Na půl cesty s Civilií

23. 4. 2004 - PRAHA [Občanské noviny]

Podle jakého klíče dosud rozdělovala Nadace Civilia své fondy?

My jsme do konce minulého roku financovali nestátní neziskové organizace pracující v sociální a zdravotní oblasti. V podstatě jsme spontánně přijímali žádosti občanských sdružení, obecně prospěšných společností a církevních právnických osob. Podporovali jsme stavební úpravy budov. Brali jsme zřetel na to, jestli zmíněné iniciativy tam mají zaručené dlouhodobé působení, minimálně 10 let, zda mají více finančních zdrojů, například ze státní správy, od sponzorů nebo dárců, jestli tedy existuje záruka udržitelnosti projektu. Konkrétně jsme například podporovali Dům klidného stáří v Ludgéřovicích, léčebnu pro matky nebo těhotné drogově závislé ženy v Karlově u Čimelic, pět hospiců. Mohu říct, že žádný z těch zhruba 300 projektů, které jsme podpořili, nezkrachoval.

Mění se systém a cílová skupina vaší podpory v souvislosti s tím, že se zahraniční dárci rozhodli směrovat svou pomoc do méně rozvinutých zemí?

Civilia si musí najít svoje místo, aby dokázala přežít a být užitečná, to znamená, že si musí vytvořit profil, nejlépe se v programech zaměřit na srozumitelné konkrétní skupiny nebo oblasti. Dlouho jsme zvažovali, jak si vybrat, posuzovali jsme to i z hlediska toho, jaký je náš tým a s kým jsme schopni pracovat, s jakými službami máme dobré zkušenosti. Vybrali jsme si mladé dospělé, kteří opouštějí dětské domovy, případně diagnostické ústavy a buď nemají žádnou rodinu, nebo jejich biologická rodina nefunguje. V době, kdy se před jejich vrstevníky otevírá svět, stojí před branami ústavu a nemají kam jít. Jejich možnosti a životní perspektivy jsou velmi omezené. Nejsou dostatečně připraveni na běžný život ve společnosti. Nemají kde bydlet a pracovat, neumějí komunikovat, postrádají potřebné sociální návyky, neumějí hospodařit s penězi a neumějí se o sebe sami postarat. Mnozí z nich pak končí na ulici, lehko sklouznou k drogám, k nějaké kriminální činnosti. Polovina lidí, kteří jsou u nás v současnosti ve vězení, strávila dětství v dětských domovech nebo výchovných ústavech. Proto jsme se rozhodli podporovat takzvané domy na půl cesty.

Co je to dům na půl cesty?

Zařízení, v nichž mohou po přechodnou dobu mladí mezi 17 a 24 lety bez funkčního rodinného zázemí zůstat. Tamní profesionálové jim pomáhají najít si práci, bydlení. Často mají tyto domy chráněné dílny, kde si osvojují pracovní návyky, učí se soustavně docházet do práce. Máme dobrou zkušenost se zakladatelem této formy služeb, což je občanské sdružení DOM - Dům otevřených možností, které vypracovává i metodiku, jak s klienty zacházet.

Kolik těchto domů na půl cesty u nás existuje?

Přibližně deset, v Praze jsou dva, ale jsou i na Moravě a ve východních Čechách. To, že tyto domy existují, automaticky neznamená, že tam všechno správně funguje. Proto jsme se v rámci projektu Vítejte na půl cesty spojili právě se sdružením DOM, které pořádá metodická školení, jichž by se žadatelé o naši podporu měli účastnit. Naším konečným cílem ovšem je, aby tyto domy nemusely existovat, aby opuštěné děti netrávily dětství ve státních institucích, ale dostalo se jim individuální pěstounské péče. K tomu směřuje projekt sdružení DOM "Proměna", který se snaží o změnu současného nevyhovujícího systému náhradní rodinné péče. Prvním výstupem Proměny je projekt Natama, který si klade za cíl vybudovat podmínky pro hladké fungování profesionální pěstounské péče v ČR. Nadace Civilia sympatizuje s těmito projekty. Ovšem než tato iniciativa přeroste v celorepublikově fungující systém, vyjde z dětských domovů a podobných zařízení mnoho mladých dospělých, kteří budou potřebovat pomoc.

Kdo může konkrétně žádat o podporu Nadace Civilia?

Občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti, které provozují nebo hodlají provozovat dům na půl cesty nebo tréninkové pracoviště pro lidi od 17 do 24 let, kteří vyrostli bez dobrého rodinného a sociálního zázemí, pro mladé lidi vytržené z běžných sociálních vazeb - bezdomovce, ohrožené a rizikové skupiny mládeže, bezprizorné, dále pro mladé lidi se zdravotním postižením, kteří žijí bez rodin nebo jiného sociálního zázemí, především pak pro ty z nich, kteří opustili některý typ ústavní péče.

Sedmého dubna se v ulicích Prahy uskuteční pouliční charitativní sbírka Nadace Civilia - nač budou použity vybrané prostředky?

Opět na podporu projektů chráněného bydlení a chráněných domovů pro mladé lidi z rozvrácených rodin. S prodejem předmětu, kterým je klíč s ouškem ve tvaru srdce, Nadaci Civilia pomohou dobrovolníci z řad studentů pražských gymnázií.

(Kód programu "Podpora investic pro vznik, rozšíření a vybavení Domů na půli cesty a tréninkových pracovišť pro mladé lidi bez funkčního rodinného zázemí": NC/II/2004, uzávěrka: 30. 4. 2004.)

Nadace Civilia byla zaregistrovaná v roce 2000, ale její aktivity sahají už do počátku 90. let. Tehdy se 35 holandských nadací rozhodlo, že budou podporovat rozvoj občanských iniciativ ve střední a východní Evropě. Vzniklo Sdružení spolupracujících nizozemských nadací, které začaly finančně podporovat rekonstrukce a opravy budov v České republice, aby v nich mohla působit občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti a církevní právnické osoby. Protože poptávka byla velká a během 90. let u nás vznikala další občanská sdružení, byla Civilia zaregistrovaná jako česká nadace, která bude podporovat sociálně zdravotní oblast investičními náklady na stavební úpravy s tím, že podpora nizozemských nadací bude dočasná, do roku 2003. Kvůli povodním v roce 2002 se podpora prodloužila do roku 2004.

Rozhovor jsme převzali z Občanských novin - přílohy Literárních novin č. 15/2004.

Helena Chvojková