První čápi se vracejí na hnízdiště. Ohrozit je mohou otrávení hraboši
17. 2. 2020 - PRAHA [Econnect / Česká společnost ornitologická]
Ornitologové považují jed za nebezpečné řešení. „Chápeme, že pro některé zemědělce je stávající gradace podobnou kalamitou, jako bylo sucho v roce 2018. Chemické řešení je ale nešťastné, protože se přitom mohou otrávit i přirození predátoři a do budoucna tím jen problémy s hraboši prohloubíme. Podobně jako u jiných přírodních kalamit by měl stát podpořit ty zemědělce, kteří s hraboši bojují bez chemie, ale nejsou úspěšní. Ale především by měl stát zavést systémové změny vedoucí k celkovému posílení přirozených funkcí krajiny, k cílené podpoře predátorů hrabošů a zavést možnost státem garantovaného pojištění proti škodám způsobeným hraboši,“ vysvětluje Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické.
Už loni v srpnu povolilo ministerstvo povrchové rozsypávání jedu. „Upozornili jsme na to tenkrát tiskovou zprávou, u veřejnosti se zvedla velká vlna odporu a ministr Toman během jednoho týdne povolení rozsypávat jed stáhl. Jedem se loni otrávili například čápi, bažanti a zajíci. Máme obavy, že se to stane znovu,“ sděluje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.
Vyjádření ministerstva obsahuje nepravdy
Ministerstvo zemědělství vydalo k trávení hrabošů oficiální vyjádření (http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/skodlive-organismy/hrabos-polni-otazky-a-odpovedi.html). „Text ale obsahuje zavádějící informace a jasně směřuje k tomu, aby přesvědčil nepozorného čtenáře, že žádné riziko nehrozí. Tvrdí například, že predátorům hrabošů nehrozí otrava kvůli tomu, že nežerou hrabošovo trávicí ústrojí. Není to pravda. Volavky, čápi i sovy polykají hraboše vcelku a otravy fosfidem zinku, účinnou látkou Stutoxu, jsou zdokumentované i u dravců jako je káně lesní, moták pochop, orel královský a orel mořský,“ upozorňuje Vermouzek.
Dalším rozporuplným tvrzením je, že v případech extrémního výskytu hrabošů je aplikace do nor nereálná a logisticky nezvládnutelná, a proto je třeba jed aplikovat povrchově. Zároveň má ale zemědělec za povinnost jednou za den sesbírat uhynulé hraboše z pole. „Nedává to smysl. Má-li zemědělec dost lidí na to, aby sesbíral z každého hektaru tisíce uhynulých hrabošů, jak to, že nemá lidi na vkládání jedu do nor?,“ ptá se Vermouzek.
Ornitologové apelují na veřejnost, aby si více všímala, co se v krajině děje. Pokud zjistíte, že na poli leží mrtví ptáci, zajíci a další živočichové, pošlete informaci na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) podatelna@ukzuz.cz a v kopii na ČSO cso@birdlife.cz a ČIŽP podatelna@cizp.cz