Nevládní organizace přivítaly REACH s výhradami
13. 12. 2006 - PRAHA/ŠTRASBURK [Econnect/Arnika/Greenpeace]
„REACH sice představuje pokrok oproti stávajícímu stavu, ale jeho konečná podoba je příliš slabá na to, aby byla schopna zajistit ochranu zdraví lidí a našeho životního prostředí před nebezpečnými chemickými látkami, kterými chemický průmysl každoročně zásobuje trh v tisících tun a používá je mimo jiné ve výrobcích denní spotřeby,“ komentoval předseda sdružení Arnika Jindřich Petrlík, který byl přihlížel závěrečnému hlasování v Evropském parlamentu.
Část českých europoslanců si dokonce nepřála zrod REACHe vůbec s odůvodněním, že to ohrozí existenci evropského chemického průmyslu kvůli nákladům, které toto nařízení vyvolá. Poslanci ODS hlasovali proti REACHi už od samotného počátku. Ignorovali tak přání více jak sedmnácti tisíc signatářů petice Budoucnost bez jedů a dali na rétoriku chemického průmyslu.
Greenpeace dnes na netradiční tiskové konferenci v kavárně u sídla Svazu chemického průmyslu zveřejnilo fakta o tom, že český postoj k REACH byl formulován na základě naprosto nevyvážených a předem zaujatých podkladů. Podle Greenpeace reforma zůstala vlivem silného odporu chemického průmyslu stát na půli cesty. Řada nebezpečných chemikálií bude proto i nadále ohrožovat lidské zdraví a životní prostředí.
Jmenované organizace se shodují s prohlášením evropských nevládních organizací zaměřených na ochranu zdraví, životního prostředí a spotřebitelů. "Závažné mezery v REACHi stále ještě umožní používat ve výrobě a spotřebních výrobcích mnoho chemických látek, které mohou způsobit vážné zdravotní problémy, včetně rakoviny, poškození plodu a narušení rozmnožování. Dále konečná dohoda o REACHi umožňuje průmyslovým firmám, které dovážejí a vyrábějí chemické látky v objemech do 10 tun ročně - tedy 60% chemických látek spadajících pod režim REACHe, aby neposkytli žádné smysluplné informace o bezpečnosti těchto látek," uvádí se v prohlášení.
Úspěchem nové legislativy je především prosazení principu povinné náhrady látek, které se velmi těžko rozkládají v životním prostředí (látky perzistentní) a látek, jež se hromadí v živých organismech (látky bioakumulativní). Tyto chemikálie budou muset být nahrazeny bezpečnějšími alternativami, pokud takové existují. Výrobci rovněž budou nuceni poskytnout informace o bezpečnosti látek, které ve větším množství vyrábějí či dovážejí do Evropy. V minulosti mohly firmy prodávat téměř jakoukoliv chemikálii, aniž by poskytly informace o jejím vlivu na zdraví a životní prostředí. Omezení pak přicházela jen případ od případu jako odpověď na různé skandály.