Právní rámec dobrovolnických aktivit v České republice

2. 10. 2001 - PRAHA [Dobrovolnik.cz]

Do nedávné doby neexistoval v ČR žádný právní předpis upravující dobrovolnictví, dobrovolné aktivity, nebo definující postavení dobrovolníků. To bylo a stále je příčinou mnoha překážek, jimž musí organizace spolupracující s dobrovolníky čelit. Největší problémy vznikají zejména v oblastech:
- pojišťování dobrovolníků;
- proplácení možných výdajů spojených s aktivitami dobrovolníků;
- v účetnictví, kde určité výdaje bylo nutno uvádět pod jiným názvem.

Často také různé účetní operace nebyly podloženy žádným právním předpisem a mohly být tudíž považovány za nelegální. Tato situace byla, a stále je, nepříjemná zejména pro zahraniční dobrovolníky působící v České republice v programech jako je Evropská dobrovolná služba. Hostitelské organizace si často nevěděly rady s tím, jak vykázat úhradu za ubytování, stravu a kapesné pro dobrovolníka, který není zaměstnancem organizace, ale přesto má podle smluv se zahraničními subjekty na tyto úhrady nárok. Protože české právo nezná dobrovolnickou smlouvu, může být dobrovolnická činnost z hlediska daňových úřadů a jiných státních institucí nahlížena jako placený pracovní vztah. Dalším negativním příkladem je situace několika nezaměstnaných dobrovolníků, kterým místní úřad práce zastavil platby podpor v nezaměstnanosti, protože považoval jejich dobrovolnictví za nelegální práci, ačkoli za svou činnost nepřijímali žádnou peněžní ani nepeněžní odměnu.

V průběhu Mezinárodního roku dobrovolníků 2001 se situace začala měnit k lepšímu. Vláda vyjádřila svou podporu dobrovolnictví nejprve slovy a poté i skutky. Byl vytvořen národní výbor pro Mezinárodní rok dobrovolníků za čestného předsednictví premiéra a výkonného předsednictví ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly. Pod jeho vedením byl vypsán grantový program podporující rozvoj dobrovolnictví a začala práce na přípravě prvního zákona upravující podmínky dobrovolné činnosti. Ačkoli je tento proces teprve v začátcích, neschází vůle předložit návrh zákona k projednání do parlamentu co nejdříve. Na návrhu tohoto zákona pracuje skupina složená z právních expertů úřadu vlády, zástupců neziskových organizací a nezávislých odborníků.

Plánovaný rozsah platnosti zákona nebude bohužel pokrývat všechny druhy dobrovolnické činnosti. Jeho hlavním účelem je definovat pouze určité druhy dobrovolné činnosti a vymezit podmínky, za kterých bude stát tuto činnost podporovat.

Idea zákona je založena na skutečnosti, že ve společnosti budou vždy existovat skupiny lidí, které potřebují pomoc druhých, nebo které se ocitají v krizových situacích bez vlastního zavinění a nejsou schopni si pomoci vlastními prostředky. Na druhé straně existují i lidé, kteří podle svých schopností a možností nabízejí potřebnou pomoc. Tento postoj solidarity a humánního pohledu na svět je základním motivem dobrovolnictví. Stát si je vědom toho, že hlavní část odpovědnosti za sociální udržitelnost leží na něm. Dobrovolná činnost nemá tuto jeho funkci nahrazovat, ale jednat v situacích, ve kterých by intervence státu nebyla efektivní, nebo dokonce vůbec možná. Tyto zásady jsou tedy v souladu s principem subsidiarity a tvorbou sociálně udržitelného prostředí uplatňovanými v zemích Evropské unie.

V návrhu zákona je obsažen postup, jakým bude stát vybírat nevládní organizace a udělovat jim akreditaci, na jejímž základě by tyto prováděly výběr, výcvik a registraci dobrovolníků a vysílaly je do hostitelských organizací, do místa výkonu jejich dobrovolnické činnosti. Stát by potom uhrazoval část nákladů na tento proces. Jako organizace přijímající dobrovolníky by mohl fungovat i stát a místní samospráva. Dobrovolníci registrovaní tímto způsobem budou mít status osob účastnících se dlouhodobé dobrovolné služby a budou zahrnuti mezi ty občany, kterým stát platí zdravotní a sociální pojištění. Doba dobrovolné činnosti se jim bude započítávat jako doba zaměstnání pro účely výpočtu podpory v nezaměstnanosti apod.

Dobrovolná služba je v návrhu zákona definována jako aktivita, kterou dobrovolník nabízí svou pomoc lidem patřícím k sociálně ohroženým skupinám jako jsou nezaměstnaní, sociálně slabí, mentálně nebo tělesně hendikepovaní, senioři, příslušníci národnostních menšin, imigranti, propuštění vězni, narkomani a oběti domácího násilí. Dále tato definice zahrnuje ty, kteří pomáhají při odstraňování následků přírodních či humanitárních katastrof, pečují o životní prostředí a kulturní památky, poskytují pomoc rozvojovým zemím atd.

Dobrovolníkem může být osoba starší 15 let, dobrovolná činnost musí být podložena smlouvou s akreditovanou organizací a musí být prováděna mimo pracovní či studijní povinnosti dobrovolníka. Za důležitý bod považujeme zakotvení práva dobrovolníka na pokrytí jeho výdajů spojených s přípravou a výkonem jeho dobrovolné služby jako jsou cestovní náklady, kapesné apod.
Organizace provádějící výběr a výcvik dobrovolníků je akreditována státem. Je také zodpovědná za pojištění dobrovolníků a za dodržení podmínek, za kterých bude dobrovolník provádět svoji činnost a které nesmějí ohrozit zdraví či život dobrovolníka. Akreditovaná organizace bude také sjednávat smlouvu zahrnující podmínky dobrovolné činnosti (např. ubytování, vyhodnocování a další) s organizací, ve které bude dobrovolník provádět svou činnost.

Návrh pamatuje také na změny v předpisech dotčených platností nového zákona týkajících se zdravotního, sociálního a důchodového pojištění, zaměstnanosti a daní.

Jak bylo řečeno, návrh zákona je zaměřen pouze na určité druhy dobrovolných aktivit, které bude stát podporovat. Se zahraničními dobrovolníky tento zákon bohužel dosud nepočítá. A to i přesto, že zájem mladých lidí z celé Evropy o zkušenost v České republice stoupá a administrativní bariéry komplikují pobyty dobrovolníků, kteří by mohli přinést cenné zkušenosti českým organizacím. Zákon také opomíjí tisíce dobrovolníků pomáhajících jednorázově nebo mimo rámec organizovaných dobrovolnických aktivit.

Přestože Mezinárodní rok dobrovolníků nekončí, lze již nyní říci, že se v České republice podařilo dostat problematiku dobrovolnictví do povědomí veřejnosti i zástupců státních orgánů a že byla zahájena práce na vytvoření právního rámce dobrovolnictví. Můžeme jen doufat, že tato tendence bude pokračovat i v budoucnu ku prospěchu všech zúčastněných stran i celé společnosti.

Vojtěch Tutr

DISKUSE - KOMENTÁŘE: