Dopady plánovaných reaktorů v Temelíně musí být posouzeny znovu a řádně
2. 9. 2010 - ČESKÉ BUDĚJOVICE [Econnect]
Patří mezi ně:
o Nedostatečné zdůvodnění potřeby záměru – předložené alternativy neřeší otázku potřebnosti nových reaktorů. Dokumentaci chybí srovnání s nulovou variantou - náhradou zvažovaného výkonu nových atomových bloků pomocí kombinace potenciálu obnovitelných zdrojů elektřiny, zvyšování energetické efektivnosti a snížení množství vyvážené elektřiny.
o Nehodnocení dopadů dalších přímo souvisejících staveb a činností – je vynechána řada staveb a činností, které přímo souvisí s posuzovaným záměrem a zároveň mají výrazné dopady na životní prostředí: těžba uranu pro nové jaderné reaktory, zpracování uranové rudy a celý samotný proces výroby jaderného paliva, likvidace jaderné elektrárny, sklad vyhořelého paliva a celkové řešení problému vyhořelého paliva, vyvedení elektrické energie z rozvodny Kočín, především nové vedení 400 kV Kočín – Mírovka atd.
o Nejsou hodnoceny konkrétní typy jaderných reaktorů - pro hodnocení je použita tzv. obalová metoda, kdy se hodnotí virtuální jaderná elektrárna stvořená z teoretických parametrů.
o Nedostatečně zhodnocené dopady těžké havárie – počítá se se zachováním funkčnosti kontejnmentu, aniž je uvažován úniku radioaktivních látek pro případ poškození ochranné obálky například v důsledku vojenského útoku, nadprojektové havárie, nebo při pádu velkého dopravního letadla.
o Není využit princip nejlepších dostupných technik (tzv. BAT), který zaručuje použití technologií s vyšší bezpečností, než současná praxe hospodářského vyvažování nákladů a zisků.
o Ekonomické podcenění záměru - z pohledu ekonomiky patří jaderná energetika k náročným, ale i nejistým odvětvím.
Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl: „Dokumentace, jak byla ČEZem předložena, nenaplňuje ani podmínky Ministerstva životního prostředí pro její zpracování. Nedovedu si představit, že nestranně fungující úřad by ji uznal bez zásadního dopracování.“
Martin Sedlák z Hnutí DUHA doplnil: „Autoři dokumentace mají asi rádi Jurský park. Rádi by viděli českou energetiku trvale postavenou na obřích zdrojích a vysoké spotřebě. Tím, že odmítli vypracovat srovnání s nulovou variantou, však odmítají i postupnou modernizaci ekonomiky, nástup efektivní průmyslové výroby s menší spotřebou. Dva nové reaktory jsou zcela marginální oproti příležitostem snižování energetické náročnosti.“
Monika Machová Wittingerová, předsedkyně Jihočeských matek řekla: „Dokumentace EIA je pětisetstránkovou projadernou agitací. Objevují se zde například takové perly, jako tvrzení, že obyvatelé v okolí temelínské elektrárny mají nižší míru neuroticismu a depresivních stavů, vyšší úroveň spokojenosti s vlastním životem a úrovní jeho prožívání.“
Pavel Vlček z Občanské iniciativy pro ochranu životního prostředí připomněl: „Stejně tak jako v minulosti není ani dnes v dokumentaci prakticky zohledněno, jak bude nakládáno s vyhořelým jaderným palivem. Veřejnosti jsou předkládány stále jen neurčité informace o vývoji technologií a možnosti jeho opětovného využití. Přípravu hlubinného úložiště realizuje stát a problematika je podle dokumentace řešitelná v rámci platné legislativy a národní koncepce. Nutno připomenout, že se u nás i ve světě nakládání s jaderným odpadem a jeho následné ukládání setkává s výrazným odporem obyvatel.“
Marta Heveryová ze sdružení V havarijní zóně Jaderné elektrárny Temelín zakončila: „Za hlavní nedostatek tohoto procesu považuji posuzování podle staré verze zákona EIA, který z něj činí zcela formální záležitost, bez možnosti účinně uplatnit byť sebenaléhavější připomínky veřejnosti. Formálnost procesu se odráží i ve zvažování čtyř typů reaktorů, které nejsou dostatečně technicky specifikovány. Je nemožné ověřit si tvrzení z dokumentace, že budou splňovat platné normy a předpisy. Každý z řady reaktorů uvedených v předloženém záměru má zcela jiné provozní parametry, odlišné podmínky provozu a zejména jiný průběh případné havárie s rozdílným vlivem na životní prostředí.“
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout