Evropa diskutuje o právu na sloučení rodin cizinců: co bude dál?
8. 3. 2012 - PRAHA [Sdružení pro integraci s migraci]
Přijetí Směrnice přineslo v mnoha ohledech zvýhodnění pro cizince usilující o sloučení rodiny, které je nezbytným předpokladem pro fungování rodinného života. Na druhou stranu některé členské státy omezují v posledních letech pravidla pro slučování rodin a volají po změně směrnice, především z údajného důvodu „čelit zneužívání práva na sloučení rodiny a lépe zvládat vysoký příliv cizinců,“ jak popisuje Zelená kniha. Podle Komise problémy spíše vězí v nesprávné implementaci směrnice, která ovšem sama ponechává členským státům přílišný prostor při provádění některých nepovinných ustanovení. Cílem konzultace proto bylo otevřít celospolečenskou diskusi na téma slučování rodin cizinců v EU, která upozorní na problémová místa samotné směrnice či způsobu jejího vnitrostátního provádění. Na základě došlých podnětů Komise pak rozhodne, jaké kroky dále podniknout.
SIMI připomínkovalo 11 z celkových 14 položených otázek v Zelené knize, ve kterých se vyjadřovalo ke konkrétním bodům české právní úpravy ohledně sloučení rodin cizinců ze třetích zemí. Třebaže se organizace přiklání k všeobecnému názoru, že v České republice je předmětná právní úprava dostačující, ve svém stanovisku upozorňuje na některé přetrvávající problémy v této oblasti. Zejména se jedná o dlouhé čekací lhůty k vyřízení pobytového povolení z rodinných důvodů, které se může protáhnout až na 2 roky, či nezařazení slučovaných osob (převážně dětí a žen) do systému veřejného zdravotního pojištění. Závažným problémem je také přílišná závislost pobytu přijíždějících rodinných příslušníků na svém sponzorovi, tedy cizinci s dlouhodobým či trvalým pobytem na území ČR (obvykle muži). „Česká právní úprava zakotvuje možnost změny účelu pobytu ze sloučení rodiny až po 3 letech pobytu na území. Opakovaně jsme řešili případy domácího násilí na ženách ze strany manžela, nebo psychické vydírání, do kterého byli vtaženy i děti, ale díky této úpravě sloučená osoba neměla možnost svou situaci řešit, protože by tím ztratila oprávnění k pobytu a musela se vrátit do země původu, což je pro mnohé sloučené osoby již nemožné. Navrhujeme tedy, aby směrnice harmonizovala úpravu možnosti změny účelu pobytu ve lhůtě 12 měsíců s možností zohlednit právě výše popsanou situaci,“ uvádí se ve stanovisku SIMI.
V obecné rovině se SIMI připojilo k výzvě evropských lidsko-právních sítí, jako např. European Network Against Racism (ENAR) či European Women‘s Lobby (EWL), které vyzývají Evropskou komisi, aby předně zajistila a vynutila správnou implementaci stávající Směrnice členskými státy. Pokud by i přesto bylo nutné některá pravidla obsažená ve Směrnici zpřesnit, Unie by se měla vydat cestou doporučení nebo usnesení Evropského parlamentu, nikoliv znovuotevřením a novelizací Směrnice. Opětovné projednávání Směrnice by totiž odstartovalo zdlouhavý a složitý proces vyjednávání s nejistým výsledkem a s ohledem na současné politické klima v Evropě by se novelizace Směrnice mohla stát nástrojem pro neúměrné zpřísnění podmínek v oblasti rodinné migrace.
Všechna došlá stanoviska a připomínky k Zelené knize lze najít na stránkách Evropské komise: http://ec.europa.eu/home-affairs/news/consulting_public/consulting_0023_en.htm
Stanovisko Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) vzniklo v rámci projektu "Zvýšení role neziskového sektoru v oblasti sociální integrace pracovních migrantů v České republice", financovaného z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR, v prioritní ose Mezinárodní spolupráce. Projekt realizuje Sdružení pro integraci a migraci ve spolupráci s portugalskou organizací Solidariedade Imigrante a rakouskou organizací Zentrum für MigrantInnen in Tirol.