Staronový zákon o šmírování elektronické komunikace čeká jen na podpis prezidenta

25. 7. 2012 - PRAHA [Econnect/Iuridicum Remedium]

Plošné preventivní sledování elektronické komunikace občanů se vrací do českého právního řádu. Přesto, že původní zákon zrušil v roce 2011 Ústavní soud, nový už čeká jen na podpis prezidenta. Ochránci soukromí se bojí zneužívání údajů kvůli nedostatečné úpravě v zákoně o policii nebo sledování obsahu internetové komunikace, které může přinést prováděcí vyhláška.

Po Poslanecké sněmovně i Senát schválil vládní návrh novely zákona o elektronických komunikacích a některých dalších zákonů, které znovuzavádí
povinnost poskytovatelů telefonních nebo internetových služeb monitorovat komunikaci jejich klientů a předávat je na vyžádání policii, zpravodajským
službám nebo České národní bance. Plošné sledování komunikace občanů se tak vrací do českého právního řádu po zrušení předchozí právní úpravy dvěma
rozhodnutími Ústavního soudu z března a prosince 2011. Vládní návrh zákona, který Senát schválil na své schůzi ve středu 18. července, reaguje na
rozhodnutí Ústavního soudu a implementuje evropskou směrnici, která uchovávání provozních a lokalizačních údajů o elektronických komunikacích nařizuje.

Podle občanského sdružení Iuridicum Remedium, které iniciovalo březnové rozhodnutí Ústavního soudu a zapojilo se svými připomínkami i do přípravy nové úpravy, je nový zákon sice lepší, než zrušená úprava, ale stále má řadu chyb, které povedou k neústavním zásahům do soukromí občanů. Za základní problém považuje IuRe samotnou existenci operátorů plošně sledovat komunikaci všech občanů bez jakéhokoli podezření. Za klíčovou proto považuje
revizi samotné evropské směrnice, která tuto povinnost zavedla, a posouzení její ústavnosti ze strany Evropského soudního dvora.

"Pokud jde o českou implementaci směrnice, tak jsme se v připomínkovém řízení k nové právní úpravě snažili prosadit, aby sledování občanů a možnost zneužívání těchto údajů bylo maximálně omezeno," uvedl právník IuRe Jan Vobořil. "Původní návrh představený ministerstvem vnitra v létě minulého roku jsme považovali za zcela nepřijatelný. V průběhu legislativního procesu jsme postupně připravili připomínky pro ministerstvo vnitra, poslance i senátory. Jsme rádi, že v průběhu následných jednání se zástupci ministerstva vnitra i dalších klíčových institucí se nám podařilo prosadit zpřísnění pravidel pro využívání těchto údajů. Za důležité považujeme například zavedení povinnosti informovat ty, o nichž byla data vyžádána podle trestního řádu, zdůraznění subsidiarity použití těchto údajů při vyšetřování trestných činů, nebo nutnosti disponovat souhlasem soudu pokud data vyžadují zpravodajské služby nebo Česká národní banka," dodal Vobořil.

Řada zásadních problémů přesto zůstala nedořešena, což podle IuRe v budoucnu povede k dalšímu neústavnímu využívání těchto údajů. "Za vůbec největší problém nové úpravy považujeme ignorování oprávnění policie využívat tato data mimo trestní řízení podle zákona o policii. Policisté mohou podle těchto ustanovení vyžadovat údaje v podstatě neomezeně, bez soudní kontroly a bez jasně nastavených a kontrolovaných procesů pro jejich vyžádání. Je zarážející, že ačkoli sama policie v průběhu legislativního procesu chtěla tato pravidla zpřísnit, tak ministerstvo vnitra toto odmítlo a ani poslanci nebo senátoři se
touto dokořán otevřenou bránou ke zneužívání údajů ze strany jednotlivých policistů přes naše opakované upozornění nezabývali," uvedl Vobořil.

"S obavami také čekáme na prováděcí vyhlášku k zákonu, která by měla mimo jiné stanovit, jaké údaje se vlastně budou plošně uchovávat. Právě tato otázka
přitom může dát právní úpravě zcela jiný smysl, jak pokud jde o míru narušení soukromí občanů, tak pokud jde o nároky na technické a personální vybavení
nutné pro uchovávání dat, které bude muset proplácet stát. Klíčová bude zejména otázka, zda budou uchovávány údaje o cílové straně internetové komunikace. To by znamenalo nejen de facto sledování obsahu toho, co hledáme na internetu, ale i mnohonásobný nárůst výdajů státního rozpočtu na toto sledování. Je překvapující, že takto podstatná věc, která může zcela změnit smysl právní úpravy a měla by být upravena přímo v zákoně, zůstala zcela mimo zájem zákonodárců," uzavřel Vobořil.

V současné době tedy čeká zákon na podpis prezidenta republiky. Bude zajímavé, zda si Václav Klaus při svém rozhodování vzpomene na to, že kromě desítek
dalších osob včetně předsedy Ústavního soudu, se mezi oběťmi zneužití oprávnění policie vyžadovat tyto údaje objevili v minulosti i lidé z jeho nejbližšího
okolí.

-red-

DISKUSE - KOMENTÁŘE: