Temelín čelí stížnostem ve Štrasburku
12.12.2003
ČESKÉ BUDĚJOVICE [Jihočeské matky]
Autor: Dana Kuchtová
První se týká trvalého utajování informací o bezpečnosti elektrárny. Sdružení marně žádá od roku 2000 o nahlédnutí do projektu a požární zprávy budovy pomocných radioaktivních provozů. Tuto budovu stavebník po dlouhou dobu odmítal nechat posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí, až jej k tomu donutil Vrchní soud v Praze. Ani poté se však sdružení požadovaných informací nedočkalo a nápravu nezjednal žádný vnitrostátní orgán.
Tím byl porušen článek 10 Evropské úmluvy, podle nějž má každý právo přijímat informace bez zasahování orgánů státu a bez ohledu na hranice. Podle názoru právního zástupce sdružení Františka Korbela neexistuje žádný důvod přípustný Úmluvou, pro který by měly zůstat informace utajeny. V evropských státech platí jednoduchá zásada, že „co není tajné, má býti veřejné“.
„Přístup veřejnosti k informacím ukazuje, že vysoká úroveň jaderné bezpečnosti je realitou často jenom na papíře. Mnoho problémů – právě u jaderné elektrárny Temelín – bylo zveřejněno jen díky tlaku veřejnosti na zveřejňování informací. Provozovatel jaderné elektrárny by je jinak zatajil“ říká Eva Hlasová ze Sdružení Jihočeské matky, která zodpovídá za právní projekt Temelín.
Další stížnost k Evropskému soudu napadá hned šest rozhodnutí o podstatných změnách technologie stavby JETE v průběhu 90. let. Po pádu režimu přistoupila společnost ČEZ k zásadním změnám stavby elektrárny kvůli přechodu ze sovětské jaderné technologie na americkou. Tyto změny povoloval stavební úřad v Českých Budějovicích bez posouzení dopadů na životní prostředí a po úplném vyloučení všech dotčených osob kromě elektrárenské společnosti. Takový postup porušoval právo dotčených osob na spravedlivý proces. České soudy se odmítly stížnostmi zabývat.
Podle právníka Františka Korbela již tento problém řešil Evropský soud ve věci Athanassoglou proti Švýcarsku v roce 2000. Tehdy jen velmi těsným poměrem odmítl stížnost odpůrců jaderné elektrárny, kteří namítali právě porušení práva na spravedlivý proces, neboť se k jejímu provozu mohli jen omezeně vyjádřit. Odpůrci elektrárny v Temelíně však byli z řízení vyloučeni zcela. Navíc jaderná elektrárna Beznau II ve Švýcarsku nevykazovala na rozdíl od JETE prakticky žádných poruch.