Lánym snažícím se dálnici dokončit a odebrat se do důchodu, a známým ekologickým aktivistou Miroslavem Patrikem z hnutí Děti Země snažícím se skrze pečlivé obcházení stavby a následné žaloby přinutit stavitele k dodržování zákonů.
Dál nic je provokativní filmovou reportáží, jež zhmotňuje absurdní situaci předraženého veřejného projektu, jehož budoucí existence je nejistá, a subtilně odhaluje projevy dysfunkčnosti státu a jeho institucí. Zároveň nahlíží do soukromí lidí bydlících v blízkosti dálnice a sleduje, jak se okolnosti stavby odrážejí v jejich životech a proměňují je.
„Snímek Dál nic je zejména filmem o neschopnosti naší společnosti navzájem se domluvit, o nepřekonatelné roztržce, kvůli níž nejsme ochotni chápat své vzájemné potřeby či práva. Dálnice ve filmu figuruje jako symbol zpřetrhané komunikace,“ říká dále režisér filmu.
Film se vyznačuje silnou vizuální stránkou, kterou vytyčili kameramani Prokop Souček a Tomáš Pavelek. Prokop Souček je podepsán pod úspěšnými dokumenty loňského roku Velká noc, jenž zvítězil na MFDF Jihlava a Show!, jenž získal Cenu kritiků.
Film pracuje s atraktivními leteckými záběry a komponuje dálnici v krajině jako estetický objekt. Proměna krajiny se vznikající dálnicí je hlavním vizuálním motivem celého snímku.
Hudba filmu vychází z opery Tannhäuser německého skladatele Richarda Wagnera, který se k libretu této opery inspiroval právě Českým středohořím, a dynamika krajiny se do jeho skladby otiskla. Snímek Dál nic tak zároveň míří k divákům u příležitosti dvoustého výročí narození skladatele Richarda Wagnera.
Grafický design filmu a filmový plakát vytvořilo renomované studio Ex Lovers, které vyšlo z pragmatické estetiky dopravních staveb a dopravní symboliky. Protože dálnice D8 vede do Německa, grafika pracuje s typickým fontem německých poznávacích značek, barevným laděním grafika navazuje na tematicky relevantní snímek Lost Highway.
Snímek Dál nic vznikl jako absolventský film režiséra Ivo Bystřičana na Katedře dokumentární tvorby pražské FAMU. Jeho koproducentem a výrobcem je společnost Pink Productions, která má za sebou produkci dokumentárních filmů, je producentem filmů Marka Thera, který za jeden z nich získal Cenu Jindřicha Chalupeckého.
Režisér Ivo Bystřičan (1980) vystudoval sociologii v Brně a dokumentární tvorbu na pražské FAMU. Dál nic je jeho dalším celovečerním dokumentem, kterému předcházely autorské filmy Mých posledních 150 000 cigaret o politických konturách tabákového byznysu a Doba měděná, jež zkoumá, jak se moc mezinárodních bank projevuje na těžbě mědi v africké Zambii.