Vláda v pondělí projedná návrh zákona o DNA
16. 12. 2016 - PRAHA [Econnect/Iuridicum Remedium]
„Obecně vítáme, že vláda připravila právní úpravu, která existenci databáze reguluje na úrovni zákona,“ uvedl výkonný ředitel IuRe Jan Vobořil. „Měli jsme možnost se vyjádřit již k prvním verzím tohoto materiálu a některé naše připomínky byly akceptovány, bohužel stále je tu řada věcí, které vnímáme jako problematické. To, že nejsme sami ostatně ukazuje i řada připomínek v připomínkových řízeních, které zpravidla kritizují upozadění práva na ochranu soukromí v různých oblastech. U některých připomínek se nepodařilo mezi resorty najít shodu a vláda tedy bude muset určit konečnou podobu návrhu,“ doplnil.
Jde například o kontroverzní návrh, aby byly uchovávány DNA profily dětí vykonávajících ochrannou výchovu, přestože není jasně dané, že jde opravdu pouze o nejtěžší případy dětských násilníků, na něž tento návrh fakticky rozšiřující okruh osob, jejichž profil může být v kriminalistické databázi uchováván, podle vyjádření ministerstva míří.
„Lze uvítat, že ministerstvo upravilo rozdílné doby uchovávání profilu DNA podle závažnosti spáchaného trestného činu, přesto ale považujeme dvacetiletou dobu uchovávání profilů DNA u méně závažných trestných činů za příliš dlouhou, logičtější by bylo navázat dobu uchovávání na případnou recidivu nebo na zahlazení odsouzení v rejstříku trestů, případně uchovávat profily jen v případě pachatelů užšího okruhu trestných činů“ uvedl Vobořil.
„Ministerstvo neodstranilo z návrhu ani směšování profilů osob, jimž tyto byly odebrány dle trestního řádu a dle zákona o policii. V databázi by tak třeba měly být uchovávány profily osob podezřelých odebrané v souvislosti s vyšetřováním konkrétních trestných činů, které pak mohou být porovnávány se všemi ostatními profily uchovávanými v databázi, ačkoli to odporuje účelu odebrání biologického vzorku dle trestního řádu“ uvedl Vobořil.
„Jako zásadní problém vnímáme také skutečnost, že návrh neupravuje uchovávání neidentifikovaných stop z místa trestného činu. Bude tak zřejmě pokračovat praxe, kdy policie likviduje biologické vzorky, které lze využít pro opakovanou analýzu DNA. Fakticky se tak brání nápravě justičních omylů a znovuotevření případů, kdy došlo v minulosti k chybám policie při provádění DNA analýz. Jde třeba o případ Aleše Provazníka, který byl odsouzen na základě nesprávně provedené analýzy DNA v roce 2003 za vraždu, a kterému zajišťujeme obhajobu v jeho snaze o obnovu procesu,“ zakončil Vobořil.
Přes tyto nedostatky IuRe podporuje i vzhledem ke končícímu volebnímu období přijetí návrhu vládou a bude následně prosazovat jeho úpravu formou poslaneckých návrhů.