Neúspěšné námluvy

8. 8. 2002 - PRAHA [Infoservis]

Občanská společnost nemá v Ruské federaci prakticky žádnou tradici, uvážíme-li, že komunistický Sovětský svaz vzniknul na základech feudálního carského Ruska. Za posledních deset let si však stačilo mnoho Rusů uvědomit, že mnohé občanské aktivity už nejsou trestné, a dnes úřady odhadují, že různých občanských iniciativ, spolků či nevládních nekomerčních organizací je ve státě se sto padesáti miliony obyvatel na tři sta tisíc. Zahrnují aktivity od sbírání známek, kynologii, přes zahrádkářské spolky, až po ekology či ochránce lidských práv.

Loni koncem listopadu zorganizovala vláda dosud nevídané Občanské fórum, dvoudenní konferenci pěti tisíc zástupců občanských iniciativ z celé země. Setkání, které se mělo pokusit o konstruktivní dialog vlády se zástupci občanů, však skončilo velkým krachem.

Už dlouho před tím se totiž mezi zástupci občanských iniciativ vedly ostré diskuse, zda se vůbec takové akce zúčastnit. Aktivisté se nakonec rozdělili na dvě nestejně velké skupiny: jedna prohlašovala, že je třeba využít každé možnosti setkání s politiky a sdělit jim svoje názory a podněty. Druhá skupina, kam patřili hlavně bývalí disidenti a bojovníci za lidská práva, byla přesvědčená, že žádný dialog se současnou ruskou mocí nemá smysl a Občanské fórum brala jako pokus o svázání občanských aktivit či rovnou jako útok na ně. Na konferenci navíc nebyli pozvaní zástupci ruské pravoslavné církve, která patří mezi nejvlivnější síly v současném Rusku.

"Je to provokace ze strany vlády," prohlásila v rozhlasové stanici Echo Moskvy Valerije Novodvorská, ruská opoziční politička. Dodala, že vláda v čele s prezidentem Vladimirem Putinem, který fórum zahajoval, chce tímto způsobem demonstrovat, že mezi mocí a občany neexistují rozepře. Účast na fóru odmítli mimo jiné bývalí proslulí disidenti či obránci lidských práv, jako Jelena Bonnerová, vdova po akademiku Sacharovovi, či Lev Ponomarjov, kteří prohlásili, že vláda každodenně ignoruje otázky spojené s lidskými právy, a taková akce má pouze navenek ukázat, jak jsou nynější vládnoucí politici tolerantní a demokratičtí. Fóru nevěřili ani někteří opoziční poslanci Dumy. Grigorij Javlinskij, šéf hnutí Jabloko, prohlásil, že jde pouze o propagační akci, která má vylepšit image prezidenta a nijak vztahům mezi občany a státem neprospěje.

Výsledky dvoudenního rokování aktivistů s politiky, ministry a poslanci v kremelském Sjezdovém paláci se navíc ukázaly jako sporné a samotná akce jako více méně formální: prezident Putin sice při zahajovacím proslovu vyzval k budování občanské společnosti, která podle něj musí být svobodná, z několika kulatých stolů a diskusních fór však nevzešel žádný závěrečný dokument, oficiálně se účastníci neshodli na žádném stanovisku. Podle některých kritiků bylo na škodu příliš velké množství pozvaných hostů, kteří měli málo času se vůbec vzájemně poznat a vyměnit si názory. Na akci přitom různí sponzoři věnovali jeden a půl milionu dolarů.

Důvěryhodnosti nepřidalo ani to, že hlavním organizátorem Občanského fóra byl Gleb Pavlovskij, předseda Fondu efektivní politiky, který spolupracuje s prezidentem Putinem na vytváření jeho image a je jedním z hlavních kremelských ideologů.

Podle některých kritiků totiž Putin navenek vystupuje jako demokratický západně orientovaný politik, doma, tedy v Rusku, však vládne pevnou rukou a všechny jeho dosavadní pokusy o dialog se zástupci občanských sdružení se omezovaly jen na oficiální audience v kremelské prezidentské pracovně.

Pokus o navázání dialogu s nevládními organizacemi tak nevyšel. Daleko důležitější než dvoudenní fórum totiž pro ně je, aby jim ruské úřady neztěžovaly práci. Ty se však stále k občanským sdružením či humanitárním organizacím staví podezíravě a pro jejich působení často nesmyslně vyžadují štosy dokumentů. Například nevládní zahraniční organizace Armáda spásy, která se stará o bezdomovce a chudé ve velkých ruských městech, má s úřady problémy skoro každý rok. Když Armádě spásy nezavřou některou z vývařoven, odmítnou třeba prodloužit víza jejím zahraničním spolupracovníkům nebo dočasně vezmou povolení pro působení na ruském území.

Velké problémy s policií ale mají i místní sdružení na ochranu lidských práv, která se například zasazují o dodržování práva v Čečensku.

Jana Ustohalová, autorka je redaktorkou Mladé frondy Dnes

Článek je součástí Tématu Infoservisu Putin a nevládní organizace.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: