"Uhelné" regiony mají šanci získat unikátní systémovou podporu EU. Dostanou se mezi šest podpořených i české kraje?
9. 7. 2019 - PRAHA/BRUSEL [Econnect / Hnutí DUHA / Centrum pro dopravu a energetiku]
Navržená řešení zohlední specifika daného regionu pro přechod na čistou energetiku, kvalitu životního prostředí, zaměstnanost a sociální problémy, kulturu a infrastrukturu. Součástí technické pomoci bude také prověření možných zdrojů financování.
Hnutí DUHA a Centrum pro dopravu a energetiku považují výzvu Evropské komise za jedinečný podnět k jasné dekarbonizační strategii s konkrétními řešeními pro "uhelné" regiony. Kraje Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský, které jsou těžbou a spalováním uhlí zatíženy, by se měly snažit podporu získat. V ČR už několik let běží program RE:START, v jehož rámci vláda každoročně schvaluje akční plány s konkrétními projekty. Ekologické organizace sice program považují za principiálně smysluplný, ale upozorňují, že nemá jasně zakotvený odklon krajů od fosilních paliv a nedostatečně zapojuje místní veřejnost.
Účast našich "uhelných" krajů v systémově pojaté asistenci EU by mohla pomoci s jejich nasměřováním k udržitelnému ekonomickému rozvoji, který by dále nebrzdila závislost na uhlí. Finance na tento rozvoj pak mohou přicházet nejen z fondů EU, ale také například z výnosů emisních povolenek (například prostřednictvím programů, jako je Nová zelená úsporám či tzv. Modernizačního fondu na podporu rozvoje obnovitelných zdrojů). Šancí pro Ústecký a Karlovarský kraj je také zvýšení těžebních poplatků z hnědého uhlí.
Sokolovská uhelná těží v Karlovarském kraji šest milionů tun hnědého uhlí ročně a provozuje dvě velké uhelné elektrárny. František Štěpánek, spolumajitel a generální ředitel firmy , se nedávno v deníku Právo vyjádřil, že přestože je na Sokolovsku připraveno k vytěžení zhruba 120 milionů tun uhlí (tedy zásoby na dvacet let), je Sokolovská uhelná připravena na jednání o případném uspíšení konce těžby. Podle ředitele má firma připraveny peníze nejen na rekultivace a sanace, ale částečně také na to, aby se podílela na proměnu regionu na dobu pouhelnou. Jako podmínku ovšem klade vznik nových adekvátních pracovních míst.
Naopak v Ústeckém kraji působící firmy SevEn Energy (bývalá Mostecká uhelná) Pavla Tykače a také Severočeské doly (ze skupiny ČEZ) usilují prodlužovat závislost na uhlí. ČEZ žádá o prodloužení těžby na velkolomu Bílina [6]. Pavel Tykač zase usiluje o odkoupení největší české uhelné elektrárny Počerady od ČEZu. Plánuje ji provozovat dlouhodobě s využitím uhlí z velkolomu Vršany, který má dostupné zásoby až do roku 2052 [7]. Tyto záměry hrozí podkopat ozdravení, dekarbonizaci a udržitelný ekonomický rozvoj kraje.
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl: "Evropská unie nabízí i českým uhelným krajům unikátní možnost získat systémovou pomoc s odklonem od uhlí a udržitelným ekonomickým rozvojem. Doufám, že stát, kraje i obce budou o tuto podporu usilovat a držím jim palce, aby to vyšlo. Příklad Sokolovska ukazuje, že vizi dřívějšího odklonu od uhlí možná sdílí i takzvaný uhlobaron. Naopak v Ústeckém kraji probíhají snahy o prodloužení doby uhelné, zejména pod tlakem firem Pavla Tykače. Pokud nechce stát šance Ústeckého kraje na ozdravení, dekarbonizaci a udržitelný ekonomický rozvoj podkopat, nesmí připustit, aby ČEZ rozšířil těžbu na velkolomu Bílina či prodal elektrárnu Počerady soukromému majiteli."
Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku řekla: "Technická podpora může uhelným regionům v neodkladném procesu odklonu od uhlí výrazně pomoci. Jasná a na míru šitá strategie může v regionech nastolit předvídatelné podmínky jak pro investory, tak pro místní samosprávy. Je na místě, aby se české regiony do výzvy přihlásily a daly tak najevo aktivní zájem o svou udržitelnou budoucnost."