Myslete na ženy

12. 9. 2006 - [SKOK – Spolek oborové konference NNO působících v sociální a zdravotně sociální oblasti]

Žijeme v Evropě, ve 21. století. Mužský svět. Mužský pohled na věc. Typicky mužský přístup. Tradiční mužská povolání. A na druhé straně ženské záležitosti. Zaměstnání vhodná pro ženy. Ženské myšlení.

Úkoly, funkce a role jsou v každé kultuře po staletí přiřazované ženám a mužům jak ve společnosti, tak v soukromém životě. Ženská hnutí mají zásluhu na tom, že se v části světa, do něhož patří i Česká republika, rozšířil pojem gender jako sociálně konstruovaná definice vztahu mezi mužským a ženským pohlavím. Gender, vlastně rod, je možné snáze pochopit, podíváme-li se na něj jako by se jednalo o gramatiku. Tam není nadřazenosti a podřízenosti, dokonce ani předurčených společenských rolí. Pohlaví akcentuje biologické faktory – rozdílné tělesné znaky muže a ženy. Gender je sociální konstrukce. Role, které mají ženy a muži uvnitř kterékoliv kultury, jsou naučené, nikoliv dané pohlavím. Jsou také proměnlivé. Vezmeme-li obě pohlaví jako gramatický rod, necítíme, že by jeden nebo druhý nad druhým převažoval. A civilizace, kterou chceme udržet, je civilizací založenou na rovnosti příležitostí.

Cesta strukturálních změn ve smyslu gender vede od rovnosti k rovnoprávnosti až k demokracii. Začneme-li si všímat hlediska gender ve svém chování a v chování svého nejbližšího okolí, staneme se vůči němu vnímavější. Zjistíme také, že smysl pro rovnost gender není dán jenom ženám, které si tímto způsobem probojovávají lepší místo na slunci. To je zase jeden z předsudků. Vůbec nejde a nemělo by jít o pozitivní diskriminaci. Jsou muži citliví vůči tradičním a naučeným postojům, kteří se v gender našli a odbourávají i ten předsudek, že gender je cosi fuj - feministického.

Vnímavost vůči gender představuje změnu myšlení. Myšlení, které se vědomě či podvědomě vsune do každého detailu každodenních zkušeností, můžeme označit jako gender mainstreaming. Ano, jsou to dva obtížně pochopitelné pojmy. Ale je přece nesmírně jednoduché myslet tak, že muži a ženy jsou si rovni a tuto myšlenku aplikovat ve všech oblastech lidských činností.

Gender mainstreaming v sociálních službách například vede k poznání, že unifikace „mužských“ a „ženských“ rolí udržuje poskytovatele i uživatele ve schématech, která mohou být překážkou jejich rozvoje. Gender mainstreaming je nejvíce ze všeho úkolem pro politiky, ale i na nižší úrovni se můžeme postarat o to, abychom obyvatele domovů pro seniory nebrali jako množinu starších žen nebo azylový dům jako množinu bezdomovců, ač mohou jedni nebo druzí v rezidenční péči převažovat. Ostatně nejde jen o sociální služby, v poslední době se toto transformované myšlení aplikuje na další dimenze diskriminace a neúspěchu. Není vůbec těžké bez předsudků a zjednodušení pochopit rozdílné potřeby žen a mužů nacházejících se v obtížných společenských situacích, jež bez podpory okolí nemohou zvládnout. A vyjít jim vstříc.

Jen pro dokreslení situace: V Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost, který bude využívat Evropský sociální fond pro období 2007-2013, v části 3 - Strategie OP LZZ, v kapitole 3.7 Horizontální témata se v čl. 3.7.1 Rovné příležitosti mj. uvádí:

„Situace žen na trhu práce v České republice se v roce 2005 v porovnání s rokem 2004 mírně zlepšila. Podíl žen na celkové zaměstnanosti se zvýšil o 1,2 % a oproti předchozím létům dosáhly platy žen v roce 2005 80,9 % platů mužů. Daná situace však neodpovídá podílu žen, zastoupených 60 %, v kategorii s úplným středním vzděláním a odborným vysokoškolským vzděláním. Je patrný jistý posun v rovném přístupu k ženám, který je však nutno nadále rozvíjet. Přetrvávají však stereotypy, bariéry, mýty, které ovlivňují společenské vnímání. I na jejich změnu je nutno zaměřit pozornost....“

Milena Černá