Ekologická daňová reforma a perverzní dotace

30. 6. 2006 - PRAHA [Econnect]

Na semináři k ekologické daňové reformě (EDR), který včera pořádalo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a Zelený kruh, se účastníci shodli na dvou věcech. Česká republika stojí před úkolem odstranění škodlivých dotací a vytvoření funkční koncepce daňové reformy. V obojím jsme pozadu za vyspělými státy Evropy a to včetně některých nováčků unie, nicméně ostatní země se jen velmi obtížně potýkají s podobnými problémy.

Seminář proběhl za účasti odborníků z České republiky a dvou zástupců ze Spolkové republiky Německo. Kai Schlegelmilch z německého ministerstva životního prostředí uvedl některé konkrétní příklady pro zavedení reformy. Daňová zátěž lidské práce činí v ČR až 40%, naproti tomu spotřební daň představuje pouze 20%. Více se tedy vyplatí spotřebovávat energii než pracovat. Nízký je také podíl daňové zátěže z dopadů na životní prostředí (10%).

V zemích, kde je již EDR zavedena (Dánsko, Nizozemí, Norsko, Švédsko, Velká Británie a Estonsko), jsou opatření zaváděna postupně a to hlavně z důvodu ochrany podnikatelské sféry. Záměr byl oznamován dva a více let dopředu a doposud platí celá řada úlev hlavně pro velké podniky. V dalších státech jako je Německo, Finsko, Francie, Itálie, Rakousko a Švýcarsko byly zavedeny jednotlivé části EDR. V Německu tak není zatím ekologickou daní zatíženo hnědé uhlí, ani nebylo zavedeno diferencované zdanění podle zdrojů energie (s tím, že obnovitelné zdroje energie se nedaní). Švédsko si vyžádalo šestiletou výjimku na fosilní paliva. Další úlevy až na deset let mají jednotlivé podniky a v rámci EU se s úlevami počítá do roku 2012.

Výnosy z ekologických daní jsou používány hlavně na snížení příspěvků na sociální pojištění a daně z příjmu. To je zřejmě hlavním lákadlem pro zaměstnavatele i zaměstnance, protože tyto daně se sníží o 90 – 100%. Pouze malá část do 10% z výnosů pak jde na programy k ochraně životního prostředí. Mezi pozitivní dopady se uvádí zvýšení zaměstnanosti a vývoj technologií příznivějších pro životní prostředí. Došlo také k nárůstu podílu cestujících využívajících hromadnou dopravu (cca o 15%). Systém přitom zjednodušuje dosavadní výběr daní a dochází k úspoře nákladů na správu daně.

V souladu se směrnicí Evropské unie 2003/96/ES připravuje Česká republika ekologickou daňovou reformu již od loňského roku a zavedena by měla být do roku 2007, do kdy platí povolené přechodné období. Ze současného vývoje zaznělo od zástupců ministerstev životního prostředí a financí, že se tyto resorty zatím nebyly schopny dohodnout na jednotné koncepci EDR. Podle návrhů by se česká EDR měla vyznačovat například rozdílným zdaněním energií podle dopadů na životní prostředí při jejich výrobě. Dosavadní návrhy však podle Karla Korby z ministerstva financí půjdou do šuplíku a nová vláda začne připravovat společný koncept.

Ruku v ruce se zaváděním EDR musí jít také odstraňování tzv. perverzních dotací, neboli dotací, které v důsledku škodí životnímu prostředí. Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha upozornil, že kvůli některým dotacím již řadu let stagnuje naplňování závazků, které Česká republika přijala. Nemění se tak druhová skladba lesů směrem k přirozenému stavu, protože jsou vynakládány dotace na vysazování smrkových monokultur. Během dvou let dotace představovaly 42 milionů korun. Nemusí však jít jen o přímé finanční dotace. Zákonem nařízené stavební uzávěry na dobývacích prostorech zvýhodňují těžební firmy, které nemusí vést rovnou soutěž na trhu s pozemky. Řadu případových studií obsahuje brožura České perverzní dotace (viz související odkaz), která prý svým názvem vzbudila nebývalý ohlas mezi českými poslanci.

Na další vlivy ekologicky škodlivých dotací poukázal Jaroslav Klusák ze společnosti Porsenna. Vláda podporuje obrovskými částkami ze státního rozpočtu vznik nových průmyslových zón tzv. „na zelené louce“ a přitom se jen okrajově řeší problém „brownfields“ - již nevyužívaných starých továrních hal. Tím dochází k plýtvání prostředků a zbytečnému záboru volné krajiny. V rámci protipovodňových dotací jsou zase financována opatření (např. betonování koryt toků, apod.), která opakovaně selhávají.

„Smysl odkrytí ekologicky perverzních dotací je upozornit na další rozměr důsledku dotací. Neznamená to, že dotace nemají ekonomické či jiné racionální opodstatnění, ale že environmentální hledisko se doposud nebere v úvahu,“ prohlásil v závěrečné diskusi Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí UK.

Michal Štingl

DISKUSE - KOMENTÁŘE: