Vláda musí požadovat moderní elektrárny
10. 10. 2007 - PRAHA [Hnutí Duha / Calla]
ČEZ plánuje, že některé ze svých elektráren rekonstruuje na zastaralou účinnost 37,6 %. Přitom moderní uhelné technologie dovolují účinnost až 43 %. Mají tedy menší spotřebu uhlí a menší exhalace oxidu uhličitého.
Nejlepší hnědouhelná elektrárna Niederaussem v Německu má čistou účinnost přes 43 %. Elektrárny Lippendorf a Boxberg spuštěné před sedmi lety dosahují 42 %.
Vládní strany se v koaliční smlouvě zavázaly: „Přijmeme závazné standardy energetické účinnosti pro autorizaci nových a rekonstruovaných energetických zdrojů, které budou odpovídat evropským kritériím nejlepší dostupné technologie (BAT).“
ČEZ argumentuje, že Tušimice a Prunéřov nepřestavuje na čtyřicetileté období. Ovšem to není technická překážka. Kratší, pětadvacetiletý provoz pouze sníží ekonomický výsledek pro ČEZ.
Ekologické organizace připomněly, že lepší technologie nebudou mít vliv na cenu elektřiny. Prodejní cena se totiž určuje na burze. Náklady konkrétní společnosti na ni nemají vliv. Nákup levnější a špinavější zastaralé technologie pouze zvětší rozdíl mezi náklady a tržbou, tedy zvýší zisky ČEZ.
Německé energetické společnosti připravují elektrárny s padesátiprocentní účinností, které budou operovat během několika let. Rozdíl v spotřebě uhlí mezi elektrárnou s účinností 37 % a 50 % je čtvrtinový.
Petr Holub z Hnutí DUHA řekl: „Samozřejmě, že lze Tušimice nebo Prunéřov přestavět na tři- nebo dvaačtyřiprocentní účinnost. V Německu takové hnědouhelné elektrárny běží v komerčním provozu už sedm let. Do ceny elektřiny se lepší technologie nepromítnou. Cena vzniká na burze, kde ČEZ vůbec není rozhodujícím hráčem. Jediný důsledek je, že ČEZ bude mít menší marži, a tedy i menší zisky. Několikaprocentní rozdíl v účinnosti po dobu provozu elektrárny činí miliony tun uhlí a exhalací.“
Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl: „Na stanovisku ministerstva průmyslu a obchodu k minimálním účinnostem elektráren se ukazuje, že jeho kroky ve skutečnosti ovládá firma ČEZ. Dává přednost jeho zisku a plýtvání surovinami před čistějším životním prostředím.“